Léto je kromě jiného “obdobím cuket”. Ty získaly v poslední době na oblíbenosti zejména díky své variabilitě. Cukety lze použít při grilování, do salátů, nebo v polévkách. Snadným, rychlým a chutným pokrmem, který lze připravit pohodlně doma, je zapečená cuketa se šunkou a sýrem. Jak na to?
Předkrm
Tuto omeletu můžeme nachystat ke snídani, k obědu i k večeři. V každém případě dobře zasytí a pochutnáme si.
Rajčata plněná kuskusem se podávají většinou jako předkrm, nebo jsou vhodná i jako lehká večeře či rychlé pohoštění pro hosty.
Co se starou bagetou? Vykouzlete z ní salát, který pochází z italské Florencie. Pečivo do sebe nasaje šťávu ze zeleniny a lahodnou zálivku – věřte, že takto lehce připravíte chuť pravé Itálie!
Obyčejný toust se promění v krásně vonící oběd, který vám bude závidět celá rodina!
Ořechy by se pro své léčebné účinky měly stát doslova vaší srdeční záležitostí. Jejich konzumaci však neocení pouze vaše srdce, ale výhrou bude pro celé vaše tělo. V ořeších se totiž skrývají tělu prospěšné mono a polynenasycené mastné kyseliny, které přirozeně snižují škodlivý cholesterol.
Vyrobte si doma pomazánky, u kterých vás jedna porce vyjde na pět korun – a navíc jsou zdravé. Vybrali jsme super zdravou pohankovou, čočkovou pro dodání vlákniny a cizrnovou, která vám připomene dovolenou na břehu moře. Která z těchto surovin se najde ve vaší spíži?
Vyrobte si doma pomazánky, u kterých vás jedna porce vyjde na pět korun – a navíc jsou zdravé. Vybrali jsme super zdravou pohankovou, čočkovou pro dodání vlákniny a cizrnovou, která vám připomene dovolenou na břehu moře. Která z těchto surovin se najde ve vaší spíži?
O celeru můžeme říct, že je elixírem zdraví. Tato snadno dostupná zelenina se dá zpracovat celá, protože jak nať, tak i bulva obsahují léčivé účinky. Zároveň má tento druh zeleniny výraznou a lahodnou chuť, která se dá různě uplatnit také v kuchyni.
O celeru můžeme říct, že je elixírem zdraví. Tato snadno dostupná zelenina se dá zpracovat celá, protože jak nať, tak i bulva obsahují léčivé účinky. Zároveň má tento druh zeleniny výraznou a lahodnou chuť, která se dá různě uplatnit také v kuchyni.
Hlávkové zelí, které je dnes běžně k dostání v obchodech, bylo vyšlechtěno z brukve zelné a pěstuje se už od dob prvních Římanů. O jeho rozšíření do střední a jižní Evropy se ve středověku zasloužila i severoněmecká obchodní společnost Hansa, pro kterou zelí představovalo důležitý vývozní artikl. Také mořeplavci vozili na lodích sudy s kysaným zelím. Dnes bychom řekli, že sloužilo jako „doplněk stravy“, který jim při dlouhých plavbách zajišťoval pravidelný přísun vitaminů a chránil je tak před obávanými kurdějemi – onemocněním způsobeným nedostatkem vitaminu C.