Jedním z fenoménů dnešní doby je honba za zdravím. V celé naší historii se lidé tolik nezajímali o své zdraví, jako se to děje nyní. Každý den chrlí média nepřeberné množství informací o tématech, která souvisejí se zdravým životním stylem. Zároveň také nebylo nikdy v minulosti na výběr takové množství a hojnost potravin. Tato hojnost je doprovázena překotným vývojem společnosti a s tím souvisejícím spěchem, kdy nedostatek času vede k narůstu stresu. Mnoho z nás těžko hledá čas, kdy se může v klidu najíst, natož si zdravé jídlo připravovat. Společně se tak s touto hojností objevily v našich životech i problémy civilizačních chorob. Velká část populace začala za intenzivní podpory médií obohacovat svůj jídelníček mimo jiné nejrůznějšími doplňky stravy a výživovými “náhražkami”. Opravdu nahradí zdravé složky stravy? Nač si dát pozor a kdy po nich naopak sáhnout?
V dnešní době nabízí trh s těmito výrobky nepřeberné množství různých forem doplňků s odlišnou úrovní kvality a účinnosti. Ty volně prodejné se přímo nabízejí jako prevence, nebo jako řešení nějakého méně či více závažného zdravotního problému. Účinky, které uvádějí výrobci těchto doplňků, mohou často vyvolat pocit, že dokáží v určité míře nahradit běžnou stravu. Je tomu ale skutečně tak?
Správná výživa je důležitou složkou v životě každého z nás. Z nejrůznějších zdrojů se dnes můžeme dozvědět, že velkým problémem současné stravy jsou tzv. “prázdné kalorie”, které nepřináší tělu žádné živiny, navíc většina běžně dostupných průmyslově vyráběných potravin obsahuje často zdraví škodlivé přídatné látky. Produkty konvenčního zemědělství jsou často pěstovány na “vytěžené” půdě, která nedodá potravinám dostatek potřebných minerálních látek a vitaminů.
Na nás, jako strávníky, proto klade současná doba potřebu hledat vyváženou stravu a zajímat se o nutriční hodnoty jednotlivých potravin, nebo o to víc doplňovat živiny jiným způsobem, a to tzv. doplňky stravy, případně náhradami stravy.
Řešení, zda plošně užívat doplňky stravy či neužívat, nebylo dosud jednoznačně potvrzeno a můžeme se dočíst spoustu rozpolcených názorů.
Rozborem našeho jídelníčku či otestováním a určením hladin vitaminů, minerálních látek nebo ukazatelů aktivity v organismu se dá případný deficit základních živin odhalit, nicméně pro většinu lidí nejsou tyto metody běžně dostupné.
Lze však určit obecná kritéria pro odhalení deficitu živin, mezi která patří: věk nad 60 let, kouření, život ve městě, těhotenství, nadměrná fyzická aktivita, redukční diety, užívání hormonální antikoncepce, chronický stres, chronická nemoc nebo časté infekce.
Vysvětlení pojmů potravní doplněk, doplněk stravy a náhrada stravy
Pro snadnější pochopení sdělení tohoto článku je dobré seznámit se s několika základními pojmy, které nám usnadní vhled do problematiky:
Co označuje pojem potravní doplněk?
Řadíme sem látky s nutričními faktory (např. vitaminy rozpustné v tucích a vitaminy rozpustné ve vodě, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem na organismus. Dále různé druhy vlákniny, bylinné extrakty a některé další látky, jejichž cílem je svým složením zvýšit kvalitu, respektive biologickou hodnotu stravy.
Na biologické hodnotě stravy se podílejí prebiotika jako vláknina a probiotické kmeny bakterií, u kterých byl prokázán velký přínos pro organismus.
Co označuje pojem doplněk stravy?
Jedná se o produkty různých forem (pevné látky, tekutiny nebo spreje) skládající se z několika potravních doplňků majících u zdravého jedince doplnit jednotlivé látky, které jsou v nedostačujícím množství přijímány v běžné potravě.
A to buď ve formě přírodní, nebo průmyslově vyráběné. Považujeme je za potraviny, které se od těch běžných liší zvýšeným obsahem vitaminů, minerálních anebo dalších tělu prospěšných látek svým nutričním či fyziologickým působením.
Účelem doplňků stravy by nemělo být nahrazení běžné stravy, ale pouze podpora a doplnění jednotlivých složek v potravě.
Co označuje pojem náhrada stravy?
Jde o skupinu produktů, zaměřené na specifické skupiny konzumentů, svým složením dokáží zastoupit krátkodobě plnohodnotnou stravu. Pomáhají doplnit komplex všech potřebných makro i mikro živin ve vyváženém poměru. Většinou se vyrábějí ve formě prášku, který se připravuje s mlékem či vodou jako koktejl.
Legislativa rozděluje náhradu stravy na 4 kategorie: 1) počáteční a pokračovací kojenecká výživa; 2) obilné příkrmy a potraviny pro malé děti; 3) potraviny pro zvláštní lékařské účely; 4) náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a sportovní výživa. Všechny tyto pojmy spadají dle zákona pod označení “Potraviny pro zvláštní výživu” a jsou určeny k udržení a podpoře zdraví, nikoli k léčení.
V praktickém životě je však velmi obtížné odlišit, kdy už léčíme a kdy jenom zdraví podporujeme. Z těchto důvodů se často doporučují tyto výrobky při současné léčbě řady závažných civilizačních onemocnění (zhoubné bujení, onemocnění srdce a cév aj.), nebo je dokonce někteří uživatelé přijímají místo léčivých přípravků při mírných projevech některých chorob.
Je to přirozené, protože každý společenský jev má dvě stránky: ‘de jure’ (dle práva) a ‘de facto’ (ve skutečnosti). Jednotlivé kategorie zdravotnických pracovníků však musí vycházet v tomto směru z pohledu ‘de jure’.
Rozdělení doplňků stravy
| Skupina doplňků strany | Příklady doplňků |
| Vitamíny | Vitamin A, skupiny B, C, E atd. |
| Minerální látky | Železo, jód, selen, chrom |
| Další aktivní látky | Koenzym Q10 |
| Antioxidanty | Ginkgo biloba, selen, koenzym Q10 |
| Extrakty z rostlin | Olej z grapefruitových semen, ženšen apod. |
| Doplňky stravy podporující hubnutí | Karnitin, kofein, efedrin a jejich směsi |
| Doplňky na povzbuzení | Konezym Q10, vitamíny, B3 a B6 |
| Doplňky na problémy s klouby | Želatinová kapsle, chondroitin sulfát, ad. |
| Doplňky s mastnými kyselinami | CLA, výtažek z rybího tuku, GLA |
| Probiotika | Kultury mléčného kvašení |
| Enzymy | Wobenzym |
| Hormony | Melatonin |
| Doplňky sportovní výživy | Protein, Bar, Glutamin, BCAA, kreatin, ad. |
Působení doplňků stravy
V naší zemi se často setkáváme s rozpolcenými názory ohledně působení doplňků stravy. Efekty jednotlivých doplňků jsou závislé na řadě faktorů.
Na jedné straně existují výrobci, kteří propagují své produkty a slibují léčebné účinky, ale na straně druhé je legislativa, která je tak přísná, že ani ty nejúčinnější doplňky nemusí podle ní vykazovat významný léčebný efekt. Je to z důvodu minimálního dávkování a při jeho dodržení se příznivý efekt nemůže projevit.
Dalším důležitým faktorem je biologická využitelnost, což je vlastně vstřebatelnost obsahu doplňku stravy. Některé suplementy vyrábí tzv. drahou moč, což znamená, že využitelnost je zanedbatelná a tělo danou látku vyloučí z těla ven.
Vstřebatelnost je totiž výrazně vyšší u náročně vyrobených retardovaných tablet, ze kterých je obsah pozvolna v těle uvolňován, nebo tzv. lipozomální či koloidní forma doplňků stravy, která zaručí lepší distribuci účinné látky (např. vitaminů) do potřebného místa v organismu.
Technologie, která zvyšuje absorpci, není levná, proto bude výrobek, který bude mít vstřebatelnější obsah aktivních látek, dražší než ostatní nabízené produkty.
Jaká jsou rizika užívání doplňků stravy?
V obecné rovině platí, že s užíváním doplňků stravy a dodržením jejich doporučeného denního dávkování je spojeno minimum možných zásadních zdravotních rizik.
To je také důvod, proč jsou doplňky volně prodejné a podléhají pouze kontrole při vstupu na trh. Přesto po této důkladné kontrole může u některých jedinců dojít ke specifickým vedlejším účinkům, které se vyskytují ojediněle.
Pouze v některých případech, jako je například kombinace léku Warfarin nebo Acylpyrin s extraktem Gingo biloba nebo ženšenu, může docházet ke zvýšenému riziku krvácení po případné operaci či zranění.
Pro předcházení těchto komplikací se určují tzv. mezní koncentrace doplňků stravy, které by na etiketách výrobku měly být uvedeny (NOAEL, LOAEL, UF, ADI, RDA). Pro běžného uživatele je důležitá především tzv. hodnota RDA (z angl. Recommended Daily Allowance) - tedy doporučená denní dávka (DDD), což je denní příjem látky doporučovaný látky Ministerstvem zdravotnictví u dospělého člověka. Tento příjem pokrývá potřeby přibližně 98 % populace. Při dodržování těchto hodnot, jež jsou schváleny registračním místem, by k předávkování nemělo dojít.
U jakých látek si dávat pozor na dávkování a překročení doporučené denní dávky?
U vitaminů rozpustných ve vodě k předávkování nedochází. Výjimkou může být snad jen vitamin C, kdy ale nemluvíme o hypervitaminóze, pouze se při nadměrném příjmu mohou objevit vedlejší účinky (zažívací potíže, průjem a u super dávek nad 3000 mg/den užívaných dlouhodobě se u lidí se sníženou funkcí ledvin může projevit zvýšená tvorba oxalátových kamenů).
Příjem kyseliny listové by pak neměl převyšovat 1000 ɲg/den z důvodů rizika maskování projevů nedostatku vit. B12.
Vitaminy rozpustné v tucích (A,D,E,K) jsou rizikovější z hlediska předávkování, neboť nejsou vylučovány z těla přímo, ale ukládají se v těle relativně na dlouhou dobu.
Především se jedná o vitamín A v době těhotenství, kdy může dojít k poruchám vývoje plodu. Proto je v tomto období dobré užívat pouze doplňky stravy určené pro těhotné, a v prvním trimestru příliš nekonzumovat játra, která jsou bohatým zdrojem tohoto vitaminu.
Při dlouhodobém užívání vitaminu D je vhodné současně suplementovat vitamin K2, který pomáhá správné distribuci vápníku a zabraňuje jeho ukládání v měkkých tkáních.
Závěrem je důležité podotknout, že jakýkoliv doplněk stravy nám nemusí přinést požadovaný účinek, ba dokonce může uškodit, pokud budeme jeho příjem přehánět, kombinovat vzájemně různé druhy podobně působících preparátů či jimi dlouhodobě nahrazovat pestrou přirozenou stravu.
Platí to také u preparátů určených jako náhrada stravy, které je vhodné užívat pouze příležitostně, nebo v lékařem indikovaných případech, např. při chronických onemocněních, intoleranci, pooperačních stavech atd.
Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit