Jaká je vhodná konzistence dětských příkrmů? Tak právě to si dnes upřesníme. V minulých dílech jsme se už dozvěděli třeba to, kdy je nejlepší čas na první lžičku, nebo jaké příkrmy dítěti podávat a tímto téma dětských příkrmů uzavřeme.
Názory na téma konzistence dětských příkrmů se různí – od pocitu, že musíme vše dětem propasírovat na zcela hladkou kaši až po názor, že děti mají od začátku dostávat všechnu stravu „vcelku“ a poradit si samy.
Dětské příkrmy – tradiční metoda od kaše ke kouskům
V období postupného zavádění příkrmů u dětí, kdy začínáme nejprve kašovitou stravou (za použití mixéru nebo rozmělnění vidličkou), se pak okolo 6. – 7. měsíce věku u dětí vyskytuje tzv. senzitivní perioda.
V tomto období jsou děti připraveny vyzkoušet první potraviny na kousání, spíše žmoulání. Měli bychom však začínat vždy s podáním měkkých potravin (např. banán, dětské křupky) a zároveň být obezřetní u potravin, u kterých existuje riziko vdechnutí (např. rýže, kuskus, malé kuličky hrozna…). Nikdy bychom proto neměli nechat děti s příkrmem samotné.
Pokud bychom příliš dlouho váhali s podáním jídla, které vyžaduje žvýkání a zapojení souhry pohybů jazyka, pohybů dásní atp., hrozí, že jej dítě bude odmítat, protože si v pozdějším věku může na kousky hůře zvykat a mohou ho i dávit.
V horším případě si může vyvinout k pevné stravě dlouhodobější averzi a bude tolerovat pouze kašovitou stravu, a to třeba až do dvou, tří let věku, kdy se tato averze spojí ještě s batolecím negativismem a nechutí zkoušet nové.
Mezi 7. a 12. měsícem začíná většina dětí sedět v jídelní židličce a sleduje rodiče, kteří jsou mu příkladem. Je proto vhodné, abychom již v tomto období začali dodržovat pravidla stolování tak, jak jsme v rodině zvyklí. Ideálně jíst společně u stolu, v klidu, v příjemné atmosféře a soustředěni pouze na jídlo. Tím bude dítě víc vnímat jídlo jako příjemnou společenskou aktivitu.
Dětské příkrmy – metoda BLW (Baby Led Weaning) – krmení řízené dítětem
Při tomto způsobu stravování odpadají starosti s mixováním stravy. Tato metoda je zastáncem toho, že si dítě vezme samo, o co má zájem a samo si i určí množství přijaté potravy.
Podávají se jídla, připravená podle zásad zdravého stravování dětí, ale jídlo se na talířek dává vcelku, nerozmělněné a dítě si pak samo vezme, na co má chuť (kousek brambory, nakrájený kousek masa, celá mrkev). Strava se vůbec nemačká ani nemixuje a dítě od samého počátku stravu bere do rukou a žmoulá ji a rozmělňuje dásněmi, později chrupem.
Zde pak vyvstávají otázky, zda to není velká zátěž na trávicí ústrojí, které se dosud potkalo jen s tekutou stravou a najednou si musí poradit nejen s novými potravinami, ale rovnou i s kousky, jež děti často ještě polykají vcelku.
Většina specialistů na dětskou výživu se pak kloní k pozvolnému přechodu od mléka přes kaši ke kouskům. Ale obě metody mají své zastánce i odpůrce.
Nezapomínejme, že děti mají přirozenou touhu objevovat nové a často se natahují po jídle rodičů, proto když budeme dostatečně pozorní a ve správnou dobu dítěti poskytneme tu formu stravy, na kterou je zralé, je to ideální stav.
Úskalí dětských příkrmů
Pokud se první pokusy o zavedení příkrmů do dětské stravy nezdaří, nelekejme se a nevzdávejme to. Pro děti je to zcela nová zkušenost, protože jen samotný pohyb jazykem při polykání tuhé stravy je úplně jiný než při kojení. Zatímco při sání dítě masíruje jazykem bradavku tak, že na ni rytmicky tlačí a masíruje i dvorec bradavky a tím ji stimuluje, při polykání je ale pohyb opačný – je potřeba posunout potravu dozadu do úst, a to z počátku může dělat dětem problém.
Sladit pak pohyby jazyka s kousáním (často ještě bez zubů) a naučit se zapojovat nové svaly potřebné k převalování, posunu stravy a polykání je složitý proces.
Proto dítěti věnujme dostatek času a při prvních třeba nezdařilých pokusech se nevzdávejme. Zvládli jsme to nakonec všichni.
Autorem článku je Tým nutričních terapeutek Nutrifit