Rakytník řešetlákový je vytrvalý keř, který obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek. Hojne se proto po staletí používá v kuchyni, ale také třeba při výrobě rakytníkového oleje. Jaké jsou účinky rakytníku, jak jej pěstovat, využít nejen v kuchyni a další zajímavosti přináší článek na Jakvkuchyni.cz!
Rakytník řešetlákový
Je také známý jako rakytník úzkolistý (latinsky Hippophae rhamonides), někdy je označován také jako “ananas sibiřský”, nebo “citroník severu”.
Patří do čeledi hlošinovitých, k nám se nejspíše dostal z Ruska. Rozšířil se prakticky po celé Evropě i Asii, dlouhá tradice pěstování je například v Číně, Mongolsku a Tibetu.
Jeho charakteristickým rysem jsou malé, úzké a krátké listy a větve pokryté trny. Nejtypičtějším znakem rakytníku jsou však samotné oranžové malé kulaté plody, které můžeme vidět na rakytníku přibližně od srpna do října.
Jak na pěstování rakytníku?
Rakytník je vytrvalá rostlina, která vytváří keře vyrůstající do výšky až několika metrů. Proto je vhodné při pěstování zajistit rostlině dostatek prostoru, rozrůstá se poměrně rychle. Vysazuje se jako ovocná i okrasná dřevina.
Rakytník potřebuje slunné stanoviště a půdu s alkalickou až neutrální reakcí. Stín není ideální, nemusel by vykvést, nevhodná je těžká kyselá zemina, nesvědčí mu ani přemokření. Nevadí mu sucho a je nenáročný na živiny. Rakytník uvítá organické hnojivo, draslík a fosfor, naopak mu nevyhovuje dusík.
Rakytník je dvoudomý keř, proto u sebe je potřeba zasadit samčí i samičí keře. Na jednu samčí rostlinu by měly být dvě až tři samičí, těch může být až šest. Opylovače je potřeba sázet vždy z návětrné strany.
Na plody rakytníku se můžeme těšit od 4. roku věku, zpočátku nepotřebuje řez. Samičí odrůdy je vhodné pravidelně zmlazovat – tedy každoročně odstranit odplozený obrost a staré kosterní větve. Tím předejdeme tomu, že aby se bude keř rozrůstat do šíře a nebude plodit pouze na obvodových větvích.
Rakytník a jeho účinky na zdraví
Rakytník se řadí mezi léčivé rostliny, které jsou využívány lidmi pro pozitivní účinky na zdraví již po staletí. Látky obsažené v rakytníku pomáhají chránit organismus před oxidativním stresem a podporují funkci imunitního systému.
Pro správnou obranyschopnost organismu je zásadní vitamin C. Rakytník ho totiž obsahuje až 20 krát více než citron, přičemž jeden oranžový plod obsahuje denní doporučený příjem tohoto vitaminu.
Kromě vitaminu C obsahuje rakytník také betakaroten, ze kterého se v těle tvoří vitamin A, E, dále vitamin K, provitamin D, vitamin B1, B2, B3, B6 a B9, omega-3, 6 a 9 nenasycené mastné kyseliny, z minerálních látek pak vápník a hořčík.
Jaké jsou pozitivní účinky rakytníku?
Díky výše uvedeným látkám příznivě působí pozitivně na:
- funkci kardiovaskulárního systému;
- průchodnost a pružnost cév, a to zejména díky obsaženým flavonoidům a omega-3 mastným kyselinám, které jsou obsažené v semenech.
- funkci prostaty;
- podporuje tvorbu trávicích enzymů a žluči, čímž přispívá ke správnému trávení;
- přispívá k normálnímu zdravému stavu zubů, kostí, sliznic a zraku.
- Pomáhá udržovat zdravou a rozzářenou pleť.
Na pokožku a vlasy působí příznivě rakytníkový olej, který má výborné regenerační účinky. Podporuje kvalitu, vzhled a hydrataci, chrání před UV zářením a předčasným stárnutím kůže. Rakytníkový olej má tmavě oranžovou barvu, což napovídá, že se lisuje přímo z plodů, jelikož právě ty obsahují v průměru 5-13 % oleje. Lisování rakytníku probíhá tzv. za studena, čímž je zaručen obsah všech biologicky aktivních látek. Rakytníkový olej k vnitřnímu užití je k dostání i ve formě tobolek.
Je až neuvěřitelné, jaký poklad se skrývá v tak malých žlutooranžových kuličkách. Proto je také využití rakytníku velmi rozmanité, a to především v potravinářství, kosmetice a farmacii, vyrábí se z něj doplňky stravy či kosmetické produkty.
Využití rakytníku v kuchyni
Rakytník můžeme kromě přímé konzumace použít pro přípravu džemů, marmelád, kompotů, sirupů, šťáv, limonád, smoothie, čajů či likérů.
Rakytník se nemusí zpracovávat čerstvý, jak ho ale zpracovávat a uchovávat, aby zůstal obsah vitaminů a dalších prospěšných látek co nejvyšší?
Docílíme toho, pokud plody zmrazíme rychle a dokážeme je uchovat při stabilní teplotě -16°C až -18°C. Na rozdíl od tepelně zpracovaného či sušeného rakytníku si ten mražený uchová nejvíce tělu užitečných látek. Takto zmražený rakytník můžeme využívat prakticky celoročně na přímou konzumaci nebo na výrobu výše uvedených produktů.
Obsah vitaminu C se snižuje o polovinu až po roce skladování v mrazu. Podrobné informace o vhodném způsobu zpracování a uchovávání cenných látek v potravinách najdete v článku Jak zabránit ztrátě vitaminů a dalších cenných látek z potravin?
Jak bylo uvedeno výše, plody rakytníku můžeme i usušit, a to buď vcelku, kdy usušené plody můžeme použít například k výrobě čaje.
TIP od Jakvkuchyni.cz: udělejte si rychlé domácí zdravé placičky z rakytníku. Stačí rozmačkat čerstvé plody společně s jablkem či hruškou, přidat třeba chia semínka a udělat si metodou sušení na max. 40 °C domácí zdravé sušenky.
Všechny uvedené produkty je možné zakoupit, ale není nad to si vyrobit domácí marmeládu, sirup či likér z čerstvého rakytníku, pokud máme tu možnost. Není na tom navíc nic těžkého a receptů na přípravu rakytníku je k nalezení mnoho.
Zkuste i tipy od Jakvkuchyni.cz na výrobu rakytníkového sirupu a rakytníkového likéru.
Zdravý rakytníkový sirup
Rakytníkový sirup je vhodný jako prevence, ale i jako podpůrná léčba při nachlazení či chřipce. Stejné účinky má samozřejmě i čistá...
Recept - suroviny a postup
Rakytníkový likér
Rakytník je doslova nabitý vitamíny a zdraví prospěšnými látkami. Pro jeho pozitivní účinky na zdraví se používá stovky let. Jak si...
Recept - suroviny a postupI když je pozitivní působení rakytníku zřejmé, je dobré držet se rčení „všeho s mírou“ a myslet na to, že uvedené účinky se projeví ne při jednorázovém podání, ale až pokud je rakytník a produkty z něj užívány pravidelně, dlouhodobě a ideálně v co nejméně zpracované formě.
Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit