Známá věta: ,, Vraž do toho osm vajec…“ ze slavné Domácí kuchařky autorky Magdaleny Dobromily Rettigové se stala symbolem doby, ve které na složení pokrmů ještě nedohlíželi nutriční poradci. Přesto v ní spisovatelka nabádala ke správné výživě a doporučovala konzumaci masa, ryb, ovoce a zeleniny. A co tedy těch osm vajec? Vysvětlení je jednoduché – recepty nebyly určené pro v dnešní době běžnou čtyř člennou rodinu, jak je dnes běžné, ale recepty byly pro 8 až 15 lidí.
Také malá Magdalena (původním jménem Artmannová) pocházela z mnohačlenné rodiny. Ovšem její dětství nebylo moc veselé. Nejprve jí zemřel otec a postupně i všichni sourozenci. Spolu s maminkou se pak odstěhovaly z Všeradic u Hořovic nejprve do Plzně a později do Prahy. Magdalena musela odmalička pomáhat mamince s domácností, v kuchyni a vydělávat si na živobytí. Tyto zkušenosti později zúročila ve svých kurzech pro dívky, které učila nejen vařit, hospodařit a ovládat domácí práce, ale i znát českou literaturu.
Domácí kuchařka aneb… dobrý nápad!
Magdalena Dobromila Rettigová byla velmi inteligentní a nadaná spisovatelka. Tím, kdo její vlohy vždy oddaně podporoval a rozvíjel, byl její muž. Spisovatel a vlastenec Jan Alois Sudiprav Rettig, za kterého se v roce 1808 provdala a s nímž měla 11 dětí. Dospělosti se však dožily jen tři.
Tvorba spisovatelky byla velmi rozmanitá, ale nejvíce ji proslavila jedna kniha – Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské.
Tato knížka určená ne bohatým měšťanům, ale především střední vrstvě, vyšla poprvé v roce 1826 a záhy se stala bestselerem. Naše prababičky byly nadšené ze srozumitelně napsané kuchařky, navíc v českém jazyce. Rettigová navíc ke každému receptu přidala nějaký svůj tip – osobní zkušenost nebo radu. Není tedy divu, že tato domácí kuchařka se během dalšího staletí dočkala mnoha dalších vydání.
Co se tehdá vařilo?
Velká část knihy je věnována masu. Z receptů je zřejmé, že v počátcích 19. století se u nás nejvíc jedlo hovězí, kterému autorka věnovala celou kapitolu.
Všechna ostatní masa pak shrnula do kapitoly nazvané Zadělávaná jídla, kde je nejvíce zastoupeno drůbeží a telecí maso, ale i vepřové, skopové a kůzlečí.
Pod kapitolou nazvanou zelené věci pak sepsala recepty ze zeleniny. Na rozdíl ode dneška, kdy se doporučuje konzumovat zeleninu ideálně v syrovém stavu, se za časů paní Magdaleny zelenina většinou tepelně upravovala.
Kapitola nazvaná Saláty zahrnovala hlavně recepty z ovoce, např. sladký salát s žemlí a ovocem nebo smažené švestky. Velký prostor věnovala i pudinkům, nákypům, tzv. naloženinám (nakládanému ovoci, houbám…), paštikám (třeba ze štiky nebo zajíce), a také polévkám, jako byl rosol polévkový nebo polívka s míchanými knedlíčky a račími ocásky.
V knize autorka také varovala před zbytečným plýtváním potravinami a přidávala rady na zužitkování všech zbytků – dnes stále populárnějšímu principu a přístupu ke zdrojům: No waste!
Přidej žejdlík vína aneb minislovník pro bezradné
V dnešní době mohou některé pojmy používané v domácí kuchařce Rettigové působit nesrozumitelně. Minislovník nejpoužívanějších záhadných výrazů na vysvětlenou:
- 1 lot – 16 g
- libra – 0,512 g
- žejdlík – 0,48 l
- ságo – oblá zrnka ze ságových palem, používaná k zahušťování
- kaldoun – drůbky z drůbeže
- dršlák – cedník
- šmorn – trhanec
- zemčátka – brambory