V posledních letech se zájem o kompostování v České republice i v celém světě neustále zvyšuje. S rostoucím povědomí o špatném stavu životního prostředí, které bez udržitelného přístupu nemá šanci na změnu k lepšímu, si stále více lidí uvědomuje, že kompostování je skvělým způsobem, jak efektivně využít bioodpad a zároveň si vyrobit kvalitní hnojivo či zeminu. Proč a jak třídit bioodpad do kompostu a další zajímavosti v článku na Jakvkuchyni.cz!
V ČR vyprodukuje každý obyvatel ČR ročně průměrně až 100 kilogramů bioodpadu. Jedná se o organický materiál, mezi který patří veškeré biologicky rozložitelné zbytky – například uschlé rostliny, tráva, listí a další zahradní odpad, ale i zbytky jídel.
Pokud vyhodíme bioodpad do tradiční černé popelnice na směsný odpad, nijak tím ochraně životního prostředí neprospějeme, ba právě naopak.
Bioodpad totiž v takovém případě skončí v lepším případě ve spalovně, v tom horším na skládce odpadu, kde se z něj při jeho rozkladu bude uvolňovat velké množství metanu, čímž se z něj stává významný zdroj emisí skleníkových plynů.
Kompostování je udržitelnou alternativou
Kompostování je nejenom udržitelnou alternativou k tradičnímu způsobu likvidace organického odpadu, ale také představuje efektivní způsob, jak tento odpad přeměnit na cenný zdroj živin pro rostliny.
Proces kompostování umožňuje přirozenou činnost mikroorganismů, které postupně rozkládají organický materiál na látky potřebné pro prosperitu rostlin.
Výsledný kompost je bohatý na živiny, jako je dusík, fosfor, draslík a další stopové prvky, které podporují zdravý růst rostlin a zlepšují kvalitu půdy.
Kompostování je tedy nejenom ekologickou, ale také praktickou cestou k udržitelnému využití organického odpadu a k podpoře zdraví půdy a rostlinstva.
Jaké benefity přináší kompostování?
- Snižuje množství skládkovaného odpadu: bioodpad tvoří značnou část odpadu ukládaného na skládky, kde se rozkládá bez přístupu kyslíku a produkuje metan, který je výrazně zastoupen ve směsi skleníkových plynů.
Kompostování omezuje množství bioodpadu vyvezeného na skládky a tím i produkci metanu. - Vrací živiny do půdy: kompost je bohatý na organické látky a živiny, které jsou nezbytné pro zdravý růst rostlin. Používáním kompostu se snižuje závislost na chemických hnojivech a dochází ke zvyšování úrodnosti půdy.
- Zlepšuje strukturu půdy: kompost napomáhá půdě k jejímu provzdušnění a zvyšuje se i její schopnost zadržovat vodu. To je důležité pro zdravý růst rostlin a odolnost vůči suchu.
- Snižuje náklady na hnojení: získat náš vlastní kompost je levné a dostupné řešení, které šetří peníze za nákup chemických hnojiv.
- Podporuje udržitelnost: kompostování je šetrný způsob nakládání s bioodpadem, který podporuje principy cirkulární ekonomiky a snižuje dopad lidské činnosti na životní prostředí.
DOBRÉ VĚDĚT
Kompostování představuje snadný způsob, jak se aktivně podílet na ochraně životního prostředí. Stále více měst a obcí podporuje kompostování a nabízí svým občanům dotace na kompostéry. Existuje také mnoho neziskových organizací, které se věnují propagaci kompostování a edukaci široké veřejnosti.
Jak správně kompostovat bioodpad – tipy od Jakvkuchyni.cz!
Kompostování není žádná věda, ale existuje pár základních pravidel, díky kterým bude probíhat hladce a bez nepříjemného zápachu. Pojďme se podívat, jak na to:
1. TI/P: výběr nádoby na kompost
- Zahradní kompostér – nejčastější volba. Jedná se zpravidla o plastové, dřevěné nebo kovové nádoby, které se umístí na zahradu. Vybraná velikost by měla odpovídat množství bioodpadu, který produkujeme.
- Vermikompostéry – jedná se o nádoby vhodné i do interiéru, ve kterých se na rozklad bioodpadu používají kalifornské žížaly. Vermikompostéry se hodí i do bytu i proto, že jsou bez zápachu.
2. TIP: jaký odpad můžeme kompostovat?
Pro úspěšné kompostování je důležité vědět, co do kompostu patří. Mezi vhodné materiály patří:
- zbytky ovoce a zeleniny, jako jsou slupky a zbytky jídla, které představují bohatý zdroj organické hmoty.
- Kávová sedlina a čajové sáčky jsou také skvělým příspěvkem do kompostu, jelikož obsahují dusík, který podporuje rozklad.
- Vaječné skořápky, ideálně kvůli rychlejšímu rozkladu rozdrcené, přidávají do kompostu vápník – důležitý prvek pro zdravý růst rostlin.
- Listí a posekaná tráva a další části rostlin jsou dalšími ideálními materiály pro kompostování, přičemž listí je v podzimním období skvělým zdrojem hnědého materiálu.
DOBRÉ VĚDĚT
Pozor je však třeba dát na velké množství posekané trávy, které může vést k nadměrnému zahřátí kompostu.
- Řezané větvičky jsou také vítaným příspěvkem, neboť dodávají do kompostu složky bohaté na uhlík, které pomáhají vyvážit poměr mezi dusíkem a uhlíkem.
Správný výběr a kombinace těchto materiálů zajistí efektivní a kvalitní kompost, který poskytne rostlinám potřebné živiny pro jejich zdravý růst.
Co do kompostu nepatří?
Existuje také seznam materiálů, které by neměly být kompostovány, aby byl kompost kvalitní. Mezi tyto materiály patří maso, kosti a zbytky mléčných výrobků, které mohou lákat nežádoucí hlodavce a hmyz a rozkládají se velmi pomalu, což může vést k nepříjemnému zápachu a šíření nebezpečných virů a bakterií.
Oleje a tuky by také neměly být přidávány do kompostu, protože mohou znehodnotit jeho strukturu a bránit účinnému rozkladu organické hmoty.
3. TIP: správný poměr hnědého a zeleného materiálu v kompostu
Pro dosažení optimálního rozkladu organické hmoty je důležité udržovat správný poměr mezi hnědým a zeleným materiálem v kompostu.
Hnědé materiály, jako jsou větvičky, sláma a suché listí, jsou bohaté na uhlík a dodávají do kompostu potřebnou strukturu.
Naopak zelené materiály, jako jsou zbytky ovoce a zeleniny a posekaná tráva, jsou bohaté na dusík, což je zásadní pro aktivitu mikroorganismů zapojených do rozkladu organické hmoty.
ZAPAMATUJME SI
Optimální poměr mezi hnědým a zeleným materiálem, který zajistí efektivní a vyvážený proces kompostování, by měl být přibližně 2:1. Správný poměr materiálů zajišťuje, že mikroorganismy budou mít dostatek živin k růstu a aktivitě, což vede k rychlejšímu a účinnějšímu rozkladu organické hmoty.
4. TIP: kam umístit kompostér?
Pro správné umístění nádoby na kompost je důležité vybrat místo v polostínu, které je chráněné před přílišným větrem a deštěm. To pomáhá udržet optimální podmínky pro proces kompostování.
Ideální je umístit kompostér přímo na zem, aby byl zajištěn přímý kontakt s půdou. To umožňuje přístup užitečným organismům, jako jsou žížaly a rozkladné bakterie, které jsou pro organické hmoty a jejich rozložení v kompostu důležité.
Přímý kontakt s půdou také zajišťuje, že kompost zůstane dostatečně vlhký. Důležité je také dbát na dostatečný prostor kolem kompostéru, aby byla zajištěna pohodlná manipulace s materiálem a případně i možnost větrání.
Co dělat, pokud nemám možnost kompostovat bioodpad?
Pokud nemáte možnost sami kompostovat bioodpad, existují i jiné možnosti, jak s ním naložit. Můžete jej vytřídit do sběrných nádob označených šedou samolepkou, odkud poté putuje do kompostárny.
Je možné jej vytřídit také na sběrných dvorech či přímo v průmyslových kompostárnách, v některých obcích jsou pro tento účel přistaveny velkoobjemové kontejnery.
Nabízí se i bioplynové stanice, tam se liší druh bioodpadu, který zde lze zpracovat – na rozdíl od kompostáren zde není problém zpracovat i bioodpad s živočišnou složkou, proto se v těchto zařízeních využívá také například gastro odpad svezený z jídelen a restauračních zařízení. V bioplynových stanicích se z něj vyrábí bioplyn a hnojivo.
Třídění bioodpadu je důležitý krok k ochraně životního prostředí a snižování množství skládkovaného odpadu. Děkujeme, že se do třídění zapojujete!