V třídění odpadů patříme dle evropského statistického úřadu Eurostat na špici – třídí už přibližně 75 % obyvatel ČR. Ostatně k nejbližšímu barevnému kontejneru to máme v průměru méně než 90 metrů a celkově je ve více než 6 180 obcích rozmístěno na 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, takže pro mnohé z nás je třídění opravdu snadné.
Víte ale opravdu, na co která nádoba slouží, co do ní (ne)patří a na co byste si měli dávat pozor? Je pro vás někdy třídění hlavolamem, který se ne vždy podaří vyřešit, a tak nakonec raději odpad vhodíte do směsného odpadu? Na následujících řádcích odhalíte, jak to s těmi barevnými nádobami na tříděný odpad skutečně je.
Kontejnery na papír aneb Modrá je dobrá
Kontejner na papír označený modrou samolepkou asi netřeba představovat – tuto třídicí nádobu zná snad opravdu každý. Věděli jste, že díky správnému třídění papíru můžeme zachránit miliony stromů? Nebo že každý obyvatel ČR vytřídil v minulém roce v průměru 22,5 kg papíru? Či to, že recyklační proces papíru může průměrně proběhnout cca 7×?
Proto bychom měli papírový odpad třídit vždy a všude a vhazovat do modrých kontejnerů jen to, co do nich skutečně patří.
Jak poznat kontejner na papír?
Kromě barvy jej rozpoznáme i podle recyklační značky tvořené recyklačním symbolem: trojúhelníkem složeným ze tří šipek, a také písmennou zkratkou PAP ve spojení s čísly 20, 21, 22 nebo 39 (23) podle druhu papíru:
- PAP 20: vlnitá lepenka;
- PAP 21: hladká lepenka, časopisy nebo dopisy;
- PAP 22: papír;
- PAP 23: karton;
- PAP 24–39: ostatní papír.
Co patří do modrého kontejneru?
Do této sběrné nádoby můžeme vhazovat noviny, časopisy, knížky bez lakovaných desek, kancelářský papír, kartonové krabice, lepenku, papírové obaly, reklamní letáky, sešity, obálky s fóliovými okénky (u bublinkových obálek je třeba oddělit plastový vnitřek), papír s kancelářskými sponkami, obaly z lepenky, obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru.
Co nepatří do modrého kontejneru?
Naopak sem v žádném případě nepatří znečištěný, mastný, promáčený, uhlový a voskovaný papír, papíry zatavené ve fólii, použité papírové utěrky a kapesníky či použité pleny a dámské hygienické potřeby, fotografie či účtenky tištěné na termopapír.
Kontejnery na nápojové kartony prozradí oranžová samolepka
Ne všechny papírové obaly jsou tvořeny jen papírem – velmi dobrým příkladem jsou nápojové kartony. Jedná se o kombinovaný obal tvořený ze 75 % z kvalitního papíru, avšak nepatří do modrého kontejneru na papír. Tento druh obalového odpadu třídíme do sběrných nádob označených oranžovou samolepkou.
Pro nápojové kartony se používají recyklační značky C/PAP 81 (směs papíru a plastu) a C/PAP/ALU 84 (směs papíru, plastu a hliníku).
DOBRÉ VĚDĚT
Setkat se však můžeme i s dalšími kompozitními materiály sestávajícími z mixu papíru a dalšího materiálu, které se označují recyklační značkou C/PAP, např. C/PAP 82: papír a lepenka + hliník; C/PAP 83: papír a lepenka + ocelový pocínovaný plech; C/PAP/ALU 85: papír a lepenka + plast + hliník + ocelový pocínovaný plech; C/PAP 86–89: více materiálů.
Kontejnery na třídění plastů aneb Žlutou nepřehlédneme
Recyklace plastů je celosvětovým trendem, a tak možná i to je důvodem, proč má kontejner na třídění plastů zářivě žlutou barvu, kterou jen tak nepřehlédneme. A že bychom se na třídění plastů měli skutečně zaměřit, dokazují i ne zrovna lichotivá čísla – věděli jste, že každou minutu se na světě nakoupí přibližně milion plastových láhví? Že lidstvo vyprodukuje každou sekundu přes 20 tisíc plastových lahví? Nebo že už na světě bylo vyprodukováno přes 8 miliard tun plastového odpadu a přibližně 270 000 tun plastového odpadu plave na hladině světového vodstva?
Jak poznat kontejner na plast?
Kromě žluté barvy či žluté samolepky také podle recyklačních symbolů – patří sem obaly označené PET 1, HDPE 2, PVC 3, LDPE 4, PP 5, PS 6.
Co patří do žlutého kontejneru?
Kromě sešlápnutých PET lahví lze do kontejneru na plast vhazovat fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od pracích, čisticích a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů či mléčných výrobků, balicí fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů.
Co nepatří do žlutého kontejneru?
Naopak do něj nevhazujeme podlahové krytiny či novodurové trubky, stavební polystyren, mastné obaly se zbytky potravin nebo čisticích přípravků či obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek.
Kontejnery na třídění skla v zelené a bílé
Sklo patří k těm nejstarším obalovým materiálům – je tu s námi již od starověku a těší se velké oblibě hlavně pro svou stálost, neuvolňování škodlivin, nepohlcování pachů… A také tím, že jej lze přeměnit a znovu vyrobit nesčetněkrát.
U nás se nám daří dosáhnout míry recyklace skla okolo 85 % z vytříděných skleněných obalů, kterých jsme v loňském roce do barevných kontejnerů vytřídili zhruba 160 tisíc tun. Do zeleného kontejneru pak patří barevné a tabulové sklo, do bílého sklo čiré, přičemž platí, že čiré sklo je pro další zpracování nejcennější, jelikož z něj lze vyrobit čiré nebo barevné produkty (z barevného skla ale čiré nevyrobíme).
Jak poznat kontejner na sklo?
Kromě barvy jsou kontejnery na sklo označeny recyklačními symboly GL / 70 – čiré sklo, GL / 71 – zelené sklo a GL / 72 – hnědé sklo (patří také do zelené popelnice).
Naopak sem nepatří kompozitní materiály s obsahem skla, jako je:
- C / 95: sklo + plast;
- C / 96: sklo + hliník;
- C / 97: sklo + ocelový pocínovaný plech;
- C / 98: sklo + různé kovy.
Co patří do kontejneru na sklo?
Láhve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, tabulové sklo (vždy do zeleného kontejneru), sklenice, skleničky, mísy a misky atd. Při třídění nemusíme sundávat víčka, nevadí ani etikety.
Co nepatří do kontejneru na sklo?
Do kontejneru na sklo nevhazujeme keramiku a porcelán, autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovená skla, laboratorní sklo, termosklo (zapékací mísy, varné konvice apod.), či sklokeramiku.
Kontejnery na kov – nenápadný šedý elegán
Kovový odpad třídíme samostatně do kontejnerů označených šedou samolepkou, nebo společně s jiným druhem odpadu v rámci tzv. multikomoditního sběru odpadu.
Kovové obaly jakou jsou například nápojové plechovky, konzervy, kovové tuby či plechovky na určité druhy zboží, ale také alobal a jiné druhy kovového odpadu, jsou na vzestupu. Zejména v nápojovém průmyslu jsou kovové obaly čím dál populárnější.
Pokud kovové odpady vytřídíme (ať už do třídicích nádob, sběrných dvorů či výkupen surovin), umožníme tak jejich zpracování v hutích, kde jsou zrecyklovány a připraveny pro další využití, ať už jako odlitky, slitiny kovů, původní výrobky, dráty a další.
Jak poznat kontejner na kov?
Kromě barvy jsou kontejnery na kov označeny recyklačními symboly 40 FE – železo, 41 ALU – hliník a 42–49 – ostatní kovy.
Co patří do kontejneru na kovy?
Plechovky od nápojů, alobal, konzervy, kovové uzávěry, šroubovací uzávěry/víčka, hliníková víčka, hliníkové obaly od potravin, kovové nádoby od aerosolů po kompletním vyprázdnění, drobné kovy z domácností jako hřebíky, šroubky, kancelářské sponky apod.
Co nepatří do šedého kontejneru?
Do šedého kontejneru na kovy nikdy nevhazujeme nápojové kartony, plechovky od barev, laků atd., spreje či deodoranty se zbytky obsahu, baterie či elektroodpad.
Věděli jste, že…
… existuje i tzv. mutlikomoditní sběr odpadu? V rámci něj je možné shromažďovat do jedné společné sběrné nádoby více druhů odpadu. Na takových kontejnerech jsou uvedeny samolepky informující o tom, který odpad do nich patří – nejčastěji se jedná o:
- PAP + NK: papír a nápojové kartony
- PAP + PL + NK + KOV: papír, spolu s plastem, nápojovými kartony a kovy
- PL+ NK: plast a nápojové kartony
- PL+ KOV: plast a kovy
- PL+ NK + KOV: plast, nápojové kartony a kovy
- SKC + KOV: čiré sklo a kovy
- SKS + KOV: směsné sklo a kovy
- NK + KOV: nápojové kartony a kovy.
Kontejnery na bioodpad aneb Přeměňme zbytky z kuchyně
Další důležitou odpadovou složkou, kterou produkujeme, jsou biologicky rozložitelné odpady jako rozložitelné zbytky z kuchyně či zahrady (zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky a kávové sedliny, skořápky od vajec a ořechů, květiny a jejich odumřelé části, listí, větve, posekaná tráva, popel z dřevěného uhlí, peří, chlupy, roličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek či piliny).
Na kompost, ale ani do hnědých nádob nepatří maso a živočišný odpad, rostliny napadané chorobami, exkrementy zvířat, která krmíme masem, nedopalky od cigaret či odpad, který patří do jiných třídicích nádob.
TIP od Jakvkuchyni.cz: I když lze zbytky z kuchyně efektivně zužitkovat a přeměnit je na kompost či energii, přesto bychom se měli vždy snažit předcházet plýtvání potravinami a produkci zbytečného potravinového odpadu. Inspiraci na využití zbytků jídel a potravin pak přináší seriál Gurmánské vaření beze zbytku.
Každý z nás produkuje dnes a denně odpad – a i když se ho snažíme třídit a vhazujeme ho do správných barevných nádob, měli bychom myslet na to, že v prvé řadě bychom měli produkci odpadu předcházet. Hlavně při nakupování bychom měli myslet na to, jaké produkty a v jakých obalech kupujeme, a tedy i to, jaký odpad s jejich koupí vyprodukujeme. Ideálně bychom tak neměli nakupovat produkty a obaly na jedno použití v případech, kdy jsou dostupné udržitelnější alternativy. A vždy bychom měli dodržovat tzv. odpadovou hierarchii, která je uzákoněna i platnou legislativou, primárně bychom měli předcházet vzniku odpadů, následně správně třídit vyprodukované odpady a umožnit tak jejich další efektivní využití a teprve na posledním místě by mělo být skládkování odpadu.
Naše role je mnohem důležitější, než si myslíme – právě spotřebitel totiž rozhoduje o tom, v čem zboží nakupuje a jakmile se obaly promění v odpad, tak určuje, zda mu dá tříděním šanci na efektivní využití, nebo jestli ho rovnou pošle na skládku odpadu…