Hrnce a nádobí –  vývoj a vliv na připravované pokrmy a naše zdraví

Hrnce a nádobí jsou jednou z nejstarších skupin předmětů, které člověk pro své přežití potřeboval. Už od počátku byl závislý na příjmu potravy. Ve vývoji kuchyňského náčiní se odrážela kultura a vyspělost dané společnosti. V dnešní době se výrobci snaží především snížit dobu přípravy pokrmů a o úsporu energie při vaření. Na trhu je velké množství nádobí z různých materiálů, i se spoustou speciálních funkcí. Víte, jak materiály používané na výrobu nádobí a hrnců ovlivňují připravované pokrmy a na co si dát při výběru a používání nádobí pozor?

Hrnce a nádobí –  vývoj a vliv na připravované pokrmy a naše zdraví

Hrnce a nádobí v historickém vývoji

Hliněné nádoby jsou první dochované nádoby sloužící jak k vaření, tak k uchovávání potravin (období neolitu). Šlo o předchůdce hrnců, které jsou nejčastěji používaným nádobím i dnes.

První hrnce jako takové byly vyrobeny z keramiky, později z kovu, kameniny a dalších materiálů.

Prvním kovem, který se lidé naučili zpracovávat, byla měď. Konzumace jídla z měděných nádob ale způsobovala demenci, poškození jater, třes a křeče, proto se měď začala používat jako slitina s cínem (bronz). 

Díky tomu získalo nádobí lepší vlastnosti a možnost širšího použití. Pro svou vyšší cenu nebylo dostupné pro běžné obyvatele, díky čemuž se neustále rozvíjela výroba keramického nádobí.

Objevením železné rudy byla získána levná a dostupná surovina – železný kotlík mohl být v každé rodině.
První železné nádoby nebyly kvalitní a měnily chuť i barvu pokrmů, proto nebylo nádobí ze železa moc oblíbené a hospodyňky v nich nevařily kyselá jídla a zeleninu.

Postupně docházelo k vývoji nových materiálů (smaltované nádobí v 19. stol) a k neustálému zdokonalování keramiky až do nástupu éry umělých hmot ve 20. století.

Materiály používané k výrobě nádobí a hrnců v současnosti

Nádobí z litiny

Výhodou je mechanická odolnost, výborná distribuce, akumulace tepla a dlouhá životnost. Právě pro schopnost akumulace a následného pozvolného uvolňování tepla je litina vyhledávána pro dlouhé a pomalé vaření. Používáním se vytváří zcela nepřilnavý, mechanicky nepoškoditelný povrch.  
Nevýhodou tohoto nádobí je větší váha a křehkost.  

Zajímavostí je, že příprava pokrmů v nádobí ze železa (litina, nerezová ocel) je významným zdrojem biologicky dostupného železa v oblastech s jeho nedostatkem ve výživě.

Nádobí z mikrokeramiky

Nejedná se o nádoby vyrobené z klasické keramiky, ale o kovové pánve opatřené nanokeramickým nástřikem.
Jsou vyráběny v souladu s ekologicky šetrnými výrobními postupy, proto se jim také někdy říká “zelené” nádobí.
Mezi výhody tohoto nádobí patří nepřilnavý povrch rezistentní vůči velmi vysokým teplotám, dokonalá tepelná vodivost, odolnost proti poškrábání a snadná údržba.

Nádobí z mědi

Pro své tepelné vlastnosti je měď oblíbena především u profesionálních kuchařů. Rychle se totiž ohřeje i ochladí – proto zajišťuje lepší kontrolu nad připravovaným pokrmem.

Pro zabránění výluhu mědi do potraviny jsou kvalitní hrnce a pánve potaženy z vnitřní strany cínem či nerezovou ocelí. 

Nádobí z nerezi

Nerezová ocel je nejrozšířenější a nejuniverzálnější materiál používaný při výrobě hrnců a nádobí.
Má téměř neomezenou životnost a snadnou údržbu.
Oproti ostatním povrchům má ale větší tendenci se připalovat a má nižší teplotní vodivost. 

Při vaření se z nerezového nádobí vylučuje ve zvýšené míře nikl (může být rizikové pro jedince s alergií na nikl) a ve velmi malém množství chrom a železo.  
Vědci se shodli, že takto malé dávky vylučovaného kovu nemohou být považovány jako nevýhoda užívání nerezového nádobí.

Nádobí ze smaltu

Smalt je křemičitá tavenina příbuzná sklu a porcelánu, která vytvoří na kovu nepropustnou celistvou vrstvu hladkého a lesklého charakteru. Tato vrstva izoluje kov od působení prostředí.
Výhodou je odolnost vůči mechanickému poškození i vysokým teplotám a odolnost proti náhlým teplotním změnám. 

Základní podmínkou bezpečnosti smaltovaného nádobí je celistvost povrchu. Pokud dojde k odštípnutí povrchové vrstvy od výlisku, je třeba ihned přestat výrobek používat.

Nádobí z teflonu

Teflon je vyhledávaný pro výbornou tepelnou vodivost a nepřilnavost. Pro přilnutí teflonové vrstvy se používá velmi diskutovaná látka PFOA (kyselina perflourooktanová), která je označovaná za potenciální lidský karcinogen.
K jejímu uvolňování by mohlo docházet za vysokých teplot, kterých se ale při běžném kuchyňském používání nedosahuje.

Přesto je vhodné při používání teflonového nádobí dbát na tyto zásady:

    • teflonové nádobí používat skutečně jen na rychlou přípravu pokrmů;
    • nepoužívat teplotu vyšší než 260 °C (tj. max. 5 minut smažení na plný výkon); 
    • míchat pouze pomocí pomůcek, které nenaruší povrch teflonu (dřevo, plast…);
    • teflonový povrch čistit jemnou houbičkou, nikdy ne drátěnkou;  
    • poškozený výrobek (narušený povrch) ihned ekologicky zlikvidovat.

Nádobí z titanu

Mezi hlavní výhody těchto výrobků patří nepřilnavost, vysoká odolnost povrchu a tepelná vodivost.

Varné sklo

Sklo je hladké, neporézní, dokonale průhledné a nepřejímá pachy. Veškeré nádobí z varného skla se snadno čistí.
Je ale náchylné k prasknutí vlivem tlaku, odření nebo nárazu.
Z ekologického hlediska je nádobí z varného skla naprosto nezávadné a recyklovatelné.

Jak si vybrat vhodné nádobí?

To, jaké nádobí si pro přípravu pokrmů vybereme, záleží hodně na našich zvyklostech při vaření. Každý z nás preferuje jiné požadavky.
Při výběru hrnců a nádobí záleží na tom, jaký typ sporáku máme (plyn, elektrickou plotýnku, indukci) a také samozřejmě na našich ekonomických možnostech.

Kuchyňské nádobí používáme velmi často, ne-li každý den, proto bychom měli při jeho výběru dbát na kvalitu výrobků a při používání mít na paměti, že nevhodné nebo nevhodně používané nádobí, je bezpečnostním rizikem pro naše zdraví, které se ale bohužel neukáže hned. Proto je nezbytné dbát pokynů výrobců ohledně používání, ale i čištění.

Výběr nádobí a tip nutričních terapeutů

V každé kuchyni bychom měli mít nějaké nádobí s nepřilnavým povrchem, pomocí kterého můžeme vařit s minimálním (nebo žádným) množstvím tuku. Díky „ušetření“ tuku na tepelnou přípravu pak můžeme do jídelníčku častěji  zařadit tuky s vyšším podílem nenasycených masných kyselin, jež nejsou vhodné na tepelnou úpravu (lněný, konopný…), ale jsou zdraví velmi prospěšné díky vysokému obsahu omega 3 mastných kyselin a výborně se hodí k zakápnutí pokrmů před jejich dokončením (čímž zvýšíme nutriční hodnotu pokrmu).

Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*