Nealkoholické nápoje

Zajímavosti nealkoholických nápojů

Známé latinské přísloví praví: „ve víně je pravda, ve vodě je zdraví“

• Voda je lék na všechny neduhy.
• Čistá voda potlačuje chuť k jídlu a snižuje pocit hladu.
• Kolové nápoje mají podobně jako káva odvodňující charakter.
• Česká Kofola na rozdíl od konkurenčních kolových nápojů neobsahuje kyselinu fosforečnou.
• V některých zemích (Francie, Norsko, Dánsko, Švédsko) je zákaz prodeje Energy drinků.

Historie sycení vod oxidem uhličitým se datuje od konce 16. století. Snahou bylo napodobit přírodní minerální vody, kterým byla přisuzována velká léčivá síla. První dokonalejší přístroj na sycení vody se sytícím tlakem až 10 atmosfér (1 Mpa) byl ale sestrojen až na počátku 19. stol. Brzy se rozšířil po celé Evropě.

Již od nepaměti lidé pili nealkoholické nápoje a v prvopočátcích zejména vodu. Tu si následně oslazovali různými sirupy. Koncem minulého století došlo ke znehodnocení velké části vodních zdrojů, kvalita vody se zhoršila a bylo nutno ji různě upravovat. Např. chlorováním. To mělo za následek změny její chuti popř. vůně. To odstartovalo rozvoj průmyslové výroby nealkoholických nápojů. V polovině dvacátého století pili lidé limonády pouze při návštěvách v restauracích, což bylo jen zřídka. Dnes je situace zcela odlišná. Nealkoholické nápoje tvoří značnou část každého obchodu.

Vliv nealkoholických nápojů na zdraví

Proč pít nealkoholické nápoje?

Naše tělo je tvořeno z 50 – 60% vodou.  V těle voda zastává důležitou roli. Probíhá v ní látková a energetická přeměna a spousta dalších zásadních dějů důležitých pro život.

Dospělý člověk by měl vypít kolem 2 – 3 litrů tekutin denně, vždy záleží na konkrétní situaci – ve vyšší teplotě, při námaze apod. V létě se doporučuje více a častěji pít než v zimních měsících.

Rizika konzumace nealkoholických nápojů

Nedostatečný pitný režim má za následek řadu obtíží začínajících zvýšenou únavou, bolestí hlavy a končící vážným onemocněním močových cest, ledvin apod. Ale i nadměrné požití tekutin může vést ke zdravotním rizikům. Zatěžuje se také činnost ledvin. A při takové „otravě“ vodou může dojít k otoku mozku, záchvatu a následně ke ztrátě vědomí. Nadměrné požití vody totiž způsobí ztrátu sodíku v krvi.

Důležité je také sledovat co pijeme a v jakém množství.

Častá konzumace slazených nealkoholických nápojů může vést ke vzniku obezity a v pozdějším věku ke vzniku cukrovky a metabolickému syndromu (soubor onemocnění souvisejících s nadváhou – vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční apod.) Rizikový není jen cukr, ale i zvýšená konzumace umělých sladidel.

Pravidelné každodenní pití sycených nápojů není také vhodné, mohou dráždit žaludek a způsobit problémy s trávením. Nadmíra CO₂  způsobuje vyšší krevní tlak.

Řada kolových nápojů obsahuje fosforečnany, které způsobují, že se nám neukládá vápník a vyplavuje se z těla pryč a zvyšuje se riziko vzniku osteoporózy.

Druhy nealkoholických nápojů:

Nealkoholické nápoje dle obsahu CO_2.

• Perlivé
• Sycené
• Nesycené

Základní druhy nealkoholických nápojů:

Stolní voda

Vybraná pitná voda vysoké jakosti.

• Stolní voda přírodní
• Stolní voda perlivá
• Stolní voda ochucená
• Kojenecká voda

Minerální voda

Při vývěru obsahují na 1 litr nejméně 1 gram rozpuštěných látek nebo 1 gram rozpuštěného oxidu uhličitého.

• Podle teploty zřídla

Chladné – do 20°C

Vlažné – 20 – 30°C

Teplé – 30 – 50°C

Horké – nad 50°C

• Podle převažujících minerálních složek

Alkalické (převážně sodné ionty)

Zemité (obsahují vápník a hořčík)

Salinické (obsahují sodík a síran)

Sádrovcové (obsahují vápník a síru)

Ryze hořké (obsahují hořčík a síru)

• Podle typu plynů

Kyselky – obsahují CO₂

Sirovodíkové

Metanové

Dusíkové

Atd.

• Podle účinku na organismus

Stolní

Převážně léčivé

Léčivé – mají vědecky prokázané léčivé účinky

Sodová voda

Je pitná voda sycená CO₂ v množství nejméně 4g na 1litr.

Limonády

Vyrobené z pitné vody, limonádového sirupu a případně CO_2.

• Nesycené
• Sycené
• Ovocné limonády

Vyrobené z ovocných sirupů (např. malinová).

• Ovocné limonády s příchutí

Vyrobené z ovocných sirupů s příchutí (např. ovocná s příchutí malin).

• Tresťové limonády

Vyrobené s přídavkem cukru a limonádových trestí.

• Speciální limonády

Kolové, tonikové, dietní, bylinné.

Ovocné a zeleninové šťávy

• Čisté přírodní šťávy (džusy)

Například 100% pomerančová šťáva.

• Zeleninové šťávy

Např. 100% rajčatová šťáva.

• Nektary

Obsahují méně jak 100% přírodní ovocné šťávy a ne méně jak 25 %, mohou být doslazovány přírodními cukry, medem nebo umělými sladidly, mohou být obohaceny o vitaminy a minerály, ale nesmí obsahovat přidaná barviva ani konzervanty.

• Ovocné nápoje

Obsahují méně jak 25 % přírodní ovocné šťávy, mohou obsahovat barviva, konzervanty a také mohou být doslazovány.

• Sirupy

Zahuštěné ovocné nebo zeleninové šťávy konzervované cukrem.

• Ovocné

• Limonádové

• Zeleninové

• Bylinné

• Dietetické – např. pro sportovce, diabetické atd.

Ostatní nealkoholické nápoje

• Posilující (izotonické) např. Semtex
• Léčivé šťávy
• Ledový čaj
• Ledová káva

Rozdíly nealkoholických nápojů

V čem hledat rozdíly?

Rozdíly u nealkoholických nápojů lze hledat zejména v obsahu CO₂. Dále v obsahu cukrů popř. sladidel, různých ochucujících složek, obsahu povzbudivých látek (kofein, taurin, různé rostlinné extrakty jako guarana, ženšen, maté…) apod.

Sycené x nesycené

Obecně platí, že zdraví prospěšnější je pití nesycených nápojů s ohledem na zdravotní rizika (vysoký krevní tlak, žaludeční problémy), které jsou spojeny s nadměrným pitím sycených nápojů. Sycené nápoje mají výraznější osvěžující charakter.

Slazené x neslazené

Slazené nápoje mají povzbuzující účinek, sladká chuť je pro spotřebitele příjemná, ale konzumace cukru v rámci pitného režimu vzhledem ke zdravotním rizikům není vhodná. Proto se doporučuje konzumovat takové nápoje výjimečně jen jako doplněk pitného režimu. Je vhodné v takovém případě dát přednost přirozeně sladkým ovocným nápojům než průmyslově vyráběným slazeným nápojům. V některých nápojích je cukr nahrazen umělými sladidly, i to může být alternativou, jak se vyhnout nadměrné konzumaci cukru.

Alergeny nealkoholických nápojů

Základem nealkoholického nápoje je vždy voda a ta není alergenem. Alergeny v nealkoholických nápojích vždy závisí na dalších zejména přídatných látkách, jako jsou různá barviva, konzervační látky. V případě ovocných a zeleninových šťáv může být alergenem daný druh ovoce či zeleniny.