Můžeme během zimního období jíst, na co máme chuť, protože je na to náš metabolismus nastavený? Jsou na zahřátí dobré horké nápoje? Výživový poradce Petr Havlíček vyvrací některé mýty, které o stravování v zimě kolují. Chtěli byste se jej na něco zeptat? Napište nám.
Tradiční česká kuchyně s nastupující zimou přináší období zabíjaček a zvýšené spotřeby tučných jídel. Je v pořádku takto jíst?
V minulosti byly zimy podstatně tužší a delší. Lidé se i mnohem více pohybovali v nízkých teplotách venku. Méně svítili, a tudíž byl jejich den kratší. I doma daleko méně topili, takže i jejich odpočinkové místo bylo mnohem chladnější. Zároveň nebyly dokonale propracované metody úchovy potravin a nefungoval ani jejich dovoz, a proto byl jídelníček našich předků v zimních měsících skladebně chudší, ale energeticky často vydatnější, především díky snížené spotřebě ovoce a zeleniny a zároveň zvýšené konzumaci tučnějších pokrmů. Ale ve 21. století jsou zimy díky globálnímu oteplování mnohem mírnější a kratší. Všichni si pořádně topíme, svítíme, sortiment potravin je stále stejně bohatý a venku se mnohem méně pohybujeme. Nevidím tedy důvod k tomu, abychom v zimě radikálně měnili svůj jídelníček a častěji konzumovali tučnější masa či klobásky a svoje tělo tak izolovali vůči chladu.
Jak tedy máme dnes správně v zimě jíst?
Měli bychom si svůj jídelníček o trochu více hlídat, abychom v zimě zbytečně netloustli, především díky sníženému objemu našeho pohybu a vyššímu objemu stresu, který konce starých a začátky nových roků vždy doprovázejí. Je třeba si více hlídat i svoje zdraví, neboť zimy, které jsou v posledních letech charakteristické spíše teplotami kolem nuly, a zároveň vlhké jsou živným prostředím různých onemocnění, především respiračních.
A co doporučujete pro zahřátí? Všichni si kromě horkého čaje vybavíme třeba grog…
Mnozí z nás si myslí, že chceme-li se rychle zahřát, je optimální volbou horký čaj. Ale pozor! Náš trávicí trakt není ovlivňován venkovním prostředím, a optimálně funguje při nám všem známé tělesné teplotě. Čím více se tedy teplota konzumovaného jídla či nápoje blíží 37-38 stupňům Celsia, tím je lépe zpracovatelná. Pokud tedy budeme pít nápoje, které budou příliš horké, ubereme svému tělu část energie, kterou má na naše ohřívání, na ochlazení příliš horkého nápoje. Na chvíli sice ucítíme příjemné teplo, ale vzápětí se objeví znovu pocit chladu. Konzumujme proto nápoje teplé, nikoli však horké. A to se netýká jen čajů, ale třeba i polévek či svařeného vína. Horkým nápojem si napřed rozehřejme zkřehlé ruce, počkejme, až bude hrnek či kelímek příjemný na dotyk a teprve pak si jej vypijme.
Je pravda, že pro zahřátí jsou dobré i některé potraviny?
Ano, podle tradiční čínské medicíny (TCM) se potraviny dělí na chladivé, hřející či neutrální. Za hřejivé TCM považuje fermentovaný černý čaj, puh-er, roibos či zázvorový čaj. Dobrým tipem je i přidat skořici. Samozřejmě ale do takového čaje, jehož chuť se snese s chutí skořice. Dobře nás prohřeje i vývar z kvalitního masa či zeleniny. A občas i trochu teplého, červeného vína.
Existují i jídla, které v nás mohou vzbudit pocit větší tepelné pohody. Mezi tato jídla patří všechna jídla, která si tepelně upravujeme. Za nejvhodnější suroviny pro přípravu vařených jídel jsou všeobecně považovány následující: obiloviny, luštěniny, brambory, rýže, kořenová zelenina, pórek, cibule, česnek, křen, hovězí či skopové maso a drůbež. Tedy veškeré suroviny, které jsou normálně dostupné a i v minulosti tvořily základ stravování v zimních měsících. V zimních měsících proto na vařená jídla nezapomínejme a konzumujme alespoň jedno teplé jídlo denně. Ale dvě teplá jídla by byla ještě lepší.
Nutriční specialista Petr Havlíček
Petr Havlíček je známý a populární výživový poradce, konzultant vrcholových sportovců, autor řady knih a také moderátor televizní reality show na téma hubnutí. Pokud byste na něj měli otázku, napište nám!