Zelenina

Kde skladovat zeleninu?

Skladovat bychom měli jen bezvadnou zeleninu bez poškození. Před samotným skladováním zeleninu přebereme, oddělíme poškozené plody a omýváme zásadně až před přímou konzumací.

Zelenina vyžaduje skladovací teplotu nejlépe od 2 do 8 °C.

Ideální prostorem pro skladování zeleniny je chladný a vzdušný sklep s dostatečně vysokou vlhkostí vzduchu (70-80 %). Ne všichni však máme tuto možnost.

Pro většinu z nás je tak lednice nakonec jedinou možností. V lednici zeleninu umístíme do spodní části, obvykle tam najdeme speciální šuplíky. Zeleninu je přesto i tak vhodné dát do mikrotenových sáčků, do kterých uděláme předtím dírky, aby zelenina mohla dýchat. Choulostivé listové druhy např. kadeřávek se doporučuje zabalit do vlhké utěrky, aby nezvadl.

U rajčat bychom nikdy neměli odstraňovat stopky, jinak klesá jejich životnost. Zeleninu však nikdy neskladujte s ovocem. Některé druhy ovoce, zejména jablka, uvolňují ethylen, který zkracuje životnost zeleniny a způsobuje její rychlejší dozrávání.

Mraženou zeleninu skladujeme v mrazáku při teplotě nižší než -18°C. Řiďte se však vždy pokyny na obalu. Mraženou zeleninu můžeme neotevřenou skladovat až 24 měsíců.

Sterilovaná, nakládaná zelenina vydrží obvykle kolem jednoho roku. Někdy spotřebitelé podléhají dojmu, že sterilovaný výrobek je trvanlivý i po jeho otevření. Je třeba si proto uvědomit, že pokud výrobek není navíc chemicky konzervován, musí být po otevření rychle spotřebován.

Doporučení : po otevření skladujte v lednici při teplotě +4 °C a spotřebujte do 24 hodin po otevření.

Trvanlivost čerstvé zeleniny např. kapusty, čínského zelí, červeného a bílého zelí je kolem dvou týdnů, kadeřávek vydrží pět až deset dnů a růžičková kapusta tři až čtyři dny.

Zelenina je živý dýchající materiál, ve kterém probíhají při skladování metabolické procesy. Čím rychleji metabolismus probíhá, tím rychleji se zelenina kazí. My se snažíme dýchání a metabolismus utlumit a to hlavně regulací teploty a vlhkosti vzduchu. Každý druh zeleniny je tvořen jinými typy tkání, proto je důležité dodržovat ideální teplotu skladování právě pro danou zeleninu.

0°C - 4°C

• mrkev, celer, petržel, červená řepa, zelí, kapusta, květák, salát, čekanka, cibule, česnek, pór, špenát, chřest, hrášek, kukuřice, křen

4°C - 8°C

• zelená fazolka, paprika, brambory

> 10°C

• rajčata, okurka, lilek, cuketa, tykve, dýně, zázvor, batáty

Teplota při skladování kořenové zeleniny by neměla překročit 4°C, ale také by neměla klesnout výrazně pod bod mrazu. Proto se často skladuje v přepravkách s pískem. Písek by měl být vlhký, aby nedocházelo k vysychání plodů.

Rizika skladování zeleniny

• Mražené výrobky, které jsme rozmrazili, musíme spotřebovat v co nejkratší době. Není přípustné tyto výrobky opakovaně zamrazovat, protože mrazem a následným rozmrazením dochází k popraskání buněčné stěny a uvolnění tekutiny, která je vhodným živným substrátem pro pomnožování baktérií.
• U menších dětí bychom si měli dát pozor na dusičnany v zelenině, nejvíce jich obsahuje zelenina, která byla zrychleně vypěstovaná ve skleníku zjara nebo na podzim při minimálním slunečním osvětlení.
• Kdo má citlivé zažívání, ten může mít potíže se strávením kořenové zeleniny v syrovém stavu, někteří mají problémy například s rajčaty, česnekem nebo cibulí. Pro ty, kteří mají problémy se žaludkem nebo žlučníkem, se doporučuje veškerou zeleninu raději povařit nebo rozmělnit. Povařením či rozmělněním se naruší buněčná stěna, látky uvnitř buněk se stávají pro tělo dostupnější a tím pomáhají k snadnějšímu trávení zeleniny.