Pseudocereálie je označení pro zrna, která využíváme stejně jako obiloviny (pšenici, rýži apod.), ale botanicky do stejné skupiny nepatří. Proč? Je to díky vyššímu obsahu minerálních látek a vitaminů a také proto, že mají oproti jiným obilovinám vyšší nutriční hodnotu. Pseudocereálie jsou přirozeně bezlepkové, proto se hodí nejen do bezlepkové diety, ale i pro zpestření běžného jídelníčku.
Mezi pseudocereálie se řadí amarant (laskavec), pohanka a quinoa (merlík chilský). Čím jsou z pohledu výživy zajímavé a jak je do jídelníčku zařadit?
Amarant (laskavec) využívali k obživě už Aztékové a Mayové před mnoha tisíci lety. Nazývali ho potravinou bojovníků. Bílkoviny, které obsahuje, se svou kvalitou přibližují bílkovinám živočišným (tedy těm tzv. plnohodnotným). Amarantový olej dle studií dokonce pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
Použití v kuchyni
Amarantem lze nahradit jakoukoli klasickou přílohu. I po uvaření (cca 20 – 25 minut) díky své tvrdé slupce křupe.
Aby byl amarant krásně nadýchaný, je při vaření potřeba použít dostatek vody (cca 1:6) a přebytečná voda se nakonec musí scedit.
Pokud by se vařil v menším množství vody (1:3), uvaříme ho na kaši – toho lze využít při zahušťování polévek.
Nejčastěji se amarant využívá jako přídavek k běžným obilovinám, například amarantová mouka ve směsi s pšeničnou moukou. Tato směs slouží například k přípravě různých sušenek.
K dostání jsou i amarantové vločky nebo křupky, které lze přidat do jogurtů, cereálních snídaní nebo ovocných šťáv.
Pohanka je ceněna hlavně pro obsah rutinu, který pomáhá chránit cévní stěny před poškozením. Zařazení pohanky do jídelníčku tak může přispět k prevenci rozvoje srdečně-cévních onemocnění.
Použití v kuchyni
Pohanku lze využít jako přílohu (obdobně jako rýži), k přípravě náplní, karbanátků, kaší atd. Její příprava je jednoduchá: loupanou pohanku přiveďte k varu (poměr vody 1:2) a poté ji nechte 20 – 25 minut odstát.
K dostání je i tzv. pohanka lámanka, jejíž příprava je ještě rychlejší. K přípravě palačinek, nebo k pečení perníku, se výborně hodí pohanková mouka.
Quinoa (merlík chilský) je původní plodina Inků. Bílkoviny quinoi jsou plnohodnotné, a proto jimi lze nahradit v jídelníčku maso, vejce či mléčné výrobky. Quinoa obsahuje i velké množství antioxidantů. Olej, který se z merlíku také vyrábí, je bohatý na esenciální mastné kyseliny omega 3 a 6. Quinoa je dostupná v různých barevných odrůdách: bílá, červená, černá – díky tomu můžete pokrm i barevně oživit.
Použití v kuchyni
Quinoa se hodí jako samostatná příloha, ale vhodná je i pro doplnění salátů, při přípravě placiček nebo nákypů. Jelikož je relativně drahá, je ideální ji použít jako doplněk k běžné příloze, například výborně chutná v kombinaci s bulgurem či rýží.
Před vařením se doporučuje Quinoau na chvíli namočit ve studené vodě. Vaří se pak v nové vodě cca 15 minut, aby byla al dente (tedy na skus). Pro výraznější chuť můžete quinou uvařit i ve vývaru. Výborná je také “na sladko” v kombinaci s ovocem.
Nebojte se experimentovat!
Pseudoobiloviny vás určitě mile překvapí.
Autor: Tým výživových poradců Nutrifit