Encyklopedie potravin

Pokud rádi vaříte, zkoušíte nové recepty, zajímáte se o novinky ze světa potravin a nejste lhostejní ke třídění odpadů, tak jste tu správně!
Naši předkové chodili pro vajíčka do kurníku, my zamíříme do supermarketu nebo na farmářský trh. Poznáme ale, odkud vajíčko pochází, v jakých podmínkách žila slepice, která ho snesla, a jestli se opravdu hodí na náš stůl?
Nemáme-li možnost používat domácí vejce, musíme je obstarat z tržní sítě. Vždy bychom měli vědět, odkud vejce pochází. Proto sledujte informace na obalu a číselný kód na vejci, který nám s jistotou napoví odkud vejce pochází.
Obvykle zde máme možnost velkého výběru za celkem přijatelnou cenu a vše je pod jednou „střechou“.
Na farmářských trzích můžeme koupit většinou opravdu domácí vejce a měli bychom mít možnost osobně poznat prodejce. Na trzích se můžeme setkat s neoznačenými vejci, protože je většinou dodávají menší chovatelé. Avšak tato vejce musí být též zkontrolována prosvícením a prodejce musí uvádět datum spotřeby a také informaci o chovateli.
Možnost výběru z různých druhů vajec obvykle v bio kvalitě.
Vejce s vyvinutým zárodkem – zjistí se prosvícením, neměly by se tedy dostat ke konzumentovi, taková vejce jsou nepoživatelná
Vejce mohou být uváděna do obchodní sítě jen tehdy, prošla-li veterinární kontrolou. Každé prodávané vejce musí být označené. Zároveň se ale můžeme setkat jak s vejci tříděnými, tak s netříděnými. Vejce z velkovýroby jsou obvykle tříděná, oproti těm netříděným, které produkují zejména drobní chovatelé.
Co se týče hmotnostního třídění, to se provádí u čerstvých vajec a rozděluje vejce na tyto hmotnostní skupiny: S, M, L a XL
Vejce je vždy označeno číselným kódem. Ten se skládá ze čtyř částí. Každé číslo či písmo nám sděluje určitou informaci.
Například: 2CZ1234L – vejce pochází z podestýlkového chovu, z ČR, číslo chovu je smyšlené, a váhu by mělo mít mezi 63 až 73g. Označení vajec si můžeme přímo zadat na stránkách Státní veterinární správy, které nám pomohou zjistit jejich producenta.
V poslední době se stále vedou diskuze o tom, zda jsou biopotraviny kvalitnější než ty konvenční. Ani u vajec však nelze tvrdit, že bio vejce jsou lepší. Z hlediska složení nebyly zjištěny významné rozdíly. Pouze obsah cholesterolu je u bio vajec nižší, avšak srovnatelný s vejci z klecových chovů, pokud jsou nosnice krmeny pouze cereáliemi. Bio vejce mívají během zimních měsíců světlejší barvu žloutku, protože slepice se nepohybují na trávě a chovatelé při tomto způsobu chovu nemohou zároveň do krmiva přidávat karotenoidy.
U vajec z bio chovů však bývá zjištěn větší podíl vnitřních vad (krevních a masových skvrn) a špinavější skořápky. Ty pak mohou představovat vyšší riziko mikrobiální kontaminace. Vejce však není vhodné nešetrně omývat, neboť tím můžeme narušit ochrannou vrstvu skořápky a bakteriím tak umožnit, aby prostoupily dovnitř.
Čerstvá vejce se třídí dle jakosti do tříd A a B. Pro maloobchodní prodej jsou určena jen čerstvá vejce třídy A. Vejce třídy B jsou určena pro průmyslové zpracování.
Jako obohacená se nazývají taková vejce, která navíc obsahují významné nutriční složky.
Na trhu jsou k dostání např. omega vejce, selenová nebo cereální vejce ze tří zrnin.
Spousta lidí také vybírá vejce dle barvy jejich skořápky. Na kvalitu vajec však barva skořápky nemá žádný vliv. Je dána geneticky a určena plemenem nosnice.
Některé zdroje ale uvádí, že bílá vejce mají trochu křehčí skořápku v porovnání s hnědými.
Vliv období se může projevit např. na barvě žloutku. Ta je ovlivněna především složením krmiva. U volně chovaných slepic tak především na jaře a v létě může dojít k tmavnutí žloutku, který bývá výraznější barvy (někdy až dooranžova), kdy mají slepice přístup k zelenému krmivu.
Údaje musí být uvedeny samozřejmě v českém jazyce.
Vejce musí být při nákupu chlazená, problematický může být nákup vajec na tržištích a v prodejních autech a to zejména v letních měsících. Vejce nesmí být vystavena přímému slunečnímu záření. Vejce nesmí být na povrchu skořápky znečištěna trusem, skořápka musí být neporušená a správně označená. Ve společném stravování není dovoleno použití vajec z domácích chovů a vejce bez veterinárního osvědčení.
Ve společném stravování je možné při přípravě pokrmů s minimálním tepelným ošetřením používat pasterovanou vaječnou melanž nebo sušená vejce.