Pojem fruktóza, fruktózový sirup, glukózo-fruktózový sirup apod. jistě někdy slyšel skoro každý, je ale pravdou, že ne každý ví, co si pod daným pojmem představit. Co tedy je fruktóza?
Fruktóza se řadí do velké skupiny sacharidů, přesněji monosacharidů, neboli jednoduchých cukrů.
Díky potravinám, ve kterých je hojně zastoupená, si u široké veřejnosti získala označení ovocný cukr. Kromě ovoce je dalším bohatým přírodním zdrojem fruktózy med a některé druhy zeleniny (kukuřice, cibule, rajčata aj.).
Díky tomu bývá fruktóza často vnímaná jako přírodní sladidlo, ale není tomu tak vždy.
Fruktóza se samozřejmě nevyskytuje jen v přírodních formách, ale vyrábí se také uměle. Průmyslově se fruktóza získává z cukrové třtiny, cukrové řepy nebo kukuřice.
Do potravin se přidává ve formě sacharózy neboli řepného cukru, což je disacharid složený ze dvou jednoduchých sacharidů (glukózy a fruktózy), nebo ve formě glukózo-fruktózového sirupu.
Glukózovo-fruktózový sirup se vyrábí z obilného škrobu, kdy se obilné zrno rozemele, přidají se do něj patřičné enzymy a ty přemění část glukózy ze škrobu právě na fruktózu.
Fruktóza, či glukózo-fruktózový sirup, je výrobci do potravin přidávána s oblibou jednak proto, že je přibližně 2,5 krát sladší než samotná glukóza, a také kvůli nízké výrobní ceně, která je poloviční oproti klasickému cukru. V potravinářském průmyslu se tedy fruktóza hojně využívá jako náhražka cukru a alternativa k umělým sladidlům. Najdeme ji ve slazených nápojích, džusech, sušenkách, pečivu, müsli tyčinkách, uzeninách, snídaňových cereáliích, slazených mléčných výrobcích, omáčkách, instantních produktech, polotovarech, alkoholických nápojích, zmrzlině a samozřejmě sladkostech. Dá se říci, že uměle připravený sirup je prakticky všudypřítomný.
Má glukózo-fruktózový sirup nějaké výhody?
Pro výrobce je glukózo-fruktózový sirup velkým pomocníkem, pro běžného spotřebitele však nepřináší žádná velká pozitiva, co se týká lidského zdraví.
Jako jediné možné pozitivum bychom mohli zmínit nízký glykemický index fruktózy ve srovnání s klasickým bílým cukrem nebo medem.
To znamená, že po konzumaci fruktózy nedojde k vzestupu hladiny cukru v krvi s následným vyplavením inzulinu. Toho se dříve využívalo při výrobě potravin pro diabetiky. Dnes je však známo, že vyplavení inzulinu je důležité i u diabetiků. V jídelníčku těchto osob by se tedy fruktóza neměla příliš vyskytovat.
Příjem fruktózy by však neměl být nadměrný ani u zdravé populace. Hlavním důvodem je, že „moderní“ sladidlo se v našem těle chová zcela odlišně od klasického řepného cukru (sacharózy).
Samozřejmě nenabádáme k navýšení příjmu řepného cukru na úkor fruktózy. Stále platí, že nadměrný příjem jak cukru, tak fruktózy nebo glukózo-fruktózového sirupu by neměl být vysoký.
Jaký je rozdíl mezi řepným cukrem (sacharózou) a fruktózou?
Jak je zmíněno výše, řepný či třtinový cukr je tvořen dvěma jednoduchými cukry – glukózou a fruktózou ve stejném poměru.
V glukózo-fruktózovém sirupu je poměr jiný, najdeme zde mnohem více fruktózy. Problémem je, že glukóza a fruktóza mají v lidském těle odlišné metabolické dráhy.
Glukóza se může přeměnit na tukovou tkáň přibližně z 5 %, u fruktózy to může být až 40 %. Čím je to způsobeno?
Fruktóza je v játrech rozložena podstatně rychleji, než glukóza. Když je koncentrace fruktózy v krvi vysoká, je vychytávána játry, kde se metabolizuje na škodlivé triacylglceroly (TAG), které se ukládají v těle ve formě tuku. Tuk se hromadí nejen v játrech, ale i v dalších orgánech, například na stěnách cév. Nadměrná konzumace fruktózy přispívá tedy k poškození jater, zvyšuje riziko cévních onemocnění, ischemické choroby srdeční, diabetu a v neposlední řadě se podílí na rozvoji obezity jako takové, což bylo již několikrát vědecky prokázáno.
Mimo uvedená rizika s sebou nese vysoký příjem fruktózy další nevýhodu. Fruktóza, na rozdíl od glukózy, nestimuluje centra v mozku, která přijímají informace o pocitu sytosti. Jednoduše řečeno, nevíme, kdy máme dost a sníme mnohem více jídla.
Když nadbytek fruktózy škodí, jak ji omezit?
Jedinou radou je správný výběr potravin. Jen tak lze snížit příjem fruktózy, glukózo-fruktózového sirupu a samozřejmě i cukrů jako takových, jejichž příjem je u většiny populace vysoký. Jak na to?
Jednoduše stačí, když budeme číst obaly potravin. Pokud je to možné, vždy vybírejme lepší variantu výrobku, kdy ve složení potraviny nebude zmíněna žádná z uvedených složek.
Samozřejmě není možné, ani žádoucí zcela vyřadit fruktózu z jídelníčku. Měla by však být přijímána z přírodních zdrojů, zejména ve formě ovoce. Ovoce obsahuje mimo fruktózy i vlákninu, která zčásti omezuje vstřebávání fruktózy ze střeva. Doporučený příjem ovoce je do 300 g denně.
Mějme proto na paměti, že vždy záleží na množství a formě přijaté fruktózy. Pokud ji konzumujeme v rozumném množství, nemusí se nijak projevit její negativa.
Problém ovšem nastává v případě, kdy je konzumace nadměrná a trvá dlouhodobě, zde již reálně rizika existují.
Správným výběrem a vhodnou skladbou potravin můžeme ovlivnit naše zdraví ve velké míře a snižovat tak riziko rozvoje mnohých onemocnění.
Autorem článku je Tým nutričních terapeutek Nutrifit.