Šafrán – koření králů, které si můžete dopřát i vy

Už jste slyšeli o šafránu? Dnes vám povíme, jak se dá využít v kuchyni, jaký vliv má na zdraví a jak si ho vypěstovat doma. Na závěr si uvaříme výborné šafránové rizoto. Mňam!

Šafrán setý (lat. crocus sativus) můžeme znát také jako krokus setý, krocinku nebo šafrán pravý. Šafrán pochází z Asie a v současné době se nejvíce pěstuje ve Španělsku, v Iránu, ve Francii a v severní Africe.

Vždy se jedná o tutéž rostlinu, která se pěstuje především pro své 3 pestíky. Právě z těch se vyrábí nejdražší koření na světě – šafrán.

Určitě jsme už někdy zaslechli přísloví: „Bylo toho jako šafránu!” To znamená, že toho bylo málo, bylo to vzácné. A proč je šafrán tak vzácný? Je to kvůli sběru, se sklízením pestíků nám žádný stroj nepomůže, všechny musíme ručně odštípnout.

Využití šafránu v kuchyni

Šafrán dodá našim jídlům úžasné aroma. A to zejména tehdy, když drobné nitky šafránu před vařením namočíme do vody – stačí 20 minut. Do jídla následně přidáme šafrán i s vodou a během pár vteřin se nám z té vůně začnou sbíhat sliny. Pokud se nám nechce ztrácet čas namáčením, sáhněme po šafránu mletém.

Při použití mletého šafránu je třeba dát si pozor na dávkování - do jídla stačí jen malá špetka, jinak pokrm zhořkne. Zajímavostí je, že dříve se množstvím šafránu v jídle prokazovala životní úroveň. Proto se možná šafránu říká koření králů.  

A do jakých jídel se šafrán nejčastěji přidává?

Do rýže. Právě díky šafránu hravě vykouzlíme vynikající španělskou paellu, nebo italské rizoto. Šafrán pozvedne na vyšší úroveň také rybí nebo zeleninovou polévku. Přidat ho můžeme také do domácího pečiva.

Šafránové rizoto

Šafránové rizoto

Až ochutnáme toto šafránové rizoto, jiné už nám možná chutnat nebude. Jak na tuhle pochoutku?

Recept - suroviny a postup

Vliv šafránu na zdraví

Pozitivního vlivu šafránu na zdraví si všímali už naši předci – považovali jej za zázračný životabudič, který dokáže tělu dodat potřebnou energii. Dnes už prokazatelně víme, že šafrán dokáže:

  • uvolnit napětí v těle;    
  • podporovat smysly;
  • utišit bolest;
  • pomoci při depresi;
  • příznivě působit při menstruačních obtížích;
  • zlepšit zažívání;
  • lépe prokrvit vnitřní orgány.

Platí zde zásada, že šafránu bychom si měli dopřávat skutečně jen špetku. Při předávkování hrozí závratě, halucinace nebo nevolnost a v extrémních případech i smrt.

Jak šafrán pěstovat doma?

Hlízy šafránu sázíme nejlépe na konci října. A kam? Do hloubky přibližně 10 centimetrů do prokypřené půdy. Dařit by se jim mělo na slunci i v mírném stínu. Mrazíků se bát nemusíme, snáší je dobře.

Každý rok rostlinu přihnojíme kompostem a to jí pro přísun živin postačí. Zasadit ji můžeme do malé i velké zahrady, na skalku nebo do trvalkových záhonů.

Třídící okénko:

Obaly od rýže bychom měli vždy vytřídit – papírové krabice patří do kontejnerů určených k třídění papíru, plastové sáčky do sběrných nádob na tříděné plasty. Zbytky rýže nemusíme vyhazovat, lze je skvěle využít – zkuste tip od špičkového šéfkuchaře Davida Šaška v duchu zerowaste.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*