Maliny – nenápadné bohatství zahrady i lesa

Maliny stály vždy trochu nespravedlivě ve stínu větších a atraktivnějších jahod. Přitom mají vlastnosti, o jakých se jahodám ani nezdá.

Například olej z červených malin je v kosmetickém průmyslu vítanou složkou, která se přidává do pleťových krémů. Obsahuje totiž množství vitaminu E, nenasycené mastné omega 3 kyseliny i ochranný faktor proti škodlivým účinkům slunečního záření. Výtažky z malin se používají také do šamponů, kondicionérů a vlasových vod. Nejenže jim dodávají typickou jemnou vůni, ale především obsahují biotin, díky němuž jsou vlasy lesklé a pružné.

Obrana před kvasinkami

Oproti jahodám mají maliny i o polovinu silnější antioxidační schopnosti. Za tyto vlastnosti, které se nemění ani při zmrazování, vděčí anthokyanům, látkám, jež dodávají plodům červenou barvu. Podle zabarvení malin tedy poznáte, jak silnou koncentraci barviva obsahují. Zvláště ženy pak ocení, že právě anthokyany dokážou bránit přemnožení některých druhů mikroorganismů v těle, např. Candida albicans – kvasinky, která je častým původcem nepříjemných vaginálních infekcí.

Trny jsou minulostí

Na malinách si pochutnávali už naši předkové v období neolitu. V našich končinách se maliník (Rubus idaeus) začal pěstovat v 16. století v klášterních zahradách. Původní keře měly trny, až později se z nich mnichům podařilo vypěstovat beztrnné odrůdy. Dnes existuje mnoho druhů malin a už jejich názvy znějí zajímavě. Tak třeba Esena Posada má velké plody sladce růžové barvy. Bristol je naopak odrůda s malými, silně aromatickými a kupodivu zcela černými plody. A co teprve Everest – kdo tyhle výrazně žluté plody nezná, těžko uvěří, že jde opravdu o maliny. Zmíněných anthokyanů nejspíš moc nemají, zato na zahrádce vám udělají velkou parádu.

Tajemství norských malin

Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se rozšířily do dalších oblastí. Mezi jejich největší pěstitele patří Rusko, Polsko a Srbsko. Ale s malinovými plantážemi se můžete setkat i v zemích, kde byste je nejspíš nečekali. Třeba v Norsku v oblasti Sognefjordu tvoří malinová pole kouzelný kontrast k okolním zasněženým horám. A malinové marmelády tu patří (hned vedle brusinkových) k nejoblíbenějším a cenově dostupným suvenýrům. Tajemství zdejších úžasně aromatických sladkých džemů, marmelád a sirupů spočívá v dlouhé době dozrávání, díky níž se v plodech koncentruje velké množství cukru.

Maliny „all inclusive“

Pokud se zrovna letos výjimečně nechystáte na maliny do Norska, a přesto byste rádi vyzkoušeli některý z našich receptů, nejspíš využijete tuzemské zdroje. Máte-li možnost, vyzkoušejte variantu, kterou jsme nazvali „all inclusive“- to si v lese vyhlédnete prosluněnou paseku zarostlou maliníky, dosyta se najíte sladkých plodů a pak si nasbíráte do bandasky tolik malin, kolik unesete. Lesní plody jsou sice vzhledově méně dokonalé a někdy z nich musíte vyhnat i malé bílé červíky, ale co jsou tyhle drobné patálie proti jejich jedinečné chuti i samotnému zážitku při sbírání.

Malinový přípitek

Chystáte zásnuby, svatbu nebo jen posezení ve dvou? Zkuste nahradit tradiční jahody v šampaňském velkými zahradními malinami. Vypadají krásně a zrníčka, která obsahují, prý mají afrodiziakální účinky.