Jak pomoci imunitě prostřednictvím jídla

U většiny z nás slovo imunita evokuje něco, co je naší součástí a co je do jisté míry ohrožené zvenčí a lehce zranitelné. Právě nyní, v zimních měsících, na to myslíme nejčastěji. Jak to skutečně je, můžeme imunitu alespoň trochu podpořit?

Imunita ve zkratce

Imunita není jen pojem, který si zaslouží svou pozornost s příchodem podzimu a sychravého počasí. Úkolem imunitního systému je opatrovat náš organismus neustále, od narození až do konce života. Dokonce již plod během těhotenství získává určitý typ protilátek od své matky. Hlavní funkcí imunitního systému je obrana organismu proti cizorodým látkám. Imunitní systém nás nebrání jen proti útokům zvnějšku, ale i proti některým procesům, které probíhají v našem těle, např. proti nádorovému bujení.

Máme dva typy imunity

Každý z nás je vybaven jak imunitou vrozenou, tak získanou. Genetické vlivy, ale ve velké míře i prostředí, ve kterém žijeme, imunitu ovlivňují. Chceme-li imunitě pomoci, měli bychom se zaměřit na rozumný životní styl. I samotný stres (zejména dlouhodobý), může být pro naši imunitu velkou zkouškou. Co ale můžeme ovlivnit celkem snadno, to je náš jídelníček. Nechtějme zázraky, ale pojďme ve stravě správným směrem, nejen, že nic nezkazíme, ale dost pravděpodobně i něco získáme.

Rozvoj imunity již od samého počátku

Nejvýznamnější pro rozvoj imunitního systému je období po narození do 1 roku, kdy dochází k vyzrávání střevní sliznice. Nejsilnější ochranou dítěte v prvních měsících života je kojení, matka mu tím předává protilátky. Aby byla imunita správně stimulována, je doporučeno ne příliš brzy, ale ani ne příliš pozdě začít s prvními příkrmy. Ideální čas, tzv. imunologické okno, nastává mezi ukončeným 4. – 7. měsícem věku. Platí, že žádná dieta ani potravinový doplněk nejsou schopny zásadně ovlivňovat imunitní reakce. U dětí však může výživa bránit rozvoji alergií a podporovat rozvoj imunity.

Střevo je největší imunologický orgán těla a složení našeho jídelníčku má na něj velký vliv.

Na co se zaměřit v naší stravě?

• vitaminy (A, C, E, D) a minerální látky (zinek, měď)
• bílkoviny, nukleotidy
• probiotika
• mastné kyseliny (omega-3 a omega-6, jejich vliv na imunitu je stále předmětem studií)
• beta-glukan

Vitamin C

• zajišťuje normální funkci lymfocytů (bílých krvinek) a normální tvorbu antimikrobiálních látek během onemocnění dýchacích cest
• jeho spotřeba se zvyšuje v průběhu infekce nebo zánětlivé reakce
• podpůrné užívání vysokých dávek vitaminu C se ale nedoporučuje (organismus jej nevyužije)
• snadno se ničí nesprávným zpracováním: kontaktem s kovy, sušením, ale i zahříváním
• běžně nedochází k jeho nedostatku

Zinek

• preventivní účinek zvláště proti chřipce a herpetickým virům (původcům oparu)

Mikronutrient	Kde je najdeme	DDD pro dospělé
Vitamin C	citrusové ovoce, kiwi, šípky, černý rybíz a jiné bobulovité ovoce, paprika, brambory, kysané zelí, rakytník	80-100 mg / den
Vitamin A	vejce, mořské ryby, játra, máslo a obohacené margaríny v ovoci a zelenině je ve formě beta-karotenu (obsažen např. v mrkvi, špenátu, brokolici či meruňkách)	0,8 – 1,0 mg / den
Vitamin D	rybí tuk, tučné ryby (sledě, makrely), vaječný žloutek, játra, obohacené margaríny	5 μg / den
Vitamin E	rostlinné oleje, semena, pšeničné klíčky, mandle, luštěniny, celozrnné potraviny	12-15 mg / den
Zinek	maso, vejce, mléko, sýry, celozrnné výrobky	7-10 mg / den

Bílkoviny

• hlavními zdroji jsou maso, mléko, mléčné výrobky a vejce, dále luštěniny, obiloviny
• obvykle nemíváme ve stravě nedostatek (často spíše nadbytek živočišných bílkovin)

Probiotika

• působí pozitivně při/po užívání antibiotik, ozdravují prostředí ve střevech
• stimulují tvorbu protilátek a mohou snížit riziko alergie
• brání nežádoucím bakteriím ve střevech
• tělu je dodáme zejména formou kysaných mléčných výrobků (jako jsou jogurty, kefíry, acidofilní mléka, jogurtové nápoje)

Některé studie prokázaly, že při podání určitých typů probiotik těhotným ženám a následně kojencům došlo ke snížení alergií u dětí.

Omega-3 a omega-6

• působí mimo jiné i protizánětlivě, podporují činnost mozku, tlumí alergické reakce
• v jídelníčku by se měly objevovat ve formě ryb a to ideálně 2x týdně

Beta-glukan

• přirozený imunomodulátor
• přirozeně se vyskytuje hlavně jako stavební složka buněk hub
• dle klinických studií může beta-glukan snížit četnost infekcí dýchacích cest
• získává se zejména z hlívy ústřičné – tu seženeme čerstvou v obchodě, můžeme si tak připravit chutné a zdravé pokrmy, např. výtečnou polévku!

Závěrem je nutno říci, že vždy je vhodnější pestrá a vyvážená strava. Pokud zvažujeme, že si pořídíme potravní doplněk, raději to předem prokonzultujme se svým lékařem. I potravní doplňky, byť jsou volně prodejné, mohou mít své nežádoucí účinky a to především plynoucí z jejich předávkování. Bude-li náš jídelníček vyvážený, podpoříme nejen své zdraví, ale i svou peněženku.

Na co se zaměřit?

• různé druhy zeleniny a ovoce (denně celkem 500 g)
• celozrnné výrobky (z vysokovymleté mouky)
• zakysaný mléčný výrobek každý den
• ryby 2x týdně
• čas od času zpestřit jídelníček hlívou ústřičnou – v případě nachlazení lze užít přímo beta-glukan

Autorkou článku je nutriční terapeutka Andrea