Krásu krajiny ležící na pomezí Čech a Moravy opěvovala ve známé písničce už skupina Plavci. A každý, kdo někdy na Vysočinu zavítal, jí musí dát za pravdu. A co teprve, když ochutná některou ze zdejších specialit, jako je třeba Jihlavská kyselka nebo mrkvance… Mimochodem víte, co mají společného slavná módní návrhářka Blanka Matragi, populární herec Miroslav Donutil a úspěšná rychlobruslařka Martina Sáblíková? Všichni jsou rodáci z Vysočiny – jedné z nejmalebnějších oblastí České republiky. 
Na houby i za historií
Území Vysočiny pokrývá Českomoravská vrchovina a patří sem i dvě chráněné krajinné oblasti – Žďárské vrchy a Železné hory. Traduje se, že za Rakouska-Uherska byl blízko vrchu Melechov, v západní části dnešního okresu Havlíčkův Brod, vyznačen samý střed Evropy. Návštěvníci však míří na Vysočinu nejen za krásnou přírodou, kterou tvoří oku lahodící pahorkatiny, rozlehlé pastviny, lesy plné hub a rybníky lákající ke koupání, ale i za zajímavými kulturními zážitky. Například tři ze zdejších památek jsou na seznamu UNESCO – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru n. Sázavou a Bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
Zemňáky i koření
Základní a úspěšně pěstovanou plodinou Vysočiny byly odjakživa brambory, kterým se tu říkalo „jabka“, nebo také „zemňáky“. Připravovaly se na mnoho způsobů a na stolech v místních chalupách se objevovaly několikrát do týdne. Kromě nich se ve všední dny podávaly hlavně luštěniny, zelí a také kaše. Třeba krupicová, z mléka a ječné mouky, tvořila podle tradic i jeden ze svatebních chodů. Na Vysočině bylo také oblíbené bylinkářství. Léčivým rostlinám se tu říkalo „koření“ a často se jimi ochucovaly pečínky, ryby i sladká jídla. Maso a ryby se podávaly většinou v neděli a o svátcích. Lidé chovali hlavně králíky, jimž ovšem přezdívali „zajíci“, a ovce, které byly méně náročné na chov než krávy. Zdejší sýry a tvarohy vyráběné z ovčího mléka jsou ostatně dodnes velmi populární. Stejně jako slavný salám Vysočina (více na konci článku).
Recepty z Vysočiny na váš stůl
Mrkvance z Vysočiny
Jsou alternativou klasických koblih, kterou můžete připravit třeba jako chuťově zajímavý nedělní dezert.
Recept - suroviny a postupJednoduchá a výborná polévka, která se na Vysočině často podávala k snídani.
Jihlavská kyselka
Pravá Vysočina musí projít peklem
Původní salám Vysočina vznikl na popud tehdejší komunistické vlády, která chtěla, aby se u nás vyráběla podobná uzenina, jako je maďarský uherák. Salám Vysočina se tedy v roce 1967 začal vyrábět v obci Hodice u Jihlavy (první masna tu fungovala už v roce 1927). Později recepturu převzaly další masokombináty a v dnešní době existuje mnoho druhů, jejichž kvalita je ale dost rozdílná. Chcete-li tedy koupit originál, hledejte na pultech obchodů salám označený jako Hodická Vysočina 1967. Budete tak mít jistotu, že prošel i výjimečným procesem sušení a zauzení v sušárně z 30. let. Ta funguje stejně jako před lety – ve spodní místnosti jsou umístěné vozíky s bukovými štěpky, které se zapálí. Dým, který z nich stoupá směrem vzhůru, usuší a vyudí salámy visící u stropu. Prostory sice trochu připomínají peklo, ale vůně je to přímo rajská.
Foto: Regionální kuchařka