Odhaduje se, že lidské střevo je sídlem trilionu příznivých bakterií a celkový počet mikroorganismů v lidském těle převyšuje až 10 násobně počet vlastních buněk lidského těla! Důležitou roli v naší stravě hrají probiotika, prebiotika a synbiotika – oč jde, kde se nachází a jak ovlivňují náš organismus?
K osídlení těla bakteriemi dochází již při porodu a záleží i na lokalitě, kde se narodíme (Evropa, či Afrika aj.), ale následně i na výběru stravy, zdravotním stavu, užívání antibiotik nebo stresu – všechny tyto faktory ovlivňují typ a množství mikroorganismů ve střevě.
Děti narozené císařským řezem budou mít trvale odlišnou mikroflóru oproti dětem, které přijdou na svět porodními cestami.
Co označujeme pojmy probiotika, prebiotika a synbiotika?
Jako probiotické kultury se obvykle používají bakteriální kmeny, které přirozeně osídlují lidský gastrointestinální trakt. Můžeme je přijímat buď ve formě doplňků stravy, léčiv nebo potravin, které jsou na ně bohaté nebo o ně obohacené. Tyto potraviny se pak označují jako tzv. funkční potraviny.
Mezi nejstarší funkční potraviny vůbec patří kysané mléčné výrobky. Probiotické jogurty, kefír nebo acidofilní mléka pomáhají harmonizovat funkci střev a mají řadu dalších pozitivních vlastností. Ideální je vybírat produkty s obsahem probiotik i prebiotik.
Pokud potraviny obsahují jak prebiotika, tak probiotika, označujeme jako synbiotika. Potraviny s touto kombinací přispívají k prodloužení přežití probiotik, pro která je prebiotikum v podstatě potravou. Jednoduchým příkladem synbiotika je jogurt s obsahem bifidobakterií a prebiotickou složkou oligofruktózou.
Probiotika – co to je, jejich význam a kde je najdeme?
Jsou to kultury živých mikroorganismů, které prospěšně ovlivňují hostitele zlepšením vlastností jeho střevního mikrobiomu.
Mikrobiom je souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla. Vědci ho označují dokonce za samostatný orgán a všechny jeho funkce ještě nejsou zdaleka prozkoumány.
„Pro bios“ znamená „pro život“. Probiotika jsou skupinou mikroorganismů – zejména bakterií, ale také některých kvasinek, které mají příznivé účinky na trávicí systém. Pomáhají fermentovat, rozkládat a trávit zkonzumované potraviny.
Aby byla probiotika účinná, musí být v potravinách ve formě aktivních bakteriálních kultur. Většina probiotik v potravinách je stejných nebo podobných kmenům přirozeně se vyskytujících v trávicím systému.
Nejpoužívanějšími probiotickými mikroorganismy jsou bakterie mléčného kvašení patřící především k rodům Lactobacillus a Bifidobacterium. Patří sem ale i další bakteriální rody a také některé kvasinky a plísně.
V poslední době se stává diskutovaným tématem vliv mikrobioty střeva v kontextu obezity a jiných metabolických poruch.
Některé experimenty například poukazují na negativní vliv stravy s vysokým obsahem tuků na stav střevní mikrobioty, na vyšší riziko nadváhy v dětství v souvislosti s nižším osídlením střeva bifidobakteriemi po narození.
Více známý je fakt, že mikrobiom hraje zásadní roli v oblasti imunity člověka. Na základě mnohých výzkumů v této oblasti vyplývá, že probiotika a prebiotika mohou mít velký potenciál v prevenci nebo léčbě mnohých onemocnění.
Probiotika v potravinách a doplňcích stravy
Probiotika jsou z potravy přirozeně dostupná z kysaných mléčných výrobků
(jogurty, kefíry, acidofilní mléko atd.), kysaného zelí, sýrů a fermentovaných masných výrobků.
Aby mohl být potravinový výrobek považován za probioticky účinný, musí obsahovat dostatečné množství živých probiotických bakterií až do konce expirační doby výrobku. U kysaných mléčných výrobků se za účinný považuje alespoň 106 životaschopných buněk v gramu potraviny.
Probiotika jsou dostupná i v doplňcích stravy ve formě kapslí, lyofilizovaných prášků, žvýkacích tablet, roztoků či rozpustných granulátů.
Složení těchto preparátů je různé a liší se počtem a druhem probiotických kultur a množstvím probiotických bakterií v dávce.
Význam probiotik v souvislosti s antibiotickou léčbou
Antimikrobiální terapie je nenahraditelná možnost léčby v boji s infekcí, ale nese s sebou rizika porušení přirozené mikrobioty.
Nerovnováha osídlení střeva se může projevovat gastrointestinálními potížemi, nejčastěji průjmem.
Význam užívání probiotik tkví v prevenci antibiotiky vyvolané mikrobiální nerovnováhy, ale i v podpůrné léčbě nežádoucích účinků užívání antibiotik.
Probiotikum by v průběhu antibiotické léčby mělo být podáno asi v polovině dávkovacího režimu antibiotika, aby nedošlo ke kontaktu s antibiotikem a zamezilo se případné deaktivaci probiotika. Pokud například užíváme antibiotika po 6 hodinách, je vhodné podat probiotikum alespoň s 2 až 3 hodinovým odstupem od užití antibiotika.
Vzhledem k tomu, že průjmy po užívání antibiotik obvykle trvají po dobu 2-8 týdnů po skončení antimikrobiální léčby, je nezbytné podávat z důvodu možného relapsu probiotika i dostatečnou dobu po vymizení gastrointestinálních obtíží. Vždy bychom se ale měli poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Kromě probiotik je však důležité během i po antibiotické léčbě užívat dostatek potravy pro probiotické bakterie, tedy prebiotik.
Probiotika navíc mají ve spolupráci s prebiotiky řadu příznivých účinků na lidské zdraví. Je však potřeba myslet na to, že ne všechna probiotika jsou stejně účinná a ne všechna budou účinná pro každého.
Prebiotika – co to je, jejich význam a kde je najdeme?
Jsou to nestravitelné látky obsažené v potravinách, které podporují růst nebo aktivitu střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu, čímž mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jedince.
Mezi požadavky na prebiotika patří odolnost vůči žaludeční šťávě a enzymům trávicího traktu a schopnost být fermentovány bakteriemi ve střevě.
Prebiotika zjednodušeně představují jakousi „potravu“ pro probiotické bakterie. K udržení bariérové funkce střeva přispívá i vznik krátkých mastných kyselin pro výživu buněk střeva, což se děje právě působením bakterií na složky vlákniny. Výše zmíněná kritéria však splňují pouze některé oligosacharidy.
Kouzelný elixír mateřské mléko a jeho nenahraditelná role
Pro člověka je prvním a nejvýznamnějším zdrojem oligosacharidů mateřské mléko. Oligosacharidy mateřského mléka zastávají mnoho funkcí – např. podporují růst bifidobakterií ve střevě kojence, zamezují ulpívání patogenních mikroorganismů na střevní sliznici, nebo pomáhají vstřebávání vápníku ze střeva kojence.
Oligosacharidy jsou společně s dalšími látkami označovány jako tzv. bifidogenní faktor mateřského mléka.
Vlivem jeho prebiotické aktivity je mikrobiota s převahou laktobacilů a bifidobakterií dotvořena během prvního měsíce života kojeného dítěte.
Struktura oligosacharidů mateřského mléka je odvozena od mléčného cukru laktózy a vzhledem k jejich složitým molekulám je jejich umělá příprava nyní nemožná.
Dokáží umělá mléka nahradit oligosaridy obsažené v mateřském mléku
Bifidogenní účinek byl však zaznamenán i u tzv. fruktooligosacharidů (FOS) a galaktooligosacharidů (GOS).
Obohacení náhrad mateřského mléka směsí výše uvedených prebiotik může přispět k dosažení střevní mikrobioty, která se svým složením přibližuje k mikrobiotě plně kojených dětí.
Oligosacharidy však mají příznivý prebiotický účinek pro osoby všech věkových kategorií.
Mezi nejznámější prebiotika patří inulin, oligofruktóza, galaktooligosacharidy a laktulóza. Cílovými mikroorganizmy pro prebiotika jsou hlavně bifidobakterie.
Kromě jejich prebiotických vlastností upravují viskozitu tráveniny, urychlují 
průchod tráveniny zažívacím traktem, snižují pravděpodobnost osídlení parazity, dočasně váží složky potravy, zvyšují pocit sytosti, pomáhají v prevenci zácpy nebo snižují nárůst glykemie, některé podporují imunitní funkce.
Prebiotika se řadí k vláknině potravy a přidávají se do řady tzv. funkčních potravin. Přirozeně vysoký obsah prebiotik mají například banány, česnek, cibule, pórek, chřest, med nebo celozrnné obiloviny. Pro získání dostatku prebiotik bychom měli jíst různé druhy ovoce a zeleniny a vybírat celozrnné produkty.
Složení naší vlastní střevní mikrobioty ovlivňuje, jak bude s probiotikem naloženo a jak na ně tělo odpoví.
Nicméně konzumací potravin s obsahem probiotik a prebiotik (kysané mléčné výrobky, nakládaná, ale i syrová zelenina, ovoce, celozrnné výrobky) s dodržením pestrosti stravy nemůžeme udělat chybu.
Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit.