Většina maminek velmi důkladně řeší, co dát svému dítku v prvním roce života, ale ve chvíli, kdy začnou děti jíst normální jídla, jejich pozornost obvykle upadá. Někdy je to v dobré víře, protože mají pocit, že dítě již může jíst vše a ono je to do určité míry pravda, ale většinou je třeba dávat pozor na množství.
Sůl nad zlato – ale kolik dávat dětem?
V první řadě je třeba dát si pozor na soli a jejich množství. Zejména na ty skryté, které mohou nebezpečně zvedat obsah sodíku v těle. Skryté soli jsou obsaženy nejen v pečených výrobcích (např. v rohlíku), ale také v margarínech nebo šunkách. Proto se obecně doporučuje dětem solit jídlo co nejméně, protože ony získávají do těla sodíku nepřímo více než dost. Bohužel spousta rodičů má stále pocit, že podáváním uzenin, šunek či paštik dětem dopřávají to nejlepší, co jim neublíží.
Více podrobností naleznete v článku Jak je to se solením u dětí
Ostrá jídla nejsou pro děti!
O tom, že do dětského jídelníčku nepatří ostrá jídla, asi není třeba se dlouze rozepisovat. Hlavním důvodem je, že obsahují především značný podíl chilli nebo pálivých papriček, které obsahují vysokou koncentraci kapsaicinu. Právě díky této látce může dojít k podráždění zažívacího ústrojí a dokonce i nebezpečnému zvracení.
„Naštěstí většina dětí taková jídla hned vyplivne, pokud to nejsou Hispánci, nebo nemají rýmu“, říká odbornice na dětské stravování Simona Lazzari, která vede například kurzy vaření pro děti.
Koření v dětské stravě? Jako šafránu…
Podobně problematická jako jídla ostrá mohou být pro děti kořeněná jídla. Tato nejenže sama o sobě dětem neprospívají, ale ničí jim také chuťové pohárky. Některé druhy koření mohou být pro děti opravdu nebezpečné!
Příkladem je muškátový oříšek, ten může způsobit ospalost, a dokonce halucinace. Dát pozor byste si měli také při vaření polévek pro celou rodinu, v takovém případě do ní totiž bujónová kostka s obsahem glutamátů nepatří. V neposlední řadě je třeba upozornit na kari, ani to nemá kvůli své výraznosti v dětském jídelníčku co dělat.
Pro děti je lepší, když se naučí na přirozené, nebo jemnější chutě. Proto doporučujeme dětská jídla jemně ochucovat zelenými bylinkami, případně zeleninou. Nejen že tak nahradíme koření, ale do určité míry můžete takto suplovat i sůl (v rozumné míře můžeme použít také česnek).
Tuky jsou potřeba, ale pozor na tučná jídla
Tučná jídla většinou nebývají pro děti nebezpečná okamžitě, ale zadělávají jim na problémy do budoucna. Podobně jako příliš vysoké množství soli jsou to právě tuky, které zvyšují pravděpodobnost obezity. Ta je zejména u dětí obzvlášť nebezpečná. Výzkumy dokazují, že děti, jež jsou obezitou postižené, mají celoživotní problémy nejen s pohybovým aparátem a kardiovaskulárním systémem, ale také s psychikou. Je prokázané, že u těchto dětí exponenciálně stoupá riziko infarktu do 30 let. To však neznamená, že by děti měly vyrůstat na nízkotučných výrobcích! Platí zlaté pravidlo, že je třeba dohlížet na výběr potravin, jejich množství a na celkové složení jídelníčku.
Jaká mohou být další rizika při časté konzumaci živočišných tuků? To vám prozradíme zde.
Celozrnné pečivo, semínka a ořechy… Patří do dětského jídelníčku?
Většina lidí má zažito, že celozrnné pečivo je pro tělo zdravější a přínosnější než běžné bílé. To je sice pravda, ale platí to především pro dospělé.
U dětí může být přílišný počet zrníček na škodu. Obsahují totiž hodně vlákniny, se kterou si dětský organismus neumí ještě poradit. Do čtyř let by se na dětském jídelníčku nemělo celozrnné pečivo objevovat téměř vůbec. Ale pozor, to ještě neznamená, že by nemohly jíst například tmavé rohlíky. Ty totiž nebývají celozrnné a dětskému tělíčku neuškodí. Navíc se děti přirozeně naučí jíst i další druhy pečiva, ne pouze bílé pečivo.
V dětském jídelníčku by se nemělo objevovat příliš samotných semínek, přidávat je do pokrmů můžeme, ale velmi opatrně a postupně.
Zajímavost: Semínka mohou být riziky, ale neplatí to pro slunečnicová a dýňová semínka, ta se mohou rozemletá přidávat do jídla už před koncem prvního roku dítěte.
Jinou kategorií jsou ořechy. Ty samy o sobě problematické nejsou a mohou je konzumovat děti již od cca 9 měsíců, je ale nezbytné být velmi opatrný zejména proto, že se jedná o silný alergen. Do stravy je tak dětem přidávejte postupně a nejlépe pomleté.
Je třeba dávat vždy pozor, pokud dítěti dáváte drobné plody ovoce, zeleniny a oříšky, protože může snadno dojít k zalknutí či vsunutí do nosu.
Sladké může ohrozit
V neposlední řadě je třeba zmínit cukry. Ty mají pochopitelně také nedílný podíl na dětské obezitě, a to zejména proto, že si na nich děti velmi jednoduše vypěstují závislost.
Většina odborníků se shoduje, že je pro děti lepší, aby se s klasickým cukrem setkaly až po jednom roce života. Toto platí i pro med, protože jde o silný alergen. Pro starší děti, u kterých je možnost vytvoření alergie na med malá, se jedná o ideální formu sladidla, kterým vhodně nahrazujeme cukr.
V omezené míře jsou vhodné ovocné cukry, které dětské tělo dokáže lépe zpracovat. Bohužel je třeba poukázat na to, že v mnohých přesnídávkách či ovocných jogurtech je cukrů víc, než je vhodné. Proto je důležité číst obaly s informacemi o složení a věnovat jim zvýšenou pozornost.
Ideálním řešením je odmala děti zvykat na neslazené čaje a vodu, díky čemuž nebudou vyžadovat sladké limonády, které můžeme označit jako „zlo“ v dětských jídelníčcích.
Speciální článek věnovaný cukrům připravujeme na listopad, kdy se bude blížit období plné sladkostí. Mimo jiné se v něm dozvíte, jak nahrazovat klasický cukr.
Rada od odborníka: Simona Lazzari, výživová poradkyně a dula, radí
“Nekoukejte jen na nevhodné potraviny, dítěti také neprospěje, pokud se v jeho jídelníčku nebudou denně (ideálně 2x) objevovat obiloviny (např. vločky, bulgur, pohanka či kroupy) a 4 – 5 malých porcí zeleniny nebo ovoce.”
Bohužel, “ zvykat na neslazené čaje a vodu“ – to děláme, ale jak přijde dítě do školky, je konec, protože tam dostávají nápoje výhradně slazené po celý den… 🙁 . V zákoně je stanovena minimální hranice dávek cukru, pod které nesmí jít. Zákon starý víc než 25 let, ale nikdo ho nemění.