Bezlepková strava v dětském věku

Bezlepková dieta (BLD) je hlavní léčebnou metodou, kterou indikuje lékař při celiakii (příp. při alergii na lepek). Celiakie ale není alergie. Je to onemocnění, při kterém organizmus netoleruje lepek a dochází k celkové autoimunitní reakci a následně poškození střevní sliznice zánětem. Problematické jsou v tomto ohledu obiloviny – pšenice, ječmen, žito a oves a výrobky z nich.

Dodržování diety, tedy naprosté vyřazení těchto obilovin ze stravy, vede k výraznému zlepšení stavu a snížení rizika přidružených onemocnění (poruchy tělesného vývoje, plodnosti, nádorových onemocnění aj). Celiakie je bohužel nevyléčitelné onemocnění a zásady BLD je nutné striktně dodržovat celý život, nikoliv při zmírnění potíží v dietě polevit. Nedodržování diety vede k trvalému zánětu a vyhlazení výběžků střevní stěny a tím snížení plochy, ze které se ze střeva vstřebávají živiny. Následkem je pak deficit hlavních živin, vitaminů i minerálních látek. Proto bývá jedním z prvních příznaků celiakie neprospívání, nemusí však být přítomno vždy. Objevují se bolesti břicha, nadýmání, průjem nebo dlouhodobá únava. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté, mívají neklidný spánek a málo rostou (hmotnost může stagnovat). Může se také projevit anémie z nedostatku železa. Někdy se celiakie ohlásí i svědivou vyrážkou na kůži. Právě pro tuto různorodost příznaků se celiakii přezdívá chameleon.

Jak žít s celiakií?

Nutnost BLD je pro rodiny nemocných dětí často provázena velkými obavami, otázkami a nejasnostmi. Obzvláště pokud se k celiakii přidruží intolerance laktózy, bývá těžké sestavit nutričně plnohodnotný jídelníček (kombinace těchto dvou nemocí je velmi častá). Proto je vhodné vyhledat zkušeného nutričního terapeuta, který s výběrem potravin a sestavením jídelníčku pomůže (www.poradnanutrifit.cz). Před rodiči totiž stojí těžký úkol zorientovat se v sortimentu potravin a naučit se podrobně číst obaly potravin. Vynechat ze stravy lepek totiž neznamená jen začít kupovat bezlepkové potraviny, ale je potřeba se naučit, že lepek se skrývá i tam, kde by ho člověk ani nečekal. Největším překvapením bývají např. masné výrobky (paštiky, salámy, šunky, kupovaná sekaná, masové konzervy, párky), dochucovadla (hořčice, kečupy, tatarská omáčka, koření), i některá mražená zelenina či sladkosti (oplatky, některé čokolády, zmrzliny). Toto jsou však potraviny, které by se v jídelníčku měly vyskytovat spíše okrajově a u dětí je můžeme postrádat. Např. i kečup se dá koupit v bezlepkové variantě, ale ještě lepší je domácí. Poměrně rozšířené jsou bezlepkové mouky na pečení a vaření (zahušťování). Nejdostupnější je mouka kukuřičná, nejkvalitnější luštěninová, nejméně celkově alergenní je mouka rýžová, pohanková… U těchto mouk je však potřeba počítat se změněnou hustotou těsta, tažnosti, trvanlivosti pečiva a dalších vlastností. Někdy to trvá delší dobu, než člověk přijde na vhodný recept. Bezlepkové pečivo je sice už alespoň ve větších městech dobře dostupné, avšak cena je často několikanásobně vyšší a sortiment méně pestrý.

Vzhledem k tomu, že na bezlepkové potraviny nenatrefíme na každém rohu, musí rodiče s dětmi s bezlepkovou stravou více plánovat a brát s sebou svačinky. Už nelze tak jednoduše a „bez rozmyslu“ koupit rohlík nebo sušenku a tím zahnat náhlý hlad. Je potřeba děti naučit, aby samy znaly své omezení a věděly, které jídlo mohou bez obav sníst a co musí odmítnout. Pokud si děti nepamatují, jak je dříve bolívalo bříško, nebo mají bezpříznakovou formu celiakie, bývá často velmi těžké jim jejich omezení vysvětlit. I proto se často začne bezlepkově stravovat celá rodina. Jednak je pak příprava stravy jednodušší, dítě se necítí vyčleněno a snižuje se riziko, že při současné přípravě dojde ke kontaminaci lepkem. Společným bezlepkovým stravováním se také sníží počet nástrah v podobě potravin obsahujících lepek, kterým musí dítě odolat.

Dalším problémem, který rodiče malých celiaků řeší, je stravování v kolektivních zařízeních – školách, školkách, ale třeba i na výletech, lyžařských kurzech, dětských táborech…Ne všude je možné domluvit se na bezlepkovém stravování a někdy to bohužel znamená nutnou neúčast dítěte. Do školy však docházet dítě musí, přitom ne v každé škole je bezlepková strava umožněna. Nicméně od ledna 2015 je oblast dietního školního stravování nově legislativně ošetřena, a pokud škola nabízí dietní stravování, musí úzce spolupracovat s nutričním terapeutem, který ověří a garantuje správnost přípravy dietní stravy. Školám nikdo neukládá povinnost diety připravovat a tak ji mnohé raději nenabízí. Dětem pak nezbývá než chodit na obědy domů nebo si je nosit „v krabičce“. Zatím zůstává jen na rodičích, aby apelovaly na školní jídelny. Některé školy odebírají stravu ze zařízení, které je odborně způsobilé k přípravě dietní stravy, což je také jedno z možných řešení.

Celiakie – zajímavosti

Vzhledem k tomu, že je bezlepkové stravování finančně nákladnější než běžné, je možné od některých zdravotních pojišťoven získat finanční příspěvek. Lidé, kteří se stravují bezlepkově bez toho, aby měly celiakii diagnostikovanou lékařem, nemají na příspěvek nárok. V posledních letech se totiž bezlepkové stravování začalo objevovat jako forma „módního“ životního stylu. Nicméně neexistují žádné vědecké důkazy, které by prokazovaly, že omezení lepku má jakékoli benefity pro jinak zdravé osoby.

Jako prevence vzniku celiakie je do jisté míry považováno kojení. A při zavádění příkrmů do stravy malých dětí je nejvhodnější podávání malého množství lepku mezi 4. – 7. měsícem věku dítěte a to nejlépe když je ještě kojeno, postupně se potom doporučuje dávku potravy s lepkem zvyšovat (dřívější i pozdější seznámení se s lepkem naopak riziko vzniku onemocnění celiakií zvyšuje).

Recept pro celou rodinu

Rychlé kokosové sušenky do ručky

Domácí kokosové sušenky bez lepku budou hotové raz dva a pochutná si na nich celá rodina.

Recept - suroviny a postup

Základní přehled potravin při BLD

Zakázané potraviny = obilniny – pšenice, ječmen, žito, oves a výrobky z nich:

Běžná moučná jídla

chléb, rohlíky, housky, dalamánky, preclíky
moučníky
nákypy
kaše
krupice, kroupy, krupky
koláče
dorty, zákusky
piškoty
perník
oplatky, sušenky
palačinky, lívance
žemlovka
vločky, müsli, cornflakes
ječný slad
strouhanka
těstoviny – kolínka, špagety, nudle, fleky, makaróny
knedlíky – houskové, kynuté, tvarohové, bramborové
placky, bramborák

Potraviny s příměsí těchto obilnin (uzeniny, polotovary…)

salámy
párky
klobásy
buřty
paštiky
játrovky
kupované pomazánky
jelita
jitrnice
prejty
sekané
filé lisované do kostek
ryby v tomatě
konzervy

Rostlinná „masa“

klaso
seitan
tomi
robi aj.

Dochucovadla

majonézy, tatarské omáčky
kečupy, hořčice
dressingy
Masox
sojová omáčka, Magi
worcesterová omáčka
hovězí, slepičí a zeleninový bujón
polévkové koření

Cukrovinky

plněné čokolády
nugát
plněné bonbóny
karamely
fontánové bonbóny
sladové bonbóny
sojové suky
lipo, želé
marmeláda/džem
kukuřičné a bramborové lupínky obsahující slad

Nápoje

sušená a instantní káva i čaj
kávoviny
Malcao
Bikava
Melta, Caro

Mléčné výrobky

Některé mléčné výrobky mohou být zahuštěné pšeničným škrobem s obsahem lepku stabilizátory či emulgátory mohou obsahovat stopové množství lepku

některé jogurty
pomazánková másla
pudingy
kysané smetany
zmrzliny

Polotovary

instantní bramborové kaše
krokety
kypřící prášek do pečiva
pudinky
hotová zeleninová jídla
zeleninové přesnídávky
polévky a další

Aditiva

E 150 a-d – karamel (při výrobě použit škrob)
E 965 – maltitol
E 1400 – 1451 – Modifikované škroby – nutné vědět původ škrobu a dle toho se rozhodnout
E 620-625 – glutamát – nesouvisí

Obecně nejsou problémem, jejich množství je stopové, ale sledovat obaly!!!

Pozor i na suplementy a léčiva (obsahují tzv. plnidla, škrob ale musí být uveden).