Plýtvání potravinami je celosvětový problém, který má negativní dopady nejen na životní prostředí, ale i na naše peněženky. Proč a jak předcházet plýtvání potravinami? Tipy na vaření beze zbytku a originální recepty, ale také rady, jak omezit plýtvání potravinami a jak využít potraviny, pro které nemáme využití prozradí článek na Jakvkuchyni.cz!
Podle Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organisation – FAO) se ve světě každý rok vyhodí až 1/3 veškeré roční produkce potravin. To představuje obrovské plýtvání zdroji, jako je například voda, energie, půda a samozřejmě také lidská práce. Věděli jste, že…
… podle odhadů souvisí cca 37 % globálních emisí skleníkových plynů s produkcí potravin? Nebo že celosvětově připadá v průměru na jednoho člena domácnosti 74 kg potravinového odpadu?
Jen ve státech EU je každoročně vyprodukováno průměrně 88 milionů tun potravinového odpadu, to vychází cca na 173 kg na osobu. Více než 50 % odpadu tvoří v zemích sedmadvacítky potravinový odpad z domácností, nejvíce jsou z bioodpadu zastoupeny ovoce a zelenina.
ZAJÍMAVOST
V ČR tvoří dle dlouhodobých analýz cca 25 % objemu popelnic se směsným komunálním odpadem bioodpad. Ten lze přitom recyklovat a přeměnit na výživnou zeminu, nebo využít energeticky (podrobněji v článku Rozdíly v pojmech bioodpad x biomasa x kompost).
V gastro provozovnách (např. restaurace a jídelny) se ročně vyhodí více než 27 000 tun jídla, z toho tvoří 50 % zbytky potravin, 30 % nesnězené jídlo a 14 % tvoří jídlo neprodané.
Existuje mnoho způsobů, jak plýtvání potravinami předcházet a bez přičinění každého z nás se to neobejde.
Spoustu potravin se vyhodí i během přípravy jídel. Lidé často nakoupí více potravin, než k vaření potřebují, nebo z nakoupených potravin spotřebují jen část a zbytek pak často bez rozmyslu vyhazují. Vaření beze zbytku je proto skvělý způsob, jak předcházet plýtvání potravinami a zároveň objevovat nové a kreativní způsoby přípravy jídel.
TIP od Jakvkuchyni.cz: inspirujte se v článku Příprava na týden: Jak naplánovat a přichystat ingredience pro efektivní vaření?
5 tipů, jak vařit beze zbytku od Jakvkuchyni.cz:
- Využít maximum surovin: pokud máme zeleninu, která začíná vadnout, rozhodně to neznamená, že bychom ji měli vyhodit.
Namísto toho se nabízí využití při přípravě polévek, omáček, salátů či jako příloh.
Zbytky bylinek, ovoce i zeleniny můžeme třeba také zamrazit samostatně, nebo v různých směsích.
- Plánování jídel: nejlepší je mít připravený jídelníček na určité období, podle něj pak nakupujeme objem a skladbu potravin, u kterých víme, kdy a jak je spotřebujeme.
Současně můžeme jídelníček plánovat tak, abychom při přípravě dalších jídel mohli použít zbytky (například o víkendu upečeme kuře – maso, které nesmíme obereme a pak z něj můžeme připravit rizoto apod.).
- Zbytky jídel a potravin jako základ pro další jídla: i zdánlivě nevyužitelné části potravin lze ještě zužitkovat. Například zbylé brambory mohou být použity pro přípravu bramborových placek, ze slupek zeleniny můžeme připravit spirálovou pochoutku, ze zbylého oleje ze sušených rajčat domácí majonézu.
- Konzervace: stačí se naučit konzervovat potraviny, například formou nakládání, fermentace nebo sušení potravin – to jsou způsoby, které prodlouží možnost jejich uchovávání a konzumace.
- Kreativní recepty pro vaření beze zbytku: ideální je hledat recepty, které jsou flexibilní a umožňují nám použít různé ingredience, jež máme k dispozici.
DOBRÉ VĚDĚT
Inspirace není nikdy dost! Třeba zaujmou nápady a recepty v seriálu Gurmánské vaření beze zbytku, kde ve 12 dílech najdete praktické tipy a triky, jak zbytky potravin proměnit v chutná jídla. Klíčem je kreativita a ochota experimentovat s tím, co máme k dispozici. Vaření no food waste může být šetrné k životnímu prostředí, ale také velmi zábavné a obohacující pro naše kulinářské dovednosti.
Rady, jak omezit plýtvání potravinami?
- Plánování jídelníčku: než se vydáme do obchodu, měli bychom mít sestavený jídelníček na celý týden a na jeho základě bychom si měli sepsat nákupní seznam.
- Nakupování s rozvahou: při nákupech potravin bychom se měli držet svého nákupního seznamu a nenechat se zlákat akčními nabídkami na potraviny, které ve skutečnosti nepotřebujeme.
- Nákupy menšího množství: pokud si nejsme jisti, kolik dané potraviny spotřebujeme, je lepší kupovat jich méně. Vždy můžeme dokoupit další, pokud bude potřeba.
- Využívat maximum potravin a jejich částí: mnoho potravin, které běžně vyhazujeme, je možné využít v jiných receptech.
- Vaříme jen tolik, kolik spotřebujeme: tohle chce dobrý odhad, ale jednoznačně tak předcházíme plýtvání potravinami. Pokud nám zbyde jídlo, měli bychom se vždy snažit o jeho maximální zužitkování (zamrazit, zpracovat do jiného jídla, je-li to možné, dát domácí zvěři, kompostovat či vytřídit do bioodpadu…).
- Skladování potravin: pomáhá prodloužit jejich trvanlivost. Předpokladem pro předcházení plýtvání potravinami je se naučit, jak správně skladovat jednotlivé druhy potravin, kromě data spotřeby i kvůli ztrátě živin (více v článku Jak zabránit ztrátě vitamínů a dalších cenných látek z potravin?).
- Nevyhazování potravin s prošlým datem minimální spotřeby: je důležité se naučit rozlišovat mezi datem “spotřebujte do” a “minimální spotřebitelnost do”. Mnoho lidí vyhazuje zcela zbytečně potraviny, kterým prošla minimální doba trvanlivosti, i když jsou tyto potraviny zcela v pořádku.
Tipy co s potravinami, pro které nemáme využití?
Je důležité, aby se potraviny nevyhazovaly zbytečně a místo toho se pro ně našlo vhodné využití.
Pokud máme potraviny, které nemůžeme využít, existuje několik způsobů, jak je efektivně a zodpovědně zužitkovat, ideální je:
Třídit bioodpad
Cca 25 % objemu popelnic tvoří v ČR průměrně biologicky rozložitelný odpad. Právě bioodpad lze ale ještě efektivně využít – můžeme ho vytřídit do sběrných nádob s hnědou samolepkou, díky tomu se může recyklovat v hodnotnou zeminu.
Zbytky jídel z gastro provozoven pak mohou končit v jídelníčcích některých zvířat, nebo jako zdroj pro výrobu energie v bioplynových stanicích.
Čistě zelený odpad: zbytky ovoce, zeleniny, bylin, tráva apod. pak můžeme na kompostu či ve vermikompostéru přeměnit ve výživný humus.
Darování potravin
Pokud máme přebytky potraviny, určitě je lepším řešením je darovat, než je nechat zkazit a vyhodit.
Mnoho z nás možná změní přístup, pokud se bude více zajímat o problematiku plýtvání potravinami – to totiž nemá jen dopad na to, že máme přeplněnou popelnici. V součtu se jedná o negativní dopady globálního charakteru, které vedou k poškozování přírody a životního prostředí na celém světě.
Snažme se plýtvání předcházet ve všech oblastech, stejně jako nezapomínat na třídění odpadu, který vyprodukujeme – má to smysl, protože ať je to bioodpad, nebo láhev od mléka – jedná se o zdroje, ze kterých získáváme druhotné suroviny, které můžeme efektivně opětovně využít a díky tomu zmenšujeme negativní dopady na životní prostředí!