Blogerka Klára, která žije raw stravou už několik let, vám poradí, jak s tímto zdravým životním stylem začít. Dobrá zpráva: nepotřebujete žádné složité přístroje ani exotické suroviny. Podívejte se do upřímného vysvětlení, jak se k živé stravě dostala Klára.Občas dostanu dotaz, jak začít s živou stravou. Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o vlastní zkušenost. Věřím totiž, že by Vás mohla inspirovat a také pobavit.

Změna životního stylu

Někdy na Facebooku čtu, že zejména v začátku je třeba hledat co nejvíce informací (nejlépe na internetu) a mít dostatečné povědomí o všem, co živá strava nabízí. Jaké jsou její výhody a nevýhody. Že je třeba mluvit s co nejvíce lidmi o Vašem novém rozhodnutí a změně životního stylu. Inu, moje zkušenost je zcela opačná. Na začátku všeho bylo moje silné rozhodnutí „něco“ změnit. Konkrétně změnit pocit z mého vlastního těla a mysli. Chtěla jsem se cítit skvěle ve vlastním těle. Chtěla jsem mít radost ze sebe samé. Chtěla jsem k sobě cítit lásku. A hlavně jsem chtěla mít radost ze života, prožívat štěstí. Zkrátka jsem se chtěla zamilovat do svého života a do sebe. Abych mohla vzápětí milovat druhé.

Mé začátky

Na začátku tedy nebyl záměr změnit stravu nebo nedej bože životní styl (který mi až na ty pocity dost vyhovoval 😉 ). Mým záměrem nebylo stát se vitariánem nebo vegetariánem či jiným „-ánem“. 😉 A zde je první rozdíl v celém přístupu. Na internetu totiž nenajdete, PROČ chcete přejít na živou stravu. Nenajdete tam Vaše nejhlubší pohnutky, přání a touhy. A už vůbec tam nenajdete návod na to, jak prožívat své štěstí. V první fázi tedy vůbec není nutné ponořit se do internetu (to není nutné v žádné fázi 😉 ) nebo do knih. Co však nutné je, je ponořit se do sebe samé, do sebe samého. Zodpovědět si, proč chcete to, co chcete. Zodpovědět si, CO vlastně chcete. Já jsem měla dokonalého a vědomého učitele (děkuji Pavle!), který se objevil hned, jakmile byl žák (tedy já), připraven/a. Zopakujme si, že jsem již zcela jasně a s hlubokou jistotou věděla, co chci a jak to chci. Pavel se se mnou moc nebavil. Zkrátka mi řekl, že vyzkoušel něco úžasného, co mu dělá moc dobře a že si v tom jede dál. Líčil mi, jak dělá to a ono, jak mu to dělá dobře, jak se cítí mladý a zdravý. Neuvěřitelně mě motivoval (a to mluvil jen o sobě a o tom, jak se cítí skvěle). Nepustil mě ke slovu. K živé stravě mi řekl 2 věci, které mi zcela stačily a které mě dovedly k mé cestě:

• Pij čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Jakkoliv, kdykoliv a v jakémkoliv množství. Když budeš mít hlad, pij šťávu. Když tě bude honit mlsná, pij šťávu. Když budeš totálně přepitá a šťáva ti poleze krkem, pij více šťávy.
• Nikde nic nečti, s nikým o tom nemluv, nehledej žádné informace, nic neřeš a hlavně: po ničem nepátrej.

A tak jsem začala se živou stravou. Později Pavel přidal radu třetí a čtvrtou.

• Jez cokoliv, jakkoliv a kdykoliv. Ať tě zajímá pouze to, aby to bylo syrové, aby to bylo ovoce a zelenina, ořechy, semínka a další čerstvé živé potraviny.
• A hlavně: nikde nic nečti, s nikým o tom nemluv, nehledej žádné informace, nic neřeš a po ničem nepátrej.

Pavel argumentoval tím, ať to vyzkouším na 14 dní. Co je 14 dní oproti celému životu? Co je 14 dní oproti věčnosti? „Nebude-li se Ti to líbit, vrátíš se zpět k tomu, co jsi žila předtím,“ říkal. Jenomže to jsem nechtěla. A 14 dní v mých očích skutečně byla krátká doba na to, abych nevyzkoušela najíst se „jenom“ ovocem a zeleninou.

(Ne) pravidla

Teprve mnohem později jsem se dostala k četbě knih. Jedním dechem jsem přečetla knihu od Victorie Boutenko 12 kroků k syrové stravě (kterou Vám doporučuji). Jelikož jsem v té době měla již dostatek vlastní praxe, pustila jsem se do čtení dalších zdrojů. A začala jsem si číst v knihách a na internetu. Opustila jsem Pavlovo pravidlo číslo dvě a číslo čtyři. A víte co jsem se dozvěděla? Ano, dozvěděla jsem se to, co jsem nevěděla. Že se ořechy nesmí kombinovat s ovocem. Že se meloun nesmí kombinovat s ničím. Že nejlepší je mono strava (která pro mě v té době byla utopií – po desítkách let na konveční stravě se vážně chcete nutit do snědení 10 jablíček naráz a ještě si namluvit, že u toho vydržíte?). Dozvěděla jsem se, že ovoce a zelenina je plná chemie (a tak je lepší jíst běžnou stravu plnou chemie 😉 ). A nakonec jsem se dozvěděla, že přijde konec světa. 😀 Ani moc nepřeháním – sledováním jakýchkoliv negativních informací nakonec dospějete k tomu, že všechno je v …. . A že tedy nemá cenu se sebou cokoliv dělat. A že je vlastně normální cítit se blbě. Výsledkem bylo, že mě to vystresovalo – přišlo mi totiž, že je nemožné jíst podle pravidel. Že je to nedosažitelné. Že je to upnuté. A hlavně, že je to složité. To, co mi do té doby jasně fungovalo, to z čeho jsem byla tak nadšená, mě přivedlo ke strachu a černým myšlenkám. Anonymní lidé na internetu mě vystrašili, že mi může chybět to a ono. To, co mi nechybělo na hamburgerech a coca cole, by mě najednou mohlo chybět na ovoci a zelenině! Že bych měla mít jiný mixér, protože jinak nestrávím nerozmixované živiny. Že bych měla mít jiný odšťavňovač (měla jsem babiččin „antik“ odšťavňovač), protože není šťáva jako šťáva. Že bych měla mít jinou sušičku (opět jsem měla sušičku od babičky, která prostě sušila. Na kolik stupňů? Netuším). Ale dostala jsem obavy, zda mi ta zlá sušička nezabíjí potřebné živiny. Zda mi ten zlý mixér dostatečně mixuje potravu pro trávení. A zda mi ten zlý odšťavňovač nadměrně neoxiduje mou šťávu. Kdo ví co ty přístroje po nocích dělají, aby mi překazily mé záměry… Smějete se? 😀 Samozřejmě později, když jsem již jasně věděla, že živý životní styl je to, co chci, jsem si pořídila top přístroje pro živou kuchyni. Je to jako s vařením. V klidu a pohodě začnete vařit na starém sporáku v oprýskaných hrncích z chalupy. Zkoušíte, těšíte se z úspěchů, baví Vás to. A později si koupíte luxusní přístroje a hrnce. Protože již víte, že Vás to baví a naplňuje a tedy do toho chcete investovat. Dělá snad hrnec vaření vařením? Nebo jste to vy, kdo všemu vdechuje duši? V té době jsem již ale měla za sebou zkušenost, že živá strava v jakékoliv podobě funguje (ano, v jakékoliv, pokud po ničem nepátráte a prostě si jedete podle toho, co Vám dělá dobře!). Hluboce jsem ocenila Pavlův přístup a jeho mistrovství. Také jsem hluboce ocenila sama sebe, že jsem si důvěřovala a že jsem získala jedinečnou pozitivní zkušenost a jistotu, že to prostě funguje. Bylo pro mě snazší vrátit se k sobě samé. A ještě snazší bylo přestat číst strachy a obavy jiných lidí. V dnešní době mám jistotu (nejedná se o víru, ale o osobní jistotu), že jasný záměr a živá strava jsou úžasnou cestou plnou radosti, zdraví a skvělých pocitů. A někdo jiný to má třeba zase jinak.

Pokud bych Vám měla dát pár rad do začátku, byly by to tyto

• Z celého srdce si urči svůj záměr, svoje PROČ, na které nasměřuješ celou svou pozornost a energii. Je-li v souladu s Tvým záměrem živá strava ( a také radost ze života, ze svého těla, zdraví, mládí a krása), pokračuj bodem 2.
• Pij a jez cokoliv, jakkoliv a kdykoliv. Zajímej se pouze o to, aby to bylo syrové, aby to bylo ovoce a zelenina, ořechy, semínka a další čerstvé živé potraviny.
• Nikde nic o raw stravě nečti, s nikým o tom nemluv, nehledej žádné informace, nic neřeš a hlavně: po ničem nepátrej. Prostě ji žij.

V dnešní době jím úplně jinak než na začátku. Ale kdyby jste mi na začátku řekli, že na výletě u moře budu pobíhat jako zběsilá, protože budu mít neodolatelnou chuť na rukolu, kterou zrovna nemají, asi bych Vám tu rukolu nacpala do chřtánu. 😉 A dala si něco „dobrého“. Jím jenom a pouze podle sebe. Nečtu co a jak jedí ostatní. Nezajímá mě, kdo se čeho bojí a jakou má zkušenost. Naopak se zálibně dívám na raw recepty a nápady ostatních. Kochám se pozitivními zprávami a lidmi. A stále si jedu jenom a jenom podle sebe. Naplňuji každým dnem, každým jídlem i každým dnem bez jídla, svůj záměr. Je to můj záměr, ne záměr někoho jiného a tedy já nejlépe vím, jak a proč ho naplňovat. Závěrem ještě jedna osvědčená zkušenost. Je poměrně snadné, pokud již nějaký čas máte jasný záměr, ale moc se nedaří, začít vynechávat určité skupiny potravin. Začít vynechávat to, co máte nejméně rádi. Třeba maso. Posléze mouku. Potom cukr. Potom sýry. Poté těstoviny. Nebo jakkoliv jinak. Až nakonec zjistíte, že s chutí lítáte po tržisti a s nadšením sháníte tu svou milovanou rukolu. Také je možné jíst tak, jak jste zvyklí, ale zařazovat jedno 100% raw jídlo denně. Poté dvě denně. Poté 3 denně. Moment, kde zůstala vařená strava? V nenávratnu. 😉

Raw bloggerka Klára

“Jsem svá. Dvě slova s obrovským významem. Inspiruji se hojností života, miluji raw životní styl a psaní. Ve všem a ve všech vidím to nejlepší. Přeji Vám překrásné božské dny a pokud milujete medvědí česnek a mladé výhonky všeho možného, potkáme se na loukách a u lesů.”

blog.lahodnosti.cz