Podle čeho vybírat pečivo
Rozdíly lze hledat zejména v surovinách, z jakých bylo pečivo, popř. cukrářský výrobek vyroben. Dbáte-li na zdravou výživu, zaměřte se na obsah jednotlivých druhů mouky, u chleba a pečiva na obsah vlákniny a případně i na obsah použitých tuků, popřípadě i výši nasycených mastných kyselin.
U pečiva pak také v tom, zda se jedná o čerstvé pečivo nebo pečivo dopékané. Čerstvé pečivo je takové, jehož výroba nebyla před dokončením přerušena například zmrazením, nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a od jehož upečení neuplynulo více jak 24 hodin.
Dopékané pečivo se připravuje na prodejnách dle aktuální poptávky zákazníků.
Pro dospělého člověka je celozrnné pečivo velmi vhodné. U dětí je tomu ale opačně a to jednak z důvodu obsahu vyššího obsahu vlákniny a jednak z důvodu posypu semínky, který může být u malých dětí nebezpečný.
Pečivo včetně chleba patří mezi sacharidové potraviny, které jsou dobrým zdrojem energie pro dětský organismus. Navíc se díky němu lépe dosahuje vyváženosti některých denních jídel (například snídaně, svačiny, případně studené večeře). Chléb a rohlíky patří mezi základní potraviny a do těch se prakticky nepřidávají přídatné látky. Mění se technologie, například někteří výrobci nepoužívají kvásek.
Zda je vhodné bílé pečivo a běžný chléb pro děti, to není jen otázka obsahu prospěšných látek, ale také stravitelnosti, která je u těchto druhů z nízkovymleté mouky, neboli bílého pečiva, lepší než u těch celozrnných, které se připravují z vysokovymleté mouky. Obecně se doporučuje, aby nejmenší děti jedly hlavně bílé pečivo a vlákninu doplňovaly zejména ze zeleniny a ovoce. Doporučené množství vlákniny u dětí je poměrně malé. Pro dospělého je doporučené množství 30 g denně, oproti tomu u 5ti letého dítěte je to jen 10 g (2leté dítě 5 g). V pozdějším věku je možné bílé pečivo kombinovat s celozrnným a pravidelně celozrnné zařazovat zhruba od dvanácti let věku. Na tuto problematiku jsou ale velmi rozporuplné názory. Celozrnné pečivo, které je navíc posypané semínky, je zcela nevhodné pro děti do 3 let, neboť může vést ke vdechnutí drobných zrnek.
Mezi velmi populární potravinu zejména v západní společnosti patří právě chléb. Často se vyrábí z těsta z pšeničné mouky, které je kultivováno droždím, umožňujícím kynutí cesta a nakonec upečeno v peci. Díky vysokému obsahu lepku (glutenu), který zaručuje pórovitost a elasticitu, je pšenice nejčastější zrno, které se pro přípravu chleba používá. Chléb je ale také vyráběn z mouky žita, ječmenu, kukuřice, a ovsu, často, ale ne vždy v kombinaci s pšeničnou moukou.
Bezlepkové pečivo (popř. cukrářské výrobky) je vyrobeno ze surovin neobsahujících lepek (gluten). Jsou to např. kukuřice, rýže, proso, pohanka, amarant, brambory. Dieta bez obsahu lepku je důležitá pro osoby s onemocněním celiakie a pro osoby (často jde o děti předškolního věku) s alergií na lepek. Jde o dvě zcela odlišná onemocnění, ale dieta má stejná pravidla.
Zdraví lidé volí pečivo většinou dle momentálních potřeb nebo nabídky.