Kouření cigaret je zlozvyk, který má negativní dopady na zdraví nejen kuřáků samotných, ale i lidí v jejich okolí. Kouření a jeho vliv na naše zdraví v dalším dílu seriálu Zdravý životní styl.
Kouření cigaret je jedním z preventabilních rizikových faktorů životního stylu, který prokazatelně přispívá k rozvoji více než 25 různých nemocí a představuje riziko předčasného úmrtí.
Jaké druhy tabáku známe?
Tabák je možné užívat jako bezdýmý (šňupací, porcovaný nebo žvýkací), nebo hořící ve formě cigaret, dýmek a doutníků.
Hořící tabák
Tabákový kouř obsahuje 4 až 5 tisíc chemických látek, z toho 60 prokázaných lidských karcinogenů, mezi které patří např. kadmium, hliník, olovo, benz(a)pyren a další.
Mezi nejvíce zmiňované pevné složky cigaretového kouře patří dehet, neboť proniká hluboko do plic, poškozuje plicní sklípky a je příčinou rakoviny plic a chronických plicních onemocnění. V plynné složce kouře je obsažen oxid uhelnatý, který je zodpovědný za snížení okysličení krve a tkání kuřáka, zvyšuje krevní tlak, riziko infarktu, mozkové mrtvice a podílí se na rozvoji aterosklerózy.
Cigaretový kouř obsahuje 2 části - hlavní proud kouře (main stream), který vdechuje kouřící osoba a vedlejší proud kouře (side stream), který uniká z hořícího konce cigarety. Vzhledem k tomu, že tento vedlejší proud obsahuje řadu škodlivin, bývají pasivní kuřáci ohroženi rozvojem stejných zdravotních komplikací, jako kuřáci. Některé zdroje dokonce uvádějí, že následky pasivního kouření mají horší dopad na zdraví. Za nejhorší je považováno pasivní kouření dětí, které jsou cigaretovému kouři vystaveni denně kouřícími rodiči.
Závislost na tabáku
Za rozvojem závislosti na tabáku stojí látka zvaná nikotin a tato závislost není pouze zlozvykem, ale jedná se o klasickou drogovou závislost.
Závislost však není daná jen jeho obsahem, ale byla popsána psychosociální závislost na cigaretě jako takové, ke které se dříve nebo později přidružuje závislost fyzická.
Jedná se o potřebu kouřit v určitých situacích, v určité společnosti, za určitých okolností. Toto naučené chování se během života kuřáka upevňuje.
Za závislého člověka je považována osoba, která vykouří denně 10 a více cigaret a zapálí si do hodiny po probuzení. Den bez cigarety je pro takového člověka problém a za 2h po poslední cigaretě pociťuje abstinenční příznaky (touhu po cigaretě, špatnou náladu/depresi, podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, neschopnost soustředění, neschopnost odpočívat, zvýšenou chuť k jídlu).
Závislost na tabáku je nemoc s diagnózou
Závislost na tabáku je onemocnění, které je klasifikováno jako samostatná psychiatrická diagnóza (F17) a vyžaduje tedy jako každé jiné onemocnění léčbu.
Rozhodnutí o zanechání kouření však musí vycházet vždy z přesvědčení kuřáka, nikoli z tlaku vyvinutého okolím.
Někteří lidé jsou schopni přestat kouřit ze dne na den, ovšem většina lidí potřebuje vyhledat odbornou pomoc, neboť abstinenční příznaky mohou do velké míry nepříjemně ovlivnit život jedince.
Při odvykání kouření musí být řešena odděleně problematika psychosociální závislosti, kde je pomocí odborníka narušen stereotyp a nejčastější situace spojené s cigaretou pomocí náhradních řešení a zvlášť fyzická (drogová) závislost, kde musí být zahájena farmakologická léčba k potlačení abstinenčních příznaků (nikotin – náplast, pastilky, ústní sprej, žvýkačky) bupropion, vareniklin.
K dispozici jsou specializovaná centra pro odvykání kouření a adresy těchto center a vyškolených lékařů lze nalézt např. na stránkách Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.
Dopady kouření na zdraví
Nejčastější příčinou úmrtí kuřáků je onemocnění srdce a cév. Užívání tabáku se velkou měrou podílí na vzniku dalších chorob, mezi nimiž můžeme jmenovat nádory dutiny ústní, jazyka, tračníku, hltanu, hrtanu, slinivky břišní, močového měchýře a ledvin, gynekologické nádory, leukémie, chronická onemocnění plic. Kouřením je ovlivněn imunitní systém a zvýšeno riziko neplodnosti u obou pohlaví.
Přesto, že i na počátku 21. století je řazena závislost na tabáku mezi celosvětové problémy lidstva, kouření cigaret je v naší společnosti stále tolerováno a je považováno spíše za zlozvyk, než za drogovou závislost.
Mnohá onemocnění mají ve své etiologii právě kouření cigaret. Je nutno vyzvednout fakt, že kuřáctví patří mezi nejsnáze ovlivnitelné příčiny předčasné morbidity a mortality.
Negativní následky kouření nejsou bezprostřední, jsou často podceňovány a v dalekém časovém horizontu se zdají být nereálné. Mezi začátkem kouření a projevem vážnějších následků je časová prodleva i 20 – 30 let.
Až čtvrtina kuřáků zemře v produktivním věku. Tito lidé by však nemuseli vůbec onemocnět a zemřít tak brzy, kdyby nekouřili.
Autoři: Tým nutričních terapeutek Nutrifit