Pro naše babičky byla bylinková zahrádka samozřejmostí. Jednotlivé rostliny dobře znaly, běžně je používaly k dochucování pokrmů i léčbě různých neduhů. Proto je přirozené, že i my se k těmto tradicím znovu vracíme. Vždyť žádné umělé dochucovadlo nikdy nenahradí chuť a vůni čerstvé petrželky, bazalky nebo máty.
A samotné pěstování bylin? To je ten nejpříjemnější způsob relaxace, který můžete právě nyní vyzkoušet. Připravili jsme pro vás seriál, podle kterého si můžete dopřát radost z vlastní bylinkové úrody, ať už máte velkou zahradu, nebo jen truhlík za oknem.
Na jednu sezonu, či navždy?
Z pohledu pěstitele se byliny dělí na jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé. Bazalka, kopr vonný, koriandr setý, majoránka zahradní, měsíček lékařský, pískavice řecké seno nebo heřmánek pravý vám na zahrádce či v truhlíku vydrží po jednu sezónu. Dva roky se pak můžete těšit z anděliky lékařské, fenyklu, náprsníku červeného, konopice bledožluté a dalších. A vysázíte-li jednou na záhon meduňku nebo levanduli lékařskou, heřmánek římský či proskurník lékařský, vydrží vám při odpovídající péči spoustu let a budou stále silnější a krásnější.
Každá bylinka vyžaduje to své
Křehká klíčící rostlinka potřebuje dobře propustnou půdu, protože nemá tolik síly, aby se těžkou zeminou dokázala prodrat ven. Substrát můžete smíchat s trochou písku, ale úplně nejlepší bude, jestliže si v zahradnictví koupíte zeminu určenou přímo pro pěstování bylinek. Většina bylin má ráda slunná stanoviště a vyšší teploty. Třeba saturejku, šalvěj, yzop, dobromysl, koriandr, kopr, kmín nebo mátu peprnou, můžete zasadit prakticky kdekoli. Některé druhy ale vyžadují teplejší polohy – především majoránka, bazalka, levandule klasnatá, meduňka, anýz nebo fenykl. Ještě o něco náročnější je pak třeba lékořice sladkoplodá, se kterou se „rozhodl léčit lásku“ Václav Neckář ve své slavné písni. Tato rostlina vyžaduje slunné a teplé stanoviště nejlépe někde u rybníka, kde je písčitá půda.
Do omáčky i do šamponu
Bylinky poslouží samozřejmě především v kuchyni, kde svými silicemi obohatí pokrmy a dodají jim typickou chuť a vůni. Koprovka bude o mnoho chutnější, připravíte-li ji z čerstvě otrhaného kopru, ovocnými poháry ozdobenými levandulovými kvítky zase příjemně překvapíte návštěvu. Mnoho druhů bylin se také hodí pro přípravu aromatických čajů s léčivými nebo povzbuzujícími účinky. Z výluhů anebo celých kořenů, stonků, listů či květů bylin si pak můžete připravit i účinné kosmetické přípravky – například koupele, pleťová tonika, ale i krémy, masti, šampony, mýdla nebo dokonce tělové či interiérové deodoranty. Zkrátka svět bylinek je nekonečně pestrý a zajímavý – a právě se vám otevírá…
Mohlo by vás zajímat
- Pěstování bylin bylo v raném středověku hlavně výsadou kněžích, kteří zakládali klášterní bylinné zahrady a vycházeli přitom ze starých antických herbářů. Nejčastěji sázeli kmín, fenykl, mátu, rozmarýn, šalvěj, saturejku a řeřichu, ale i méně známé druhy, jako je řecké seno, polej nebo routa.
- Zájem o pěstování bylin a léčivých rostlin u nás „nastartovala“ mezinárodní lékárnická výstava, která se konala v roce 1896 v Praze.
- Němci u nás za protektorátu zavedli pro žáky na základních a středních školách povinný sběr léčivých rostlin.