Chřest byl v době starého Egypta známý jako skvělé afrodiziakum, nejvíce si na něm pochutnávají Francouzi. V historii ho zpopularizoval francouzský král Ludvík XIV, který si chřest nechal vysázet na svých zahradách. Nyní získává stále větší popularitu také v Česku.
Otazníky kolem chřestu
Jak poznáme čerstvost chřestu? Stačí ho na konci zmáčknout, a pokud je čerstvý, tak se objeví trochu šťávy. Pokud je starší, bude více vysušený. Čerstvost tak poznáme nejen podle šťavnatosti, ale i podle toho, že se neohýbá. Pokud ho ručně rozlomíme, tak se snadno oddělí na dva kusy. Na pohled by měl mít čerstvý chřest také jasnou barvu.
Můžeme si jej vypěstovat sami. Ale doba růstu u chřestu je dlouhá, trvá zhruba 3 roky. Od toho se také odvíjí cena, která je někde na rozdíl od jiných a běžných druhů zeleniny, o něco vyšší.
Chřest si také dáváme do kytice. Jsou to totiž výhonky asparagusu, jehož listy koupíte zase v květinářství. Tomuto výhonku se říká pazoch nebo pazoušek.
Je zelený chřest stejný jako bílý, nebo fialový?
Jde o stejnou rostlinu, která je ale rozdílně pěstovaná. Bílý chřest je po celou dobu ukrytý pod fólií a jeho chuť je decentní. Zelený je pěstovaný na slunci a chlorofyl mu dává jeho jasnou barvu. Jeho špičky připomínají chutí hrášek a je výraznější. Zelený chřest má podstatně vyšší obsah vitamínu C. Fialový chřest je něco na půl cesty – nejdříve se pěstuje pod fólií a poté na slunci. Za jeho fialovou barvu mohou antokyany, které do červena barví například růže nebo vlčí mák. Jeho fialová barva zmizí dlouhým vařením. Ovšem vařením se zničí skoro veškerý obsah kyseliny listové, která je v chřestu obsažená a další významné látky.
Je chřest opravdu tak zdravý, jak se říká?
Chřest má vysoký obsah vitamínů (A, B, C, E, K), obsahuje také železo, draslík, vápník, zinek, hořčík, fosfor a jód. Je používaný jako diuretikum (působí močopudně) a celkově detoxikuje organismus, podle některých zdrojů podporuje srdeční činnost. Pro ty, kteří rádi jedí zdravě a hlídají si kalorie, je skvělou volbou. 100g chřestu nemá víc jak 30 kcal! (tedy pokud ho nejíme s nějakou smetanovou nebo sýrovou omáčkou :-)).
Zajeďte si na pole
Při nakupování si vybírejte co nejčerstvější zeleninu. Jak ji poznáte? Čerstvý chřest je křehký, ale zároveň pevný – můžete jej zlomit, ale ne ohnout. Není dřevnatý, a když jej naříznete (nebo v obchodě rýpnete nehtem), poteče z něj bělavá tekutina. Na Moravě nebo v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku můžete koupit chřest sklizený přímo z pole. Takový se dá jíst i syrový a jeho chuť je pak nasládlá. Už několik hodin po sklizni ale začíná hořknout, a proto je třeba jej oloupat. Pokud koupíte chřest na trhu nebo v supermarketu, spotřebujte jej co nejdříve, nejlépe do druhého dne. V chladničce jej nejlépe uchováte zabalený do vlhké utěrky. Takto uskladněný nám vydrží až 4 dny.
Upravujte něžně
Křehkost chřestu je potřeba respektovat i při jeho čištění a úpravě. Bílý je třeba oloupat celý, třeba škrabkou na brambory nebo ostrým nožíkem. Zelený stačí očistit a případná dřevnatá a vláknitá místa odříznout. Tyto odřezky ale nevyhazujte, můžete z nich uvařit vývar, ze kterého bude skvělá polévka nebo omáčka. Případně je zamrazte a použijte do polévky později. Vařit jej můžete ve speciálním hrnci, kde je chřest nastojato, aby se křehké hlavičky nerozvařily. Případně jej můžete svázat do balíčku (pozor, abyste jako Bridget Jones neskončily s modrou polévkou!). Vodu osladíme, případně přidáme trochu másla. Aby zůstal pěkně křupavý a zachoval si většinu hodnotných látek, vaříme jej pár minut ve vodě těsně pod bodem varu. Můžeme ho také jen přelít horkou vodou (abychom se vyhnuli vaření) nebo upravit v páře.
Chřest, který je trochu nahořklý, vařte ve vodě s kouskem chleba, který hořkost pohltí.
A co s uvařeným chřestem? Podávejte jej s holandskou omáčkou.