Kávu i zelený čaj řadíme mezi horké nápoje, které pijeme z různých důvodů. Nejčastěji pro příjemné chuťové vjemy, často také jako jistou formu „dopingu“. Důvodem může být ale i zažitý či společenský rituál. Oba tyto nápoje mají své blahodárné účinky, ale u obou zároveň platí, že svoje pozitivní účinky při nadbytečné konzumaci mění v negativní.
Zajímavosti o kávě
Je jako chameleon – může mít mnoho podob, kromě toho ale snad i nespočet chutí. Jedná se o tradiční nápoj vyrobený z upražených a následně rozemletých semen plodů kávovníku.
Existuje mnoho druhů kávy s rozmanitými chutěmi, protože se její zrna pěstují napříč celým světem. Dochází navíc k různému křížení a šlechtění jednotlivých druhů, a proto je i velké množství kávových odrůd.
Káva se často připravuje i jako směs z různých druhů kávovníku. Nejčastěji se setkáváme s druhem robusta nebo arabica. Arabika je nejrozšířenější kávou, má podíl na světové produkci asi 70 % a robusta cca 25 %. Méně známé v našich končinách jsou druhy liberica a šari.
Existují ale i velké rozdíly v tradiční přípravě kávy často spojené s místní kulturou jednotlivých zemí, tradicemi a obřady.
Jak kávu skladovat?
Pokud si zakládáme na chuti a správném skladování, pak kávu ukládáme v chladu – nevadí ani skladování v mrazáku, ideální je, pokud je káva vakuově zabalená. Dále musí být skladována v suchu, nejraději v neprůsvitné nádobě vyrobené ze skla, kovu, keramiky, která je opatřena nejlépe gumovým těsněním pro udržení aroma a zabránění žluknutí.
Existují i vzduchotěsné nádoby určené speciálně ke skladování kávy – po zavření je z nich automaticky odsát vzduch. Díky tomu si káva uchová co nejdéle skvělou chuť a aroma.
Dělení kávy a jak na přípravu?
Kávu lze také rozdělit do několika skupin podle způsobu a okolností zpracování: zrnková, mletá, porcovaná, fair trade, instatní, bio či bezkofeinová káva.
Kávu také dělíme podle druhu mletí na určitou hrubost, což ovlivňuje její využití:
- velmi jemné (tzv. na prach), ze které se připravuje turecká káva (v džezvě);
- jemně mleté zrno na kávu espresso;
- středně namleté zrno na přípravu moka nebo překapávané filtrované kávy (aeropress, chemex a drip);
- kapslová káva;
- hrubé mletí pro přípravu french press a „českého“ turka.
Při přípravě zrnkové kávy je nejlépe umlít pouze tolik kávy, kolik se bezprostředně spotřebuje. Namletá káva si totiž nedokáže dlouho držet své aroma – jedná se cca o 15minut od umletí.
Účinky kávy na náš organismus
Co se účinků na organismus týká, existuje metaanalýza (souhrnná studie z r. 2017), ve které bylo poukázáno na to, že je konzumace kávy spojena s nižší úmrtností na kardiovaskulární onemocnění a s nižším výskytem rakoviny.
Dále byla prokázána souvislost mezi konzumací kávy a nižším výskytem diabetu typu 2, ale také žlučových i ledvinových kamenů, dnou i jaterními obtížemi.
Pozitivní výsledky prokázala metaanalýza také v souvislosti s nižším výskytem Parkinsonovy choroby, klinické deprese a Alzheimerovy choroby.
Nač si dát při konzumaci kávy pozor?
Negativní účinky konzumace kávy se pak vztahují k těhotenství, kde jsou její účinky spojovány s nízkou porodní hmotností, předčasnými porody i spontánními potraty a také s akutní dětskou leukémií. Byla také prokázána souvislost vysoké konzumace kávy a zvýšeného rizika vzniku zlomenin u žen.
Pro bezpečnou konzumaci kávy se u zdravého jedince stanovilo množství 3–4 šálky denně, tj. 150 mg kofeinu spolu s 150 ml vody.
Zajímavosti o zeleném čaji
Zelený čaj řadíme mezi tzv. pravé čaje. Zelené druhy čajů se dělí především dle způsobu, jakým byly zpracovány (sklizeň, sušení aj.) a dle lokalit. Můžeme tak sehnat velké množství variant, které se liší kvalitou i cenou.
Indie a Čína drží zhruba 5000 let staré prvenství v pití čaje. Odtud se tradice pití čaje rozšířila do celého do světa. Velké oblibě se stále těší právě čínské, indické a také japonské zelené čaje.
Zajímavostí je, že dříve se množství čaje pro přípravu v Evropě odměřovalo na malé lžičky, což vedlo k zažití pojmu „čajová lžička“. U kvalitních sypaných čajů, kde je různá sypná hmotnost daná velikostí listu, však tento způsob nemůžeme používat jako příliš spolehlivý.
S přípravou zeleného čaje se ve východních kulturách spojuje také řada rituálů a ceremonií.
Jak připravovat zelené čaje?
Zlatým pravidlem u přípravy zelených čajů je, že je zaléváme vodou, jež prošla varem, ale vychladla na 60–80 °C. Vždy je potřeba věnovat pozornost instrukcím k přípravě.
Příliš horká voda má za vinu nadměrné vyluhování tříslových látek a nálev má pak hořkou pachuť. Naopak čaj zalitý příliš vlažnou vodou má mdlou až vodovou chuť, protože se vonné a chuťové složky dostatečně neuvolní. Nelze však stanovit jediný „správný“ způsob přípravy čaje, dobré je trochu experimentovat a zkoušet i různé druhy, protože každý má rád trochu něco jiného.
Zelené čaje je vhodné odvážit. Pokud připravujeme cca 300 ml nálevu, použijeme přibližně 4-6 gramů čaje.
Účinky zeleného čaje na náš organismus
Zelenému čaji jsou připisovány zejména antioxidační účinky s jejich návazností na protinádorové a protizánětlivé ovlivnění, stejně jako pozitivní působení proti ateroskleróze a potažmo kardiovaskulárním chorobám. Tyto účinky však pozorujeme při konzumaci optimálně dvou větších šálků denně (á 250ml).
Maximální množství, které se doporučuje, je pak cca 1 litr čaje za den (dle jeho “síly“), jednak kvůli obsahu kofeinu, a také kvůli případnému narušení spánkového rytmu či bušení srdce, překyselení žaludku aj.
Nač si dát při nadmíře konzumace zeleného čaje pozor?
Při nadmíře konzumace zeleného čaje se jeho antioxidační profit mění na prooxidační, kdy volné radikály naopak působí pronádorově a prozánětlivě.
Pro srovnání obsahu kofeinu má 100 ml kávy cca 60 mg kofeinu a 100 ml čaje pak 11-43 mg kofeinu.