Možná si sami vzpomenete, jak jste se jako malí těšili k babičce a dědečkovi, protože tam určitě bude něco dobrého na zub, ukrytého v kouzelné skříňce, která nikdy není prázdná…
Občas si zamlsat není nic špatného. Co když to ale není jen občas a navíc v množství, které vy považujete za přehnané?
A situace je taková, že babička s dědečkem si ani přes opakované upozornění z vaší strany nedají říct a neustále dětem kupují kvanta sladkostí a jiných dobrot, kterými je pak s radostí a dobrým pocitem, jak jsou hodní, krmí?
Nevzdávejte to a komunikujte – správná komunikace je totiž základ úspěchu.
Ideální varianta je, když se vám povede z prarodičů udělat spojence. Máte přece stejný cíl – mít zdravé a spokojené dítě (vnouče).
Když prarodiče porozumí tomu, že to není o zákazu všeho, co má sladkou chuť, ale že vám jde převážně o omezení průmyslově zpracovaných sladkostí, které jsou plné cukru, nezdravých tuků, barviv a často i soli, tak máte vyhráno.
Cesta k tomu však bývá dlouhá a je potřeba prarodiče po této cestě vést. Zkusme si tedy projít pár základních otázek, které mohou v této oblasti pomoci…
1. Proč se zajímat o to, co dítě konzumuje?
První, co nás napadne je, aby bylo dítě zdravé. Pozor na to, že spousta lidí je na toto slovo alergická a apriori už dál nebude poslouchat.
Proto to zkuste spíš s pestrostí, díky které dítě dostane vše, co potřebuje. Pro správný vývoj dítěte a jeho imunitu je důležitý dostatek základních živin, vitaminů a minerálních látek, které ale ve sladkostech nenajdeme.
2. Co je mlsání?
Jednoznačná definice neexistuje, ale je dobré si ujasnit, co si pod tímto pojmem představujeme my a co prarodiče.
Pro nás může být mlsání sladká svačinka připravená i z nutričně hodnotných surovin (tvaroh, ovoce, ořechy atd). Pro prarodiče to může být např. sušenka, oplatek, čokoládové lízátko. Zkusme si proto jasně definovat, co by mělo být pravidelnou součástí jídelníčku vašeho dítěte a co nikoli.
Můžeme např. prarodiče navést k tomu, aby nekupovali cukrovinky, jejichž složení začíná složkami cukr nebo tuk, ale aby raději zvolili ty, které mají na prvním místě ovoce, cereálie, nebo aby raději doma nějakou dobrotu upekli.
Nejlepší je dát prarodičům konkrétní tipy, protože je pro ně obtížné se v široké nabídce vyznat – třeba takový cheesecake a brownie je obrovský rozdíl…
Nezapomeňme zdůraznit, že jde o kvalitu, ne o kvantitu. Proto ať raději koupí jednu dražší dobrotu z kvalitnějších surovin (pravá čokoláda versus čokoládová pochoutka, ořechy atd.) než pytlík plný nekvalitních bonbónů z cukru, konzervantů a barviv.
3. Proč vadí časté mlsání?
Důvodů je hned několik. Z pohledu výživy hrozí hlavně nadbytečný příjem energie a nevhodné zastoupení základních živin s převahou cukrů a tuků, což může vést k řadě zdravotních obtíží (nadváha a obezita, zubní kaz, metabolický syndrom aj.).
Děti si také díky pozitivním emocím při konzumaci sladkého vytváří vazbu pohoda = mlsání, která se později velmi těžko odbourává.
V neposlední řadě děti často upřednostní něco sladkého před nutričně hodnotným jídlem (nechtějí oběd, protože pak dostanou čokoládku apod.).
Zajímá vás, kdy a čím dětem začít sladit? Pak si nenechte ujít článek „Děti a cukry“.
4. Jak často a kdy můžeme mlsat?
Ošemetná to otázka. Pokud bychom jako mlsání brali např. ovoce, pak to může být 2 – 3 x denně.
Sušenky, čokolády, gumové bonbony apod. by ale rozhodně neměly být v jídelníčku denně. Za neškodné by se dala považovat 1 sladkost ob den.
I tak je ale dobré vždy preferovat laskominu, která obsahuje mléko, kvalitní kakao či čokoládu, ořechy a přírodní sladidla (med, javorový sirup apod.).
Pokud víme, že víkend budeme trávit u prarodičů, kde dítě nějakou sladkost dostane, omezíme podávání sladkostí doma. A i tím se můžeme vyhnout rozbrojům v rodině.
5. Co dítěti přinést místo sladkostí?
„Musím přece něco koupit, nemůžu přijít s prázdnou.” Tato slova slýcháváme v poradně velmi často.
Prarodiče nakupují laskominy v akci, a pak jich kupu přinesou na návštěvu k vnoučatům. Pro spoustu prarodičů je to silně zakořeněný zvyk.
I zde je potřeba jim říct o nějaké přijatelné alternativě, které se nebudete bránit – např. méně obvyklé ovoce, ořechy nebo třeba omalovánky.
Stejně dobře jde ovlivnit i složení “balíčků”, které děti dostávají k Mikuláši či podobným „mlsacím“ svátkům.
6. Přemýšlíme nad skladbou našeho i dětského jídelníčku?
Tento bod je nejtěžší. Když dáme dítěti na snídani chleba s marmeládou, na oběd buchtičky s krémem a po obědě dostane sušenku, bude toho sladkého přespříliš, i kdyby vše bylo z prvotřídních surovin.
Proto přemýšlejme nad skladbou jídla a dbejme na dostatečné zastoupení všech potravinových skupin, včetně často opomíjených ryb a luštěnin v jídelníčku našich dětí.
7. A co pitný režim?
Spousta z nás si neuvědomuje, že děti v dnešní době vypijí často i víc než doporučené množství cukru právě v nápojích.
Proto se snažíme prarodiče i děti vést k tomu, že i limonády a džusy jsou mlsání a nekombinujme je spolu se sladkostmi.
“Pouhá” jedna limonáda (0,5l) zastoupí tolik energie jako snídaně pro školáčka, ovšem nepřinese žádné hodnotné živiny, pouze cukr, a proto se označuje jako prázdná energie.
Určitě byste ale měli dbát u dětí na příjem vápníku, více informací najdete v článku „Jak často by měly děti pít mléko?“.
Pamatujme, že je důležité začít u sebe – důležité je jít příkladem a hlavně nejít cestou striktních zákazů, ale najít společný kompromis.
Snažme se také pochopit starší generaci v tom, že jídlo je pro ně často prostředek, jak vám i dětem dát najevo, že jim na vás záleží, protože v jejich době bylo jídlo a obzvláště pamlsky vzácností.
My, v dnešní době nadbytku sortimentu a zejména nepřeberného množství „mlsacích“ nástrah, můžeme prarodičům pomoci zvolit vhodnou variantu, tak abychom byli oboustranně spokojení.
Autorem článku je tým nutričních terapeutek Nutrifit.