Kojení je nejpřirozenější způsob výživy novorozenců a kojenců. Světová zdravotnická organizace (WHO) i Ministerstvo zdravotnictví doporučují novorozeňata plně kojit do 6 měsíců věku a pokračovat v kojení spolu se zaváděním vhodných příkrmů do dvou let věku dítěte, nebo i déle.
Mateřské mléko a jeho obsah a účinky
Mateřské mléko (dále používaná zkratka MM), kromě toho, že dodává dítěti všechny nezbytné živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy a minerální látky), obsahuje pro i dítě důležité obranné imunitní látky, hormony a enzymy (tzv. nenutritivní složky), které nelze získat žádnou jinou cestou.
Přestože se výrobci náhrad MM (tedy umělých mlék, dále také používaná zkratka UM) neustále snaží své formule vyvíjet a zdokonalovat, nikdy se nemohou plně vyrovnat kvalitě MM, mimo jiné proto, že neobsahují ony nenahraditelné nenutritivní složky.
Další výhodou mateřského mléka je i to, že se jeho složení postupně mění dle potřeb dítěte, a to nejen v průběhu jeho růstu, ale i během dne a dokonce i v průběhu jednoho kojení.
Mateřské mléko tak může dítěti jednou více doplnit tekutiny, jindy více zasytit, nebo poskytnout potřebné protilátky, pokud hrozí miminku nějaká infekce.
Výhody kojení mateřským mlékem u dětí
Časné kojení má velmi důležitou úlohu při vývoji a zrání dětského organismu. Plně kojené děti mají oproti dětem, které jsou krmeny náhradou mateřského mléka mnoho zdravotních výhod.
Ty z nejzásadnějších, které byly opakovaně prokázány, uvádíme ve výčtu níže:
- nižší riziko rozvoje syndromu náhlého úmrtí kojence (o 36 %)
- nižší riziko vzniku nespecifických infekcí trávicího traktu a průjmu (o 64 %)
- snížené riziko zánětu středního ucha u dětí kojených 3 a více měsíců (o 50 %)
- nižší výskyt respiračních onemocnění dolních cest dýchacích u dětí kojených alespoň 3 měsíce (o 72 %)
- nižší riziko rozvoje obezity v pozdějším věku (o 24 %) – v mateřském mléce je přítomen hormon sytosti (leptin), který umožňuje dítěti vypít jen takové množství MM, které opravdu potřebuje
– různá je také hormonální odpověď na příjem potravy – děti krmené náhradou mateřského mléka mají v tukové tkáni výraznější reakci na inzulín a tím pádem i vyšší tvorbu tukových buněk - nižší výskyt astmatu, atopické dermatitidy a ekzému při výlučném kojení po dobu 3 – 4 měsíců (o 27 %, a až o 42 % u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou)
- nižší rozvoj diabetu mellitu I. typu (neboli cukrovky) u dětí kojených 3 a více měsíců (o 30 %)
- snížení rizika vzniku akutní lymfatické leukémie (o 20 %) a rizika vzniku akutní myeloidní leukémie (o 15 %) u dětí kojených po dobu 6 měsíců a déle.
Kdy a proč zavádět příkrmy u dětí?
Ve vztahu k prevenci potravinových alergií se doporučuje zavádět příkrmy v době, kdy je dítě kojeno, právě aby se využilo ochranného efektu protilátek mateřského mléka.
Důležité je tedy podporovat kojení jako základní formu výživy u dětí do 6 měsíců.
V ojedinělých případech, kdy dítě neprospívá, a byly provedeny všechny kroky ke zvýšení laktace, je možné začít podávat příkrmy již od ukončeného 4. měsíce.
Je popisováno tzv. sensitivní okno, kdy tělo nově zaváděné potraviny, za současného kojení, přijímá nejlépe. Je tomu tak právě mezi 4. - 7. měsícem věku dítěte.
Kojení a klíčová rozhodnutí
I přes fakt, že pouze malé procento žen (cca 2 %) není z fyziologického hlediska schopno kojit, bohužel téměř 20 % dětí není kojeno déle než 6 týdnů.
Dle výzkumů se ukazuje, že na délku kojení má vliv rozhodnutí ženy, zda bude kojit či nikoli, jež učiní ještě před narozením dítěte.
Žena, která ví, že chce své dítě kojit, častěji překoná možné překážky v kojení, aktivně hledá řešení nastalých potíží a nevzdává se při prvním nezdaru.
Důležitá je také podpora kojení v porodnici.
Nejčastějšími důvody, proč se žena rozhodne přestat své dítě kojit v prvních pár týdnech, jsou potíže s laktací a nejistota ženy ohledně přiměřenosti tvorby mléka a pocit z neuspokojení potřeb dítěte.
Tyto faktory však mohou být ovlivněny zlepšením techniky kojení za pomoci odborníků (zejména laktačních poradkyň, pediatrů atd.) a hlavně psychickou podporou kojící ženy.
Stává se i to, že se žena nechce omezovat ve stravě či konzumaci návykových látek (alkoholu, kouření) a raději tedy vůbec nekojí.
Výhody, které přináší kojení mateřským mlékem maminkám
Kojení má však mnoho nesporných výhod nejen pro dítě, ale i pro samotné matky. Například děloha se rychleji tzv. zavinuje, neboli vrací do původního stavu.
Prokázán je nižší výskyt rakoviny prsu, vaječníků a osteoporózy u kojících žen a také nižší výskyt poporodních depresí.
Výhodou je i zrychlení metabolismu díky tvorbě mléka, a tím rychlejší úprava tělesné hmotnosti.
Nemalá je i finanční úleva za umělé náhrady mléka.
Další velkou výhodou je pak i to, že má kojící maminka mléko k dispozici ihned, bez nutnosti jakýchkoli příprav. Nemusí tedy řešit, zda má k dispozici pitnou vodu, zda je teplota mléka správná, zda jsou lahvičky vysterilizované a nehrozí mikrobiální riziko, či zda je ten správný čas pro krmení. Obzvláště v noci se stačí k dítěti přitulit, a to má ihned zajištěnou potřebnou výživu a maminka se pak i lépe vyspí, protože nemusí vstávat připravit umělé mléko.
Kojit i nekojit je sice právem volby každé ženy, ale pamatujme, že to je dar přírody, díky kterému mohou naše miminka přežít do doby, než jsou schopna jíst tuhou stravu. Každá žena chce dát svému dítěti jen to nejlepší a uchránit ho nemocí, proto přemýšlejme o způsobu výživy našich dětí už před jejich narozením, informujme se a nebojme se říci si o pomoc (školené laktační poradkyně), pokud si s kojením nebudeme vědět rady.
Hodně pohodových chvil s vaším miminkem.
Autorem článku je tým Nutrifit