Bez šálku lahodné kávy si mnoho z nás nedokáže představit ráno. Zjistěte více o tomto populárním životabudiči právě v tomto článku! Prozradíme, jaké jsou základní druhy kávy a jaké jsou způsoby její přípravy, ale také to, jak působí na naše tělo, a vyvrátíme si některé mýty. Tak se pohodlně usaďte, nejlépe s kávou v ruce, a zjistěte o ní spoustu zajímavostí!
Káva je vyrobena ze zrn plodů kávovníku (Coffea), ovocného stromu. Plody vypadají jako třešně a uvnitř každého plodu se nachází dvě zelená zrna kávy. Jejich sušením a pražením pak vniknou nám již známá suchá tmavá aromatická zrna kávy, z nichž se vyrábí různé druhy kávových nápojů.
Jaké výrobky z kávových zrn vzniknou, záleží na druhu mletí, stupni pražení a mnoha dalších procesech, jimiž se pak jednotlivé nápoje liší.
Káva pochází původem z Etiopie, ale jako nápoj se začala používat v Arábii. O její rozšíření se zasloužili Holanďané při svých zámořských cestách.
Co dělá kávu kávou?
Rozlišujeme 2 základní druhy kávovníků: kávovník arabika a kávovník statný (robusta).
Lze říci, že káva arabika bývá jemnější, nasládlejší, obsahuje méně kofeinu, oproti tomu je káva robusta drsnější a o něco levnější na zpracování, proto se přidává často do směsi s arabikou – ve výsledku totiž snižuje cenu dané kávové směsi.
Na výsledné chuti kávových zrn má značný vliv i oblast, kde káva roste, stejně tak podmínky pěstování, forma sklízení, způsob pražení, uchovávání, přeprava atd.
Jaké látky káva obsahuje a jak působí na náš organismus?
Káva obsahuje spoustu prospěšných látek. Kromě kofeinu, který má povzbuzující účinky, obsahuje také antioxidanty, které pomáhají v boji s volnými radikály.
Jedna tato skupina antioxidantů se nazývá polyfenoly, a káva je velmi významným zdrojem těchto polyfenolů. Dále obsahuje velké množství draslíku, hořčíku a také vitamínu B3 (kyseliny nikotinové).
Nevýhodou kávy je, že se s jejím pitím často pojí i “společenská zvyklost” dát si k ní něco dobrého (nějaký dortík, zákusek, sušenku apod). Další zlozvykem je spojovat šálek kávy s cigaretou nebo situace, kdy nahrazujeme kávou jedno z denních jídel. Káva je příjemné zpestření dne, ne náhražka pestré a vyvážené stravy.
Jaké jsou základní způsoby přípravy kávy?
Turecká káva
Dříve velmi oblíbený způsob přípravy kávy v Čechách, kdy namletou kávu přelijeme vroucí vodou a necháváme louhovat.
V prvních minutách se do vody uvolňují z kávy chuťové a aromatické látky, ale při delším louhování se zvyšují uvolněné třísloviny a chuť je velmi drsná a silně nakyslá.
Turecké moka
Připravujeme je v kovové konvičce zvané džezva, kde velmi jemně pomletou kávu zalijeme studenou vodou, přidáme koření a cukr, pomalu ji zahříváme a necháme čtyřikrát vzkypět. Sedlina zůstává na dně konvičky, proto pak můžeme kávu nalít rovnou do šálků.
French press
Mletou kávu zalijeme horkou vodou, ale tentokrát ve speciální konvici, kde necháme kávu pár minut louhovat, poté stlačíme jemné síto, čímž dostaneme sedlinu na dno, a naléváme do šálků.
Espresso
Podobných způsobů přípravy kávy je více, z přípravy kávy lze vytvořit i složitý rituál. Dnes nám však velmi často pomáhají s přípravou espressa různé přístroje, kde vzniká tzv. presso. Jedná se o italský způsob přípravy kávy, kdy je voda pod bodem varu vytlačena tlakem přes jemně mletou kávu. Takto připravený nápoj konzumujeme samostatně nebo jako základ pro přípravu dalších nápojů (např. jako cappuccino, caffé latté atp.).
Instantní káva
Nejrychlejším způsobem přípravy kávy je použití kávy instantní. Ta vzniká tím, že se výluh kávových zrn zchladí z teploty 100°C na teplotu kolem 4°C a dále se suší buď tzv. sprejováním kávy (rozprášením kávového výluhu v sušicí věži na drobné kapičky, které se za vysoké teploty suší a dále se prášek spojuje aglomerací).
Jiným způsobem výroby je tzv. mražení kávy (kdy se kávový výluh zmrazí na -40°C a dále se sublimací odstraňuje voda).
Metoda sprejování je vůči kávě nešetrné, a káva tak přichází o svoje benefity, je však mnohem levnější než sušení mražením, proto se využívá častěji.
TIP na horké letní dny – připravte si kávovou ledovou tříšť!
V horkých dnech skvěle povzbudí kávová ledová tříšť, kterou připravíme velmi snadno.
Espresso, hrst ledu a 150 ml plnotučného mléka dáme do silného mixéru a mixujeme na nejvyšší otáčky a je hotovo!
Jaké je bezpečné množství kofeinu?
Bezpečná dávka kofeinu je 3mg / 1 kg tělesné hmotnosti za den, což odpovídá 4 až 6 šálkům kávy. Pro představu: 1 šálek espressa obsahuje v průměru 80mg kofeinu, naproti tomu 1 šálek černého čaje 50mg kofeinu.
V případě předávkování kofeinem se může objevit třes, neklid, zrychlená srdeční akce, nespavost, časté močení. Jednorázová dávka kofeinu však musí být nad 0,5 g kofeinu.
V těhotenství je bezpečná dávka 2–3 šálky espressa, v době kojení dokonce až 4 šálky.
Podle individuální snášenlivosti je dobré vypozorovat, jestli miminko nereaguje na kojení po požití kávy zvýšeným neklidem. Pokud ano, je lepší dopřát si šálek kvalitní kávy bezprostředně po kojení.
Je pití kávy s mlékem škodlivé?
Občas se médii šíří téměř poplašná zpráva, že pití kávy s mlékem je škodlivé. Pokud nemáme problém s trávením mléka, nikterak nám tato kombinace neublíží. Naopak! Mléčná bílkovina pomáhá ochraňovat polyfenoly obsažené v kávě, které jsou prospěšné pro náš organismus.
Mléko navíc prodlužuje působení kofeinu. Pokud jsme zvyklí pít kávu po ránu, nalačno, je pro náš žaludek šetrnější dopřát si ji s mlékem.
Závislost na kávě v pravém smyslu slova nevzniká. Může se zvyšovat tolerance k účinkům kofeinu, a tedy zvýšená potřeba pití kávy k dosažení povzbudivého účinku.
U dlouhodobých uživatelů kávy dochází k adaptaci organismu a neplatí známé pravidlo, že ke každému šálku kávy je třeba doplnit sklenici vody.
Autoři: Tým nutričních terapeutek Nutrifit