Jak vybrat kvalitní med?

Odpradávna se o medu mluvilo jako o tekutém zlatu, afrodiziaku nebo dokonce jako o elixíru mládí. Medem obyčejní lidé, krom šlechty, sladili až do 17. století, kdy se stal cukr univerzálním sladidlem a med lahůdkou.

V dnešní době však bohužel každý med takovou lahůdkou není. Dle vyhlášky č. 76/2003 Sb. smí být medem nazýván jen produkt přírodního sacharidového charakteru, který je složený z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar) nebo výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice). Hmotnost 1 litru medu by měla odpovídat asi 1,4 kg. Složení medu však nejvíce závisí na směsi květů navštívených včelami. Různit se med může také dle lokality, období i jednotlivých včelstev. Podívejme se tedy trochu podrobněji na to, jak si vybrat kvalitní a lahodný med. 

Mohu na první pohled v obchodě poznat, zda je med kvalitní?

Bohužel ne, ale poradíme vám, jaký raději nebrat. Všimněte si rozhodně ceny, nevybírejte ten nejlevnější. Sice možná ušetříte, ale nebude to med.   Nekvalitní med má také vyšší obsah vody, což můžeme poznat tak, že když sklenici nakloníme, tak se med bude přelévat příliš rychle. Pokud tedy med teče jako voda, kvalitní rozhodně není. Když pak doma med nabereme na lžičku, tak ten kvalitní by měl na hladině vytvářet tzv. „mašličky“.

A když nám med doma ztuhne (zcukernatí), už ho nesmím používat?

Naopak je to známkou toho, že med výrobce neošidil.  Ztuhnutí medu je zcela přirozený jev a rozhodně není závadou. Med skladovaný dostatečně dlouho proto téměř vždy zkrystalizuje.   Krystalizaci medu způsobují mikročástice (zejména pyl a různé krystalky), které působí jako krystalizační jádra, jakési zárodky, na kterých cukerné krystaly rostou. Někteří včelaři tyto mikročástice z medu filtrací nebo vysokým zahřátím odstraňují, aby tekutost medu prodloužili. Ani vysoký ohřev, ani filtrace by se však provádět neměly, protože významně snižují biologickou hodnotu medu. Zpomalit přirozenou krystalizaci může např. ovocný cukr nebo fruktóza. Ani to však není přípustné. V Čechách jsou lidé většinou zvyklí na tekutý med, např. ale ve Švédsku nebo v Kanadě je mnohem oblíbenější právě med zcukernatělý.

Přirozeně dlouho tekutý med vydrží jen med čistě akátový, který je velmi světlý a má většinou lehký nádech do zelené barvy. Dlouho zůstává tekutý také med ze svazenky nebo z jedlého kaštanu.

Co med nesmí obsahovat a co v něm kontroloři objevují nejčastěji?

Do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných látek.  Z medu nesmí být odstraněn pyl ani jakákoliv jiná složka, s výjimkou případů, kdy tomu při odstraňování cizích látek, zejména filtrací, nelze zabránit.

Jaký je rozdíl mezi medem pastovým a běžným?

Pastový med je med, který rychle zkrystalizoval, kdy místo velkých krystalů vznikají stovky drobných. Pastování se provádí pouze mícháním při snížené teplotě. Med tedy nebyl tepelně ošetřen. Pastový med připomíná svou konzistencí nugetu. Lépe se maže na pečivo a nestéká. Pastový med uskladněný v chladné a suché místnosti vydrží i několik let v nezměněné kvalitě i konzistenci.

Je zdravější tmavý nebo světlý med?

Barva medu není až tak podstatná, jelikož látky zdraví prospěšné jsou ve světlých i tmavých medech. Nejzdravější je ten med, který je čerstvý, byl dobře skladován a nebyl moc zahříván.

Jak med správně skladovat?

Med je velmi trvanlivý, na kvalitě mu ubírá jen světlo a přílišné teplo, mráz mu překvapivě nevadí. Neprospívá mu však vlhkost.  Když si domů přineseme tedy skleničku medu, uchovávejme je nejlépe na suchém, tmavém a chladném (do 15 °C) místě. Med však nemůžeme skladovat zvlášť dlouhou, jelikož příliš starý med ztrácí biologickou hodnotu, aroma, rozkládají se v něm cukry, tmavne a ztrácí dobrou chuť.

Bezkalorické sladidlo?

Med je složen z jedné čtvrtiny z vody, a proto je méně kalorický než cukr. Na 100 g medu však i tak připadá asi 288 kcal, na cukr pak 394 kcal. Pokud chceme nahradit cukr medem, musíme si uvědomit, že med je podstatně hustší, a proto lžička medu váží víc než lžička cukru. Při používání medu do teplých nápojů je důležité si připomenout, že při teplotách vyšších než 45-50°C se ničí jeho účinné látky. Proto než med dáme do horkého čaje, raději chvíli počkáme.

Není med jako med

Bohužel se v poslední době ukázalo, že na českém trhu je mnoho medů, které pocházejí z cizích zemí, jako je např. Čína. Takové medy však neobsahují většinou ani zlomek toho, čemu u nás říkáme med. Jsou to jen směsi škrobu, kukuřice, třtiny a různých sirupů. V těchto medech bývá často zjištěno i velké procento hydroxymethylfurfuralu. Tato látka se v medu objeví, jestliže byl tepelně zpracován. Med by měl obsahovat max. 0,4 mg/kg této látky. Rozbory však ukázaly, že medy z cizích zemí obsahují většinou až 100 mg/kg. To v podstatě znamená, že takový med byl prakticky uvařen a tím pádem v něm moc zdraví prospěšných látek již nenajdeme.

Autorka: Ing. Jana Poděbradská