Se svátkem Barbory, který připadá na 4. prosince, je spojený lidový adventní zvyk, kdy se uříznou větvičky stromků, nejčastěji ovocných dřevin. Když si je pak dáte doma do vázy, do Štědrého dne vám krásně rozkvetou a zkrášlí váš domov.
Lidová pověra
Na sv. Barboru dávají do vázy vdavek chtivé dívky napučenou třešňovou větvičku a čekají, že když do Vánoc rozkvete, mohly by se do roka vdát. Ovšem větvička se musí trhat až po setmění, musí se dát na teplé místo a každý den lehce zalévat. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany přijde ženich. Pokud barborka rozkvetla na Štědrý den, bylo to pro dívku znamení, že se do roka vdá. Když nerozkvetla, musela dívka čekat další rok. Někde také dívky řezaly několik větviček najednou a označovaly je jmény chlapců, kteří se jim líbili. Ta větvička, která rozkvetla první, označila chlapce, za něhož se dívka měla údajně provdat.
Jedna tradice byla populární také u větvičky zlatice, uříznuté v předvečer svátku sv. Mikuláše. Ta nám prozradí, jak na tom napřesrok budeme s penězi. Pokud vyraší zelený list, dá nám dost práce udržet standard, na který jsme zvyklí. Zlatá kvítka jsou ale příslibem bohatství a dostatku. Zůstane-li větvička suchá, čeká nás hubený rok.
Vhodné větvičky
Oblíbené jsou větvičky třešně a višně s bílými květy nebo větvičky břízy, vrby, jasmínu nebo šeříku. Krásně vypadají také narůžovělé květy jabloně. Použít můžete i zlatici – forzýtii, která má zlaté kvítky a krásně podkreslí vánoční atmosféru.
Pokud si barborku utrhnete o pár dní později, nevadí. V případě, že doma máte hezky vytopeno, vám větvička do Vánoc krásně vykvete.
Péče o barborku
Větvičky nařežte šikmými řezy (nikdy nestřihejte nůžkami) a po vložení do vázy postavte barborku na chladnější místo, kde bude mít dostatek světla. Větvičky pak zhruba 6 až 12 dní před kvetením přeneste na teplé místo.
Větvičky potřebují nejlépe odraženou vodu a místo, kde není průvan. Ovocným dřevinám nesvědčí suchý vzduch, proto je dobré každý den větvičky postříkat rozprašovačem na květiny.
Legenda o sv. Barboře
Sv. Barbora se podle legendy narodila ve 3. století v Nikodemii. Narodila se v rodině bohatého kupce, pohana a nepřítele křesťanství. Otec se snažil dceru ochránit před křesťanským učením tím, že pro svou dceru nechal postavit kamennou věž vybavenou veškerým komfortem, kam ji zavřel. Jeden sloužící, který byl křesťanem, Barboru přivedl ke křesťanské víře. To se samozřejmě nelíbilo jejímu otci, který u Barbory našel křížek. Tomu se dceru nepodařilo přemluvit, aby se vzdala křesťanské víry, a tak Barbora skonala mučednickou smrtí; její otec jí sťal hlavu. Podle legendy sjel z nebe blesk a vraha spálil. Svatá Barbora je patronkou dělostřelců, vojáků, střelmistrů, architektů a zedníků.