Můžeme jíst naklíčené brambory?

Za brambory prý vděčíme Inkům, od kterých je pro Evropu získali Španělé. Ovšem původně ne jako potravinu, ale jako exotickou květinu. Přestože se objevují na našich talířích dosti čas, tak málokdo o nich věděl, že jsou považovány za potravinu, která má největší sytící efekt. Dodá nám nejen energii s minimem kalorií, ale i látky nepostradatelné pro naše zdraví.

Nejzdravější jsou smažené

Najdeme v nich širokou škálu stopových prvků jako např. draslík, hořčík, zinek, vápník, fosfor, železo, měď, fluor, sodík a chrom. Brambory jsou taktéž velmi bohaté na vitamín C. Nejvíce ho obsahují ty čerstvě vykopané ze země.

Množství vitamínu C je dosti závislé na tom, jak brambory upravujeme.                                          Překvapivě se při smažení tento vitamín nejlépe zachová. Bohužel ale smažením se zvyšuje energetická hodnotu pokrmu. Při vaření se vitamin C naopak ztrácí, protože se řadí do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě. O tento vitamín přijdeme rychleji i tak, vystavíme-li je vzduchu. To tedy znamená, čím drobnější kousky z brambor nakrájíme, tím méně budou vitamínu C obsahovat, jelikož se vzduch může dostat skoro všude. Šťouchané brambory tak obsahují vitaminu C úplně nejméně.

Boříme mýtus

O bramborech často kolují mýty, že po nich tloustneme. Přitom vařené neobsahují téměř žádný tuk a porce brambor obsahuje jen něco kolem 130 kalorií. Pravým viníkem nedopnutí našich opasků nejsou tak samotné brambory, ale tuk, na kterém jsou brambory připravovány nebo který je k nim servírován v podobě másla, smetan nebo majonéz. Na druhou stranu jsme se výše dozvěděli, že v těch smažených je nejvíce vitamínu C. Takže si samozřejmě s mírou (čí kýmkoli jiným) pár smaženým brambor občas dopřát můžeme. „Musíme přeci doplňovat vitamín C“.

Pozor na naklíčené „zelenáče“

Rozhodně bychom se měli vyhnout zeleným či naklíčeným bramborám. Mohou totiž obsahovat zdraví nebezpečné alkaloidy (chakonin a solanin). Nadměrné množství těchto alkaloidů muže být pro nás totiž prudce jedovaté. Sníme-li jen malé množství, může solanin u citlivějších osob vyvolat migrény nebo otupělost.

Abychom si pochutnali…

Dávat pozor si musíme již při nákupu. Brambory by měly být rozhodně zralé, nepoškozené, očištěné od hlíny, bez klíčků, zelených skvrn a od jednoho druhu. Každá odrůda má totiž různé nároky a požadavky.

Jestliže máte tu možnost, nechte si hlízu rozkrojit, abyste se přesvědčili o kvalitě. Brambory sice kupujeme ve velkém v pytlích, ale to neznamená, že musíme kupovat i zajíce v pytli.

Kam s nimi?

Rozhodně se nedoporučuje skladovat brambory v igelitových pytlích. Nejvhodnější jsou bedýnky, které mají mezery na dně i po stěnách. Brambory pro správné uskladnění totiž potřebují vzduch ze všech stran.

Bedýnky by měly být v suchých a větraných prostorech bez přímého světla. A rozhodně není vhodné, aby ležely např. vedle kanystru s benzinem. Myslím, že by totiž nikomu z nás nechutnaly brambory „a la benzin“. A aby předčasně nevyklíčily, měly odpočívat při teplotě kolem 5 °C.             Také se doporučuje, že by neměly být uskladněny ve vrstvě vyšší než 80 centimetrů, aby nezačaly hnít.

Panelákový vzduch

Jestliže uskladníme brambory v paneláku, tak můžeme mít problém se suchým vzduchem. Proto se doporučuje namočit několik cihel a rozložit je kolem beden s brambory. Mělo by nám to pomoci zvlhčit sklepní ovzduší.

Sůl na vlhkost

Ve starších domech můžeme mít opačný problém.  Proto se doporučuje dát tam, kde brambory uskladňujeme, několik plochých nádob se solí, které by měly vlhkost vstřebat.

Brambory na sladko

Každý z nás jistě už měl na talíři nasládlé brambory. To je způsobeno tím, že byly brambory vystavené mrazu. Škrob v nich obsažený se změní na cukr, a proto pak máme nasládlé brambory.

Babiččina rada zní:  „Sladké brambory dej na dva dny do teplé místnosti, pak je oloupej a nech ve vodě.“ Pak by prý mělo stačit je jen zalít novou, teplou vodou a uvařit.

Autorka: Ing. Jana Poděbradská