Jan Neruda kdysi položil stále aktuální řečnickou otázku: „Kam s ním?“ V tomto případě je řeč o odpadu. Komunální odpad, ať již směsný nebo tříděný, je běžnou součástí našich životů, proto bychom s ním měli nakládat správně. A přesto se to často neděje – ať už jsou to chyby v třídění, nebo třeba nepořádek kolem kontejnerů a popelnic. Ach jo, co s tím?
Stručně si pojďme na úvod říct pár zajímavých čísel:
- 573 kg nákupu si ročně donese domů průměrná česká domácnost
V roce 2018 jsme:
- vytřídili 841 601 tun obalového odpadu, což je pro lepší představu 16 krát váha Titanicu;
- k třídění odpadů jsme měli k dispozici 413 000 kontejnerů a barevných nádob;
- průměrná vzdálenost ke kontejnerům byla pouhých 91 metrů – Usain Bolt by k nim s odpadky zasprintoval za 8,7 vteřin.
TIP: více zajímavých přepočtů prozradí ReKalkulačka.
V hlavním městě k třídění odpadu k dispozici přes 100 000 kontejnerů o objemu od 70 do 1100 litrů? A že jejich počet s rostoucí výstavbou a přibývajícím počtem obyvatel nadále roste?
Jak to je s odpady podle zákona?
Jako vlastníci objektu, ať už se jedná o rodinný nebo činžovní dům, máme dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. v aktuálním znění a příslušných vyhlášek povinnost zabezpečit kontejnery na odpad.
Počty a velikost sběrných nádob, stejně jako četnost svozu odpadu, musí odpovídat počtu nájemníků tak, aby plně pokryly potřeby pro „likvidaci“ nashromážděného odpadu.
Vhodnou velikostí sběrných nádob můžeme eliminovat „přetékání odpadků“ a nepořádek v jejich okolí.
Jaké jsou doporučené objemy sběrných nádob?
- rodinné domy: 4 l/osobu/den;
- činžovní domy: 4 – 6 l/osobu/den;
- sídlištní zástavby: 5 – 7 l/osobu/den.
Majitelé, či správci objektů, si přitom mohou zvolit jak objem a počet kontejnerů, tak právě i četnost jejich svozů.
Systém nakládání s odpady je nastaven motivačně s důrazem na třídění odpadu, jehož důsledným dodržováním můžeme ušetřit.
Nesprávné nakládání s odpady nás může přijít draho
Pokud objem kontejneru nestačí, je třeba objednat větší nádoby, nebo častější svoz odpadu. Zmíněný zákon o odpadech dle par. 69 totiž jasně určuje penalizaci pro fyzickou osobu ve formě peněžité pokuty až do výše 100.000 Kč, pokud odpad končí místo v kontejneru na ulici, případně pokud v důsledku hromadění odpadu mimo sběrné nádoby nebo sběrný dvůr vznikne černá skládka.
Pro firmy jsou pokuty při nedodržení správného postupu ještě vyšší.
Ve veřejně dostupné síti kontejnerů, které jsou určeny pro sběr komunálního odpadu, nemá živnostenský odpad co pohledávat. Firmy a OSVČ se mají řídit příslušnou legislativou a specifickými postupy při nakládání s odpadem.
Třídění odpadů máme v našich rukou
Jednou věcí je, jak mohou vlastníci objektů dle zákona a dle potřeb obyvatel situaci s odpady řešit.
Druhou věcí je přístup každého z nás k třídění odpadů a vůbec k nakládání s nimi.
I třídění odpadů má určitá pravidla, kterými je třeba se řídit. Kromě toho, že je možné tak předejít nepořádku v okolí popelnic a kontejnerů, mohou mít vliv třeba i na to, zda bude možné odpady recyklovat.
Dodržujete tyto obecné zásady správného třídění odpadu?
- Zmenšit objem: základní pravidlo každého zkušeného třídiče, protože tímto opatřením šetříme místo v kontejneru – vejde se tam tak více odpadu a navíc je třeba i méně častý svoz (krabice rozložit, PET láhve a nápojové kartony sešlápnout…).
- Odpady nesmí být mastné a jinak znečištěné: mastnota i silné znečištění (např. od zaschlých barev, lepidel, tmelů atd.) komplikují recyklaci.
- Správné třídění vždy upřesní informace na samolepkách kontejnerů: nezapomínejme, že třídění odpadů se řídí místními specifiky, a tak např. to, že se u vás třídí plasty do žlutého kontejneru, nemusí platit ve vedlejší obci. Někde se zase může třídit více druhů odpadů do jedné nádoby. Proto se vždy řiďme samolepkami na sběrných nádobách, které nám přesně říkají, jakými pravidly se řídit pří třídění odpadů v daném místě.
- TIP: u PET láhví i sklenic nevadí při třídění víčka. Sklenice znečištěné od zbytků obsahu (např. jogurtu, marmelády apod.) nemusíme vymývat, obsah stačí důkladně vyškrábat či vytřít.
Někteří z nás možná při toulkách v přírodě narazili na černou skládku. Někdo zase při cestě do práce musí přeskakovat odpadky, které se povalují okolo kontejnerů.
S podivem mnohých z nás se asi setká i matrace opřená o kontejner s kovovým odpadem, nebo elektronika vyskládaná u kontejneru se sklem…
Bohužel v těchto případech máme omezené možnosti, jak pomoci předcházet nepořádku v okolí popelnic a kontejnerů. Můžeme vyzkoušet následující preventivní opatření:
- větší nádoby na odpad: možná tomuto nešvaru pomohou větší nádoby na odpad;
- častější svoz: řešením může být také intenzivnější frekvence svozu odpadu, obzvláště na frekventovaných místech;
- osvěta: v neposlední řadě může pomoci lepší informovanost o důsledcích nevhodného nakládání s odpady;
- apel na osobní zodpovědnost: každý z nás svým způsobem života ovlivňuje životní prostředí a přírodu. Bez dodržování principů trvalé udržitelnosti a s celosvětově rostoucím počtem obyvatel a konzumem nejsou vyhlídky příliš růžové – přeci tu našim dětem nechceme nechat jedno velké smetiště.
Na závěr: pokud si s tříděním odpadů nebo nepořádkem v okolí nádob na odpad nevíte rady, pak je nejlepší se obrátit na příslušný obecní úřad nebo na odbor životního prostředí.
A to, že někdo nedodržuje pořádek, je v 21. století smutné, ale stále se to děje. Určitě se tímto chováním nenechte inspirovat, lepší je jít příkladem.
Chvályhodné ale je, že v ČR třídí své odpady 73 % obyvatel a v tomto směru patříme k nejlepším v Evropě.