Stejně jako kontaktní čočky, kostky cukru nebo hromosvod, i remoska patří k vynálezům, které proslavily schopnosti českých tvůrců na celém světě. A kdo jednou ochutnal kuře připravené v remosce, ten jistě uzná, že je na ni každá trouba krátká…
Značná část geniálních nápadů vznikla náhodou. Platí to i o remosce – všestranném elektrickém spotřebiči, který je dodnes praktickou součástí mnoha kuchyní.
Krátce pod pokličku vývoje remosek
Za jejího „otce“ je považován Oldřich Homuta, šikovný český elektrotechnik a zaměstnanec firmy Remos. Když se dostal v 50. letech do Švédska, uviděl v obchodě elektrický hrnec. Zalíbil se mu, ale podivoval se, že se v něm dá pouze vařit, nikoli péct. Napadlo ho, že se pokusí vyrobit přístroj, který by uměl obojí.
Oldřich Homuta vyvinul speciální hrnec spolu s kolegy Jindřichem Uherem a Antonínem Tyburcem a pojmenovali ho podle počátečních písmen svých jmen – tak vznikl hrnec HUT. V roce 1957 pak začala sériová výroba hrnce a o 7 let později byl patentován už pod oficiálním názvem Remoska.
Remoska namísto trouby
Praktický spotřebič si rychle oblíbili především chataři – malý elektrický přenosný hrnec s ohřevem shora skvěle posloužil všude tam, kde chyběla klasická trouba na pečení. Daly se v něm připravovat koláče, stejně tak jako nákypy nebo pečená masa. Princip remosky byl jednoduchý – ve víku bylo zabudované elektrické topné těleso a otvory sloužily k úniku přebytečné páry. Víko dosedalo na hliníkové hrnce různé hloubky, které si hospodyňka mohla volit podle typu a rozměrů jídla.
U původních typů nebylomožné regulovat výkon a chyběla i vnější tepelné izolace. Naopak pozdější „vylepšení“ zaskleným kruhovým okénkem se ukázalo jako nevýhodné – unikala tudy totiž část tepla a střed pokrmu zůstával nedopečený.
Remoska – z Popelky princeznou
Způsob, na kterém remoska funguje více než 60 let, zůstává stále stejný. Ovšem co se týče materiálů a vzhledu, proměnila se k nepoznání. Horní část víka se nyní vyrábí z nerezu se zrcadlovou vrstvou nebo s teflonovou povrchovou úpravou. Nové je také dolní část opatřena nepřilnavým teflonovým povrchem. Víko je navíc uzpůsobeno tak, aby se dalo položit na pracovní plochu topnou částí vzhůru. Přívodní kabel je připojen pevně k držadlu vybaveném hlavním vypínačem. Velkou proměnou prošly i mísy, které jsou vyrobeny z hliníku s nepřilnavou povrchovou teflonovou úpravou a opatřeny dvěma plastovými držadly.
Pro ilustraci – vaříme v remosce
Úžasně šťavnatá budou kuřecí stehna, žebírka, špízy nebo zkuste třeba kachnu na medu. Skvělá je i pečená dýně, nádivky, stejně jako francouzské brambory, lečo a různé zapékané těstoviny.
Remosku dobře využijete i pro pečení chleba, jen je třeba dodržet dávkování, aby těsto příliš nevykynulo a nepřipékalo se na víko.
V remosce snadno připravíte i buchty, vdolky, koláče a třeba i muffiny nebo bábovku.
Výhody remosek
- Obsah uvnitř se ohřívá ze všech stran.
- Uvnitř je optimální teplota pro pečení: 160 – 180 °C.
Potraviny se během přípravy nevysušují, zůstávají měkké a zachovávají si svou vůni. - Remosku můžete použít i v autě během odpočinku, např. na parkovišti díky měniči 12 V nebo 24 V/220.
- Hodí se pro přípravu zdravých pokrmů bez tuků, navíc zachovává většinu vitamínů a živin.
- Je multifunkční! Poslouží pro pečení, dušení, smažení, zapékání, ohřívání i rozmrazování.
TIP na úsporu
K velkým výhodám remosky patří nízká spotřeba: 1 hodina provozu remosky vyjde přibližně na stejné náklady, jako 10 minut nahřívání elektrické trouby.
Třídicí okénko
Pokud si koupíte novou remosku, nezapomeňte vytřídit krabici do kontejneru na papír, plastové sáčky, obaly či kuličky do kontejneru na plast. Starou vyslouženou remosku vemte na výlet do sběrného dvora.