I když se zrovna nechystáte na 40denní půst, masopust je dobrý důvod, jak si užít zábavu a hlavně skvělé jídlo. A záleží jen na vás, zda dáte přednost tradičnímu vepřo-knedlo-zelu, nebo zkusíte třeba pikantní závitky ve vinných listech… 
Masopust je krátké období, které začíná po Třech králích a končí před Popeleční středou, jíž začíná 40denní půst. Samotný název je tedy předzvěstí dlouhého času, kdy lidé jedli velmi skromně a postili se, což znamená, že maso se na jejich jídelníčku vůbec neobjevovalo. O to více si ho ale užívali právě během tří masopustních dní (neděle, pondělí a úterý) a také „tlustého čtvrtku“, který jim předcházel…
Tanec mezi jídlem
Jak už je zřejmé z pojmenování, na „tlustý čtvrtek“ se jedla hlavně tučná, mastná jídla – nejčastěji vepřová pečeně se zelím a knedlíky, samozřejmě bohatě zalévaná pivem. Pátek a sobota pak probíhaly ve znamení příprav na opulentní třídenní oslavy. O masopustní neděli hospodyně uvařily bohatý oběd, a už když stolovníci dojídali, ozývala se zvenku hudba ohlašující začátek radovánek. Společné veselení, které začínalo tancem na návsi, se pak mnohdy protáhlo až do pondělí. Při muzice a dovádění se ale nezapomínalo na pravidelné občerstvování. A protože masopust byl i dobou zabijaček, nebyla nouze o klobásky, jitrničky, špek, gulášek, ovar či tlačenku, které se zapíjely žejdlíky piva a štamprlaty kořalky.
Maškarní úterý
Ovšem vyvrcholením masopustu bylo vždy úterý (letos vychází na 9. 2.). Vesnicemi i městy procházely od rána maškarní průvody vedené ústřední postavou. Někde to byl šašek, jinde medvědář vedoucí na řetězu medvěda. Většinou nechyběla ani klibna – maska koně, pod níž se ukrývaly dvě osoby. Průvod obcházel jednotlivá stavení a u každého z nich muzikanti zahráli dvě tři písničky a maškarády předvedly nějakou povedenou taškařici. Za to dostaly od hospodářů do košíku bohatou odměnu. Nejčastěji to byly koblihy, boží milosti, bramborové šišky, vajíčka nebo uzené maso. Na těchto darech si pak všichni společně večer v hostinci pochutnávali. Radovat se ale mohli jenom do půlnoci. Když se pak ozvalo troubení ponocného, bylo to jasné znamení, že masopustní zábava a tím i opulentní hodování končí. Ještě ráno si pak hodovníci mohli dopřát k snídani sladkou koblihu a poslední štamprli kořalky, ale k obědu už byla jen čočka nebo hrách…
Černá ovarovica
Silná mastná polévka, která neodmyslitelně patřila k masopustním svátkům.
Recept - suroviny a postup
Boží milosti
Jednoduché, levné a tuze dobré cukroví je tradičně spojované s masopustním veselím.
Recept - suroviny a postup