Na změny není nikdy pozdě – klimatická změna nepočká! O nutnosti co nejrychlejšího snižování emisí skleníkových plynů, tzv. uhlíkové stopy, není pochyb. Víte, co je uhlíková stopa? Jak jsme na tom s produkcí skleníkových plynů v ČR? Jaký postoj mají ke klimatické změně Češi? Jak může uhlíkovou stopu ovlivnit každý z nás? A jak jste na tom s osobní uhlíkovou stopou právě Vy? To a další odpovědi a zajímavosti prozradí článek na Jakvkuchyni.cz!
Co je “uhlíková stopa”?
Uhlíkovou stopu za sebou zanechává každý z nás – podle našeho životního stylu ovlivňujeme její velikost.
Uhlíková stopa nám udává množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry (vzniká třeba při výrobě a následné likvidaci určitého produktu, využívání služeb, výběru toho, co jíme, jak potraviny upravujeme atd.).
Uhlíkovou stopu vyjadřujeme prostřednictvím ekvivalentu CO2 (CO2ekv.).
Produkce skleníkových plynů a uhlíková stopa v Česku
Aktuální výzkumy mluví jasně: více než tři čtvrtiny české veřejnosti jsou přesvědčeny o závažnosti změny klimatu a velká většina se shodne i na tom, že jsou její hlavní příčinou lidské aktivity. Většina z nás si také uvědomuje, že pokud nebudeme na klimatickou změnu adekvátně reagovat, ohrozí to životy lidí, zvířat i rostlin.
Každý třetí dokonce očekává zhoršení svého vlastního života a žití svých blízkých v případě, že by lidstvo na změnu klimatu nereagovalo. Naprostá většina z nás však odmítá, aby se nutná řešení dotkla jich samých.
Zároveň máme nemalé mezery ve znalostech o příčinách klimatické změny a podílu Česka na ní. Z šesti faktických otázek odpověděla většina správně pouze na jednu. (1)
Pojďme to společně o kousek změnit!
V České republice je uhlíková stopa tvořena především:
- cestováním (letecká a pozemní doprava);
- spotřebou elektřiny;
- vytápěním;
- spotřebou jídla.
V současnosti vyprodukujeme v ČR asi 10 tun CO2 na člověka za každý rok, zhruba polovina produkce pochází z průmyslu, avšak tu druhou polovinu můžeme ovlivnit.
Jsme tak zemí, která má jednu z nejvyšších uhlíkových stop v rámci Evropské unie.
Jak na snížení uhlíkové stopy v kuchyni?
(1) (Klima se mění – a co my?; Ministerstvo životního prostředí, 2021)
Významnou složkou jídelníčku mnoha Čechů tvoří maso, jeho produkce je ale z hlediska uhlíkové stopy velmi náročná.
Věděli jste, že výroba jednoho kilogramu jehněčího masa vyprodukuje stejné množství CO2 jako jízda 145 km autem? Že nejíte jehněčí? Hned v závěsu za výrobou jehněčího masa (39 kg CO2/kg), je maso hovězí (27 kg CO2/kg), které je v ČR daleko běžnější součástí jídelníčku. Pro zajímavost, u kuřecího masa je udáváno pouze 6,9 kg CO2/kg.
Do uhlíkové stopy potravin je totiž započteno nejen využívání půdy, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty v celém dlouhém spotřebitelském řetězci. Celosvětově má výroba potravin na svědomí až 37 % produkce skleníkových plynů. (2)
Do ČR se například každoročně doveze více než 300 000 tun sójového šrotu, používaného jako krmivo pro skot. Právě chov dobytka a pěstování sóji má neblahý vliv nejen na uhlíkovou stopu, ale je hlavní příčinou odlesňování Amazonie.(3)
Co může pro snížení „uhlíkové stopy člověka“ udělat každý z nás?
Tipy níže mohou výrazně pomoci snížit naši uhlíkovou stopu a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí:
- Nákupy plánovat – nejlepší je, napsat si, co budeme který den doma k jídlu připravovat a podle toho si nákup rozvhnout – předcházíme tak kažení potravin, které bez užitku vyhodíme = eliminujeme plýtvání potravinami.
- S výše uvedeným bodem souvisí nákupy druhů a množství potravin, které víme, že budeme potřebovat – potravina, kterou není nutné vyprodukovat, nezatěžuje planetu.
- Nakupujme lokální produkty, nejlépe přímo od výrobce, nebo z malých farem – tím snižujeme uhlíkovou stopu například za dopravu potravin (mango z exotických zemí musí překonat neporovnatelně vyšší vzdálenost).
Další nemalou položku navíc představují specifické podmínky potřebné k přepravě, třeba chlazený prostor apod.
Podporujeme tak zkracování dodavatelských řetězců. - Při nákupu přemýšlejme o obalech produktů, zda nekupujete více odpadu, než samotného výrobku (protože i obal, který se nevyrobí, nezatěžuje naši planetu).
Možná je vzhledem k naší spotřebě lepší kupovat větší balení: rodina s dětmi asi bude potřebovat za kratší čas větší množství pracího prášku, toaletního papíru, jogurtu – v takových případech je jeden větší obal lepší, než několik menších. - Zkusme omezit živočišné výrobky, především červené maso a mléčné výrobky. Vegani svoji osobní uhlíkovou zátěž mohou snížit až o 0,8 t CO2 za rok. (2)https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4490/co-je-uhlikova-stopa-potravin/ (3)https://eagri.cz/public/web/file/624535/Krmiva_2018_Web.pdf
- Vařte beze zbytku – i zdánlivě “nepoužitelné” zbytky potravin, odřezky zeleniny a podobně mohou najít v kuchyni další využití.
TIP Jakvkuchyni.cz: Nevěríte? Inspiraci najdete v seriálu Vaříme beze zbytku s tipy na recepty od nejlepších šéfkuchařů z Česka.
Každý krok se počítá, co tedy zkusit třeba bezmasé pondělky tak, jako to už druhým rokem mají například na všech 1800 veřejných školách v New Yorku?
Třídění odpadu má přiznivý dopad na snižování uhlíkové stopy
Jak ovlivňuje uhlíkovou stopu třídění a recyklace odpadu?
Jedním z podstatných kroků ke snižování uhlíkové stopy je i správné třídění a recyklace odpadu.
Díky tomu můžeme odpad materiálově využít a vyrobit tak ze získaných materiálů nové produkty, příp. může dojít k energetickému využití pro výrobu tepla.
Snižujeme tak i množství odpadu, který skončí bez možnosti dalšího využití na skládce. Ostatně i té musí ustupovat příroda a to má neblahý vliv na životní prostředí.
Tříděním odpadu a jejich recyklací tak můžeme šetřit primární suroviny (třeba vytříděný papír můžeme recyklovat 5 – 7 krát) a nemusíme tak pro výrobu nového kácet stromy. Těch jsme díky třídění papíru u nás ušetřili přes 2,2 milionu, protože jsme primární suroviny (dřevo), nahradili druhotnou surovinou (celulózou) získanou právě z vytříděného papírového odpadu.
Vytříděním a recyklací 1 kg hliníku ušetříme až 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických látek a 14 kWh elektřiny! Hliník lze navíc podobně, jako sklo, recyklovat donekonečna.
Tříděním kovů můžeme snížit znečištění vzduchu až o 86 %, vody až o 76 %.
A vytříděný bioodpad, který skončí na vašem kompostu, můžeme za nějakou dobu použít jako velmi kvalitní hummus. Pokud nemáme kompost a bioodpad, který tvoří až ¼ objemu našich popelnic, vytřídíme, může se z něj v průmyslových kompostárnách stát kvalitní zemina, nebo v bioplynových stanicích zdroj pro výrobu tepla.
Pokud vás zajímá, jak jste na tom s produkcí uhlíkové stopy vy, zkuste to přibližně vypočítat v kalkulačce uhlíkové stopy.
Pro přesný výpočet uhlíkové stopy musíme samozřejmě velmi detailně znát, aby bylo možné popsat a vyčíslit jednotlivé kroky v celém dodavatelském řetězci.
Z velké části můžeme uhlíkovou stopu, kterou za sebou zanecháváme, ovlivnit my sami. Měli bychom se pokusit o její minimalizaci nejen kvůli nám samotným, ale i kvůli budoucím generacím.