Ráz krajiny a plodiny, které se v jednotlivých krajích pěstovaly, vždy určovaly i zaměření místní kuchyně. Také skladba štědrovečerní večeře se v různých regionech lišila. Jedno však měly společné – obešly se zcela bez masa.
Minimálně 9 chodů
Podle tradice se na stole prostřeném ke štědrovečerní večeři mělo objevit devatero pokrmů, v některých krajích se připravovalo dokonce deset nebo dvanáct chodů. Předkrm tvořily oplatky naplněné medem nebo šípkovou marmeládou a třeba na Šumavě se dělaly i česnekové. Jako druhý chod se podávala polévka. Ta byla většinou houbová nebo luštěninová (s čočkou nebo hrachem). Následoval černý kuba (nazývaný také hubník), topinky s česnekem a kaše, která byla považována za symbol hojnosti. Podle krajových zvyklostí se nejčastěji vařila krupičná, hrachová nebo z prosa. Maso na vánočním stole zcela chybělo a ryby se na něm objevily až začátkem 19. století, a to pouze v rybníkářských oblastech (hlavně v jižních Čechách), kde byly výsadou zámožných rodin. Zato na štědrovečerním stole nikdy nechyběly ořechy, med a sušené ovoce, často rozvařené na kaši, které se říkalo „muzika“. Z čerstvého ovoce se podávala hlavně jablka a hrušky. Drobná červená panenská jablíčka pak sloužila spolu s ořechy ke zdobení vánočního stromečku.
Přání v knedlíku
Zajímavé byly i vánoční zvyky, které se v jednotlivých oblastech dodržovaly. Například na Chodsku se v předvečer Nového roku vařily knedlíky, do nichž se vkládaly malé lístky s přáním. Knedlík, který jako první vyplaval na hladinu, se pak „rozpáral“ a někdo z přítomných přání na lístku nahlas přečetl. Na Plzeňsku se zase na sv. Martina pekly tzv. roháče – dlouhé, na okrajích zahnuté koláče s tvarohem nebo povidly. A pochází odsud i „Mikulášská zahrádka“, což byla nadílka pro děti, která se stavěla za okna a měla tvar věže, postavené z hrušek a jablek se šikmo napíchanými zlacenými špejlemi zdobenými křížalami, sušenými švestkami, fíky a rozinkami. Silvestrovskou lahůdkou pak byly tzv. homolky – kyselý tvarohový sýr, posypaný paprikou a politý pivem. Pivo se ostatně na Plzeňsku dávalo i do dezertů – nejspíš odtud pochází i populární pivní štrúdl.
Pivní štrúdl od Plzně
Suroviny na 2 kusy:
- 350 g hladké mouky
- 80 g cukru krupice
- 100 g másla
- 200 ml piva (8°)
- 1 vejce
- 1,5 lžičky kypřicího prášku
- sůl
Náplň:
- 5 větších jablek
- 2 sáčky skořicového cukru
- 50 g hrozinek
- 50 g jader vlašských ořechů
Na vál vysypeme mouku, přidáme kypřicí prášek a dobře promísíme. Do směsi uděláme důlek, do něj rozklepneme vejce a přidáme změklý tuk. Pak přilijeme pivo, přidáme cukr a špetku soli. Ze všech ingrediencí vypracujeme tužší těsto, které necháme v chladničce minimálně hodinu odležet. Mezitím si nakrájíme jablka na tenčí plátky a ořechy nasekáme nahrubo. Obojí promícháme s rozinkami a skořicovým cukrem. Vyjmeme těsto z chladničky a rozválíme ho na 3 mm silný plát. Ten pak rozdělíme na dva díly. Na každý z nich navršíme připravenou směs jablek a ořechů. Pláty přehneme, konce pečlivě přitiskneme, povrch propícháme vidličkou a dáme péct do středně vyhřáté trouby.
Upečený štrúdl potřete pivem a pocukrujte.
Ovocná omáčka z Vysočiny
- 250 g sušeného ovoce (různé druhy – např. hrušky, švestky, meruňky, hrozinky, datle, fíky, brusinky)
- 2 čerstvá jablka
- 100 g jader vlašských ořechů
- tvrdý perník na strouhání
- citronová kůra chemicky neošetřená
- skořice
- 2 rozdrcené hřebíčky
- 2 lžičky třtinového cukru
- 1 lžička rumové tresti
Sušené ovoce nakrájíme na menší kousky, přidáme cukr, skořici a hřebíček a dusíme v menším kastrůlku podlité trochou vody asi 10 minut do měkka. Mezitím z jablek odstraníme jádřince, oloupeme je a nakrájíme na malé kousky, které spolu s nasekanými ořechy přidáme k podušené ovocné hmotě. Promícháme a podle potřeby zahustíme strouhaným perníkem. Dochutíme nastrouhanou citronovou kůrou a rumovou trestí.
Ovocná omáčka se podává k vánočce a skvěle chutná i studená.
Zhřívanica z Valašska
Suroviny na 0,5 l nápoje:
- 500 ml slivovice
- 100 g cukru
- 50 g másla
- 300 ml vody
- 2 kuličky nového koření
- 2 zrnka pepře
- 3 hřebíčky
- skořice
Cukr nasypeme do pánve a za stálého míchání jej necháme rozpustit. Pak ještě ztlumíme teplotu a přilijeme 50 ml horké vody. Mícháme a po chvíli dolijeme dalších 50 ml vody. Když se rozpuštěný cukr promění v hustou jednolitou hmotu, přidáme do ní máslo a mícháme, až vznikne karamel. Pánev sundáme z ohně a na její místo dáme kastrůlek, ve kterém svaříme zbylou vodu (200 ml) s kořením. Tento obsah nalijeme přes sítko ke karamelu a společně důkladně rozmícháme. Ještě 2 minuty povaříme a na závěr dolijeme slivovici.
Slivovici můžete nahradit jakoukoli ovocnou pálenkou.