Obyčejná rajčatová polévka získá díky fenyklu šmrnc a nezvyklou chuť. Fenyklové krutony jsou navíc zdravější než jejich varianta z pečiva.
Polévka
Obyčejná cibule se promění v nebeskou krmi. Francouzský recept je nenáročný na suroviny, práci i čas. Odmění se vám ale božskou chutí, dá vám energii a radost do života. Víte, že ve Francii se říká, „kam chodí cibule, nechodí lékař“?
Silná polévka z husích nebo kachních drobů, zahuštěná smetanou či mlékem a ochucená muškátovým oříškem. Protože je sytá, nahradí i hlavní jídlo a hodí se i jako životabudič po příliš bujarých oslavách.
Květák patří podobně jako např. brokolice k tzv. superpotravinám a to díky tomu, že obsahuje malé množství sacharidů a tuků. Kromě toho je plný vitamínů a minerálů. Zkuste si připravit lahodnou květákovou polévku.
O celeru můžeme říct, že je elixírem zdraví. Tato snadno dostupná zelenina se dá zpracovat celá, protože jak nať, tak i bulva obsahují léčivé účinky. Zároveň má tento druh zeleniny výraznou a lahodnou chuť, která se dá různě uplatnit také v kuchyni.
Slepičí polévka je nejlepším receptem na nachlazení, virózy i jakékoliv další neduhy. Věděly to babičky a potvrzuje to i dnešní věda. S játrovými knedlíčky se z léku stane i důstojný začátek nedělního obědu.
Nádivku pečete jen na velikonoce? Škoda, toto polo-zapomenuté jídlo si můžete připravit na mnoho způsobů. Vyzkoušejte jej v zimní variantě s houbami, česnekem a hřejivými bylinkami.
Kadeřavou kapustu oceníme zejména v zimních měsících, kdy není příliš možností, jak přirozeně doplnit vitamíny z domácích zdrojů. Kromě salátů se hodí do polévek, italských pokrmů, ale také třeba do jáhel či krup. V dnešní době je velmi populární přidávat jeho listy do ovocných smoothie.
Čočka patří k velmi zdravým jídlům, a přesto se na našich talířích neobjevuje dostatečně často. Zkuste ji v kombinaci s rajčaty a máte výbornou polévku, která nahradí i hlavní jídlo.
Zkuste si připravit polévku isnpirovanou Tibetem. Název polévky je odvozen od tibetského lámy, který se jmenoval Milaräpa. Meditoval v mnoha Himalájských jeskyních, v některých jen pár dní, v jiných déle. Jméno jedné jeskyně, ve které Milaräpa pobýval na začátku své praxe, se pojí s kopřivami, které tehdy stále jedl. Na mnoha thangách je Milaräpa vyobrazen lehce zelený, protože jedl dlouhou dobu jen kopřivy, které tam rostly.
Jednoduchá a výborná polévka, která se na Vysočině často podávala k snídani.