„Plechovková mánie“ nabírá nejen v Česku pořádné obrátky. Boom zažívá obalový průmysl především v potravinářství, kdy je čím dál více různých druhů nápojů stáčeno do nápojových plechovek. Před nedávnem bychom v plechovkách kupovali pivo, případně energetické nápoje včetně kávy, dnes se v nich prodávají třeba už i minerální vody, džusy, nebo víno. Kromě toho, že je na vzestupu nápojový sortiment, který se plní do plechovek, volí toto řešení pro uchovávání nápojů čím dál více výrobců a vzrůstá i celková produkce. Víc o využití plechovek a důvodech, proč a kam je třídit na Jakvkuchyni.cz!
Čísla a situace na trhu dokazují čím dál větší oblíbenost nápojových plechovek
Podle údajů z roku 2019 zaznamenaly za 10 let nápoje prodané v hliníkových plechovkách 203% nárůst.
Global Data uvádějí, že prodej nápojů balených v plechovkách u nás za jedno desetiletí vzrostl z 95 milionů litrů na 287,7 milionů (rok 2018). Nejčastějším nápojem baleným do hliníkových plechovek je jednoznačně pivo.
V souvislosti s rostoucí poptávkou by třeba u Plzně měla v tamní továrně vzrůst produkce hliníkových nápojových plechovek ze současných 500 milionů až na 5 miliard vyrobených plechovek ročně…
Pod víčko nápojovým plechovkám…
Pokud se ohlédneme do minulosti, tak musíme začít s plechovými konzervami, od těch už to byl k nápojovým plechovkám jen malý krok.
První plechovky byly vyrobeny v Bavorsku již ve 14. století, na konci 18. století je používalo holandské námořnictvo. Mezníkem bylo 19. století, kdy byla v roce 1810 patentovaná první konzerva.
Možná málokdo tuší, že hybatelem v této oblasti byl Napoleon, který vyhlásil vysokou odměnu pro toho, kdo vymyslí, jak uchovávat jídlo pro armádu.
Hliník je primární surovinou. Získává se z bauxitu, který se těží v různých zemích světa. Ze 4 tun vytěženého bauxitu vzniknou 3 tuny hlušiny, tedy v podstatě nevyužitelné hmoty. Určitě nutno zmínit, že se při výrobě hliníku spotřebuje obrovské množství energie a vody a to na Zemi zanechává nemalou uhlíkovou stopu.
Dvoudílné plechovky se vyrábějí především z hliníku, pokud mají vyšší tvary, označujeme je jako „nápojové plechovky“. Jejich dno i plášť jsou z jednoho kusu a vyrábějí se tažením. Oproti výrobě „klasické konzervy“ je tento proces náročnější, protože se víčko přiválcuje až po naplnění plechovky.
Třídění nápojových plechovek
Hliníkové obaly na nápoje doznaly značné změny. Zejména v množství používaného materiálu, kterého můžeme díky moderním technologiím používat menší množství.
V případě nápojových plechovek se jedná o tzv. tenkostěnné nápojové plechovky. Ty na sobě nesou tzv. materiálovou značku. Kovové obaly poznáme podle recyklačního symbolu trojúhelníku se šipkami a číselným označením, u obalů z hliníku se jedná o číslo 41 a písmennou zkratku ALU.
Nápojové plechovky třídíme do šedých kontejnerů na kovy. V některých obcích je zaveden tzv. kombinovaný sběr odpadu, kdy je můžeme třídit do jedné nádoby s jiným druhem odpadu. Informace o správném třídění odpadu v dané obci nám prozradí samolepky, kterými jsou kontejnery označeny.
U odpadu z kovů se jedná zejména o kombinovaný sběr kovových odpadů ve směsi s plastem do žlutých nádob. Vždy je ale potřeba dohoda obce a svozové společnosti, která musí na třídicí lince zajistit oddělení těchto dvou vytříděných složek.
Není se ale čeho obávat – dnes existují moderní technologie, které dokáží oddělit kovy a plechovky od ostatních druhů odpadu pomocí magnetické cesty, případně prostřednictvím tzv. vířivých proudů.
Kovový odpad můžeme také odevzdat například do sběrných dvorů, nebo v obcí v předem určené dny známé třeba jako „železné neděle“.
Podle Stepana Vashkeviche z Institutu cirkulární ekonomiky byla v roce 2019 ztráta materiálu z nevytříděných nápojových plechovek v Česku 7812 tun hliníku, ze kterých bychom mohli vyrobit zhruba 312 milionů nových plechovek!
Rychlejší zahuštění sběrné sítě šedými kontejnery nahrává i nově přijatá legislativa, dle požadavků EU bychom totiž do roku 2030 měli zvládnout zrecyklovat na 60 % všech hliníkových obalů. Cílem je právě zvýšit podíl odpadu, který neskončí bez využití na skládce, ale bude díky recyklaci použit k výrobě nových produktů.
Proč nápojové plechovky třídit a umožnit tak jejich recyklaci?
Hliníkové obaly patří mezi materiály náročné na výrobu, vyrobené produkty jsou ale vhodné k opakované recyklaci podobně jako třeba sklo, které můžeme recyklovat donekonečna. Například v USA je dosud v oběhu okolo 75 % hliníku, který tam byl vyroben od roku 1888.
I proto by kovy rozhodně neměly končit ve směsném odpadu, ale na třídicích linkách, odkud poputují k recyklaci.
Jedním z cílů recyklace je nahrazovat či doplňovat primární suroviny tím, že díky třídění a recyklaci odpadu získáme druhotnou surovinu, kterou pak můžeme využít při výrobě nových produktů částečným či jejich úplným nahrazením.
Díky tomu nemusíme těžbou získávat primární suroviny, které mají navíc omezené zdroje. Pro jejich získání je třeba lidského zásahu do přírody například ve formě těžby, které musí tamní flóra a fauna ustoupit.
Další zátěž pro životní prostředí představuje těžba, při které se často uvolňují, nebo vznikají toxické či nebezpečné látky, značné množství právě při energeticky náročné těžbě, dopravě či zpracování surovin.
Díky recyklaci kovů můžeme snížit znečištění vzduchu o 86 % a vody o 76 %. Pokud se bavíme konkrétně o nápojových plechovkách, které jsou vyrobeny z hliníku, pak při recyklaci 1 kg hliníku ušetříme až 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických produktů a 14 kWh elektřiny.
Na závěr ale trošku optimistických čísel. Podle dostupných údajů u nás vzrostl počet sběrných nádob na kovy – na začátku roku 2020 jich jsme jich měli k dispozici na 53 000! Každý obyvatel ČR průměrně vytřídil 13,9 kg kovů, 99 % putuje k recyklaci. Míra recyklace kovových obalů se pohybuje okolo 60 %.
Rozhodně ale není na místě polevovat, ba naopak právě tady máme ještě velký prostor pro zlepšování. Tak třiďme odpad, nejen ten kovový, má to smysl!