Škola živé stravy – ochutnáváme dary přírody

Živá strava (o tom, co je to živá strava jsme psali v článku Jak začít s živou stravou? 3+1 tip)  má jednu velkou výhodu oproti stravě vařené. Nemusí řešit žádné půsty, pokud jíme právě to, co se kolem nás urodí. Není tím myšlena návštěva supermarketu, kde jsou namíchána všechna roční období „v jednom koši“. Rostliny jsou nabité obrovskou energií a silou, aby mohly zdravě vyrůst. Tuto energii, a zároveň látky nezbytné pro zdraví našeho těla, nám při jejich konzumaci předávají. Pokud byliny uvaříme, zničíme spoustu těchto prospěšných a potřebných látek. Proto i když jíme vařenou stravu, je dobré jíst byliny nevařené, např. ve formě salátů nebo mixovaných zelených nápojů. Vařenou stravu obohacujeme o bylinky, které jsou v živé (nevařené) stravě základem. Zelené rostliny, tedy bylinky, saláty a jiné, mají léčivé a výživné vlastnosti a dodávají tělu potřebné látky pro regeneraci organismu. Příroda nám ve své rozmanitosti poskytuje také uspokojení chutí, neboť i byliny mají chutě různorodé: sladkou, kyselou, slanou, pálivou, trpkou (až svíravou) a hořkou v různých kombinacích i intenzitě.

Jaro je podle tradiční čínské medicíny obdobím elementu dřeva

Pokud bychom se inspirovali tteorií tradiční čínské medicíny, přiřazujeme ke dřevu játra a žlučník. Oba orgány zodpovídají za hladký tok energie a krve v těle, napětí a uvolnění, za flexibilitu fyzickou (tedy například klouby) i psychickou.

Pampeliška a její blahodárné účinky

Nejvhodnější pro podporu činnosti jater a vylučování žluči je chuť hořká, kterou najdeme např. v krásné bylince pampelišce (Smetánka lékařská – Taraxacum officinale). Roste převážně na loukách. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, které při utržení roní bílou hořkou šťávu (latex). Kořen sbíráme před rozkvetením rostliny (březen-duben), kdy má největší energii a tím také největší energetické i léčivé účinky. Kořen pampelišky má mírně nahořklou chuť. Můžeme jej nastrouhat do salátu, nebo rozmixovat s celou rostlinou a s přidáním jiných bylin vytvořit zelený nápoj. Listy a květy můžeme přidat do salátu. Mladé listy obsahují velké množství vitamínu C. Bylinkář Pavel Váňa doporučoval sníst denně 4 stonky pampelišky pro zdraví jater. Pampeliška povzbuzuje trávící orgány, působí mírně močopudně a žlučopudně a celkově je považována za posilňující prostředek s příznivým účinkem na metabolismus. Pozitivně ovlivňuje funkce jater (stimuluje uvolňování žluči z jater a žlučníku), žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Zásobním cukrem je inulin, který nezpůsobuje zvyšování hladiny krevního cukru.

Kopřiva a její blahodárné účinky

Další jarní úžasnou bylinou, která by neměla chybět v našem jídelníčku je Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Latinské rodové jméno je odvozeno od latinského slova uro, které znamená pálit. Najdeme ji ve vlhkých lesích, v křovinách, podél cest, na březích, pasekách, rumištích, v okolí lidských sídel, na půdách dusíkatých a vlhčích. Kopřivu je možné sbírat od jara do září. Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřiva se úspěšně používá jako antirevmatikum. Podporuje činnost slinivky, působí močopudně, čistí krev, zlepšuje také prokrvení vnitřních orgánů a pomáhá i při onemocnění jater, žlučníku a ledvin. Mimo jiné podporuje tvorbu mateřského mléka. Tím, že tělu dodáme lehkou stravu v podobě bylin (např. týden jíme pouze byliny, saláty a mixované nápoje), napomůžeme jeho samovolné, léčebné očistě. Byliny nám dodávají nejčistší – ryzí energii pro život a pomáhají uvolňovat napětí..

Ještě více o bylinkách si můžete přečíst v článku Bylinky: Zelená pro tělo i duši