Co dokážou probiotika?

Často se na nás z médií linou výrazy jako živé, prospěšné, přátelské bakterie… Ale víme skutečně, oč jde a jaké jsou benefity těchto složek stravy?

Probiotika jsou kultury živých bakterií s pozitivním účinkem na naše zdraví. Najdeme je nejčastěji v zakysaných mléčných výrobcích, např. v jogurtech, kysaných mlécích (jogurtové, acidofilní, kefírové, kyška apod.), stejně tak ale i v nepasterizovaném kysaném zelí, okurkách, kimči a dalších potravinách.

Přirozená mikrobiota

Přirozenou mikrobiotou (dříve mikroflórou) jsou mikroby, které žijí na našem těle a za běžných okolností nám neškodí. Mikrobiota je pro nás nepostradatelná coby důležitý článek imunity. Zejména ve střevech dochází k řadě podnětů, které pak mohou stimulovat imunitu na sliznicích.

Jak je to v průběhu života?

Důležité pro vývoj přirozené mikrobioty jsou první minuty života, kdy novorozenec v ideálním případě přijímá mikroby od matky. Mezi prvními „osídlenci“ by měly být laktobacily a enterobakterie. Děti porozené císařským řezem bývají ochuzené o bakterie z porodních cest maminky, často mají spíše nadbytek proteobakterií a méně bifidobakterií.

S věkem se naše mikrobiota mění, více se vyskytují škodlivé mikroby, které zvyšují množství toxických látek ve střevech, což může následně zvyšovat i riziko nádorového onemocnění.

Probiotika nebo prebiotika?

Nezaměňujme tyto názvy, jde o zcela odlišné složky stravy. Zjednodušeně lze říci, že prebiotika jsou výživou pro probiotika.
Jsou to neživé části stravy, patří sem třeba nestravitelné cukry (tzv. oligosacharidy). Najít je můžeme například v cibuli, česneku, topinamburu. V podstatě lze říci, že by v supermarketech u regálů s ovocem a zeleninou mohl být nápis „obsahuje prebiotika“.

Chceme-li si obohatit kupříkladu bílý jogurt prebiotiky, přidejme si do něho hrst lesního ovoce!

Co mikrobiotě škodí?

Dobrá přirozená mikrobiota nás chrání před infekcemi i alergiemi. Při jejím narušení (např. antibiotiky) dojde k zahubení citlivých kmenů a naruší se rovnováha. Příkladem porušené rovnováhy je přemnožení kvasinek, které se projevuje svěděním sliznic a třeba bílým povlakem na jazyku.

Jak nám mohou pomoci?

V posledních letech vědci zaměřují na probiotika výraznější pozornost. Ukazuje se, že probiotika nejen podporují imunitu, ale mohou mít příznivý účinek i na mnohé zdravotní neduhy. Předpokládá se souvislost s vlivem na naši váhu, na výskyt rakoviny tlustého střeva, také na náš psychický stav a na depresivní stavy. Dokonce je velká pravděpodobnost, že mikrobiota může mít vliv i na autismus.

Probiotika dokáží také snižovat vstřebávání cholesterolu.

Cesta probiotik z kelímku do našich střev

Cesta, kterou musí bakterie urazit do místa svého působení, je náročná a plná nástrah. Vezměme si, že třeba takové kyselé žaludeční prostředí je pro probiotika velkou zkouškou. Velká část z nich se proto do střev vůbec nedostane.
Jiné je to u probiotik z lékárny, ta jsou vpravena do speciálních tobolek, které dokážou odolat i žaludečnímu prostředí.

Kvašení – pojem známý, ale jak funguje?

Je to jednoduchý proces – živé bakterie potravu během kvašení natráví předem. Nejznámější kvašenou potravinou je jogurt. Vyrábí se přidáním bakterií do mléka. Mléko přirozeně obsahuje laktózu (mléčný cukr), tu začnou bakterie zpracovávat a přemění ji na kyselinu mléčnou. Právě té vděčíme za nakyslou chuť.