Pojmy alergie a intolerance bývají často zaměňovány. Názorným příkladem rozdílu mezi potravinovou alergií a intolerancí může být alergie na bílkovinu kravského mléka a laktózová intolerance.
Co je laktózová intolerance?
Je deficit enzymu laktázy, který vede k nestravitelnosti laktózy. Důsledkem je, že se nestrávená laktóza fermentuje v tlustém střevu.
Následkem toho se velmi často objevují koliky kojenců, nadýmání, pocity plnosti, plynatost, zvracení, mohou se vyskytnout řídké, fermentované (silně zapáchající) stolice.
Tyto reakce však na rozdíl od alergií nejsou založeny na imunologickém podkladě, ale na poruše trávení – nedochází při nich k tvorbě protilátek na samotné složky potravy.
Ještě podrobněji se problematice ohledně laktózy budeme věnovat v dalších částech našeho seriálu o alergiích a intolerancích, nyní zpět k ABKM.
Co je alergie?
Alergická reakce organismu na přítomnost mléčné bílkoviny nebo jiného alergenu je, na rozdíl od intolerance, založena na imunologickém podkladě. Kravské mléko obsahuje bílkoviny s vysokou alergizující schopností, tzv. alergeny (např. kaseiny, ß-laktoglobulin atd.).
Ty jsou značně odolné vůči teplu, proto zůstávají téměř stejně aktivní i po převaření mléka.
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
V naší populaci se zhruba u 2-3 % dětí vyskytuje alergie na bílkovinu kravského mléka.
Z tohoto důvodu je třeba sledovat reakci dítěte při podání mléčného příkrmu s větší opatrností, stejně jako je tomu u dalších často alergizujících složek potravin (např. celeru, ryb, sóji, exotických druhů ovoce, arašídů aj.).
Přesto bychom se jim v jídelníčku dětí neměli paušálně vyvarovat. Dle aktuálního doporučení by se děti měly s potencionálními alergeny potkat do 1. roku života, aby je právě jako alergeny tělo nevnímalo.
Dobrou zprávou je, že až u 85% dětí příznaky ABKM do tří let věku vymizí. Avšak to neznamená, že alergie „jen tak“ vyhasne, u části dětí se může manifestovat v jiné podobě, např. jako astma.
První potíže s ABKM mohou nastat již při kojení!
Ano – tedy ještě daleko dříve, než se dítě s prvním mléčným příkrmem setká. Tyto alergeny totiž mohou přejít i do mateřského mléka (v množství nanogramů) a způsobit tak reakci u miminka nepřímo.
Maminky by si měly hlídat množství zkonzumovaných mléčných výrobků. Doporučují se 2 – 3 porce za den.
Jsou známy i ojedinělé případy, kdy maminka dostala v porodnici radu, aby pila kysané mléko pro lepší vyprazdňování a denně tak vypila i 2 litry kefíru. V dřívějším jídelníčku měla stěží jogurt za týden. Děťátko se jí osypalo a řešila se možná alergie na mléko. Když množství konzumovaných výrobků upravila, tak se i miminko dostalo do pohody.
Jak poznat projevy alergie na bílkovinu kravského mléka u dětí?
Známkou ABKM je nejčastěji přítomnost hlenu a krve ve stolici kojence. K dalším příznakům může patřit nevolnost, zvracení, břišní diskomfort.
Často se objevují i projevy kožní v podobě kopřivkových pupenů, atopického ekzému, otoku v okolí úst.
Nesmíme ale zapomínat i na méně specifické obtíže, jako je neklid, poruchy spánku, neprospívání, chudokrevnost.
Výše uvedené příznaky se mohou často i kombinovat. Tyto projevy můžeme pozorovat v řádech hodin, ale i dnů až týdnů po konzumaci, a proto je mnohdy obtížné nemoc rozpoznat.
Jaké jsou diagnostické metody u prokazování alergie na bílkovinu kravského mléka?
- zjištění osobní a rodinné anamnézy lékařem (pediatr, alergolog, imunolog…)
– měla by být první zjišťovací metodou.
Nejen o osobní, ale i rodinnou anamnézu by se měl každý lékař zajímat vždy, neboť se v případě ABKM dědí sklon ke vzniku alergie. - vyšetření dítěte lékařem (např. krevní a kožní testy)
– další krok, který by měl lékař provést. Bohužel, i když vyjdou krevní testy negativně, neznamená to, že je vyhráno. Většina ABKM je tzv. „non Ig“, tzn. nespouštějí tvorbu protilátek a v krvi se tak může jevit vše v pořádku, i když alergií jedinec skutečně trpí. - přísná eliminační dieta (vyřazení všech potravin s mléčnou složkou z jídelníčku)
– tato dieta je považována za nejspolehlivější metodu pro stanovení diagnózy ABKM, její součástí je následná expoziční zkouška.
Pro potvrzení diagnózy musí po nasazení eliminační diety příznaky vymizet a po znovuzařazení alergenu do jídelníčku by se měly znovu objevit. Tato dieta by vždy měla být indikována a pečlivě sledována odborníkem, lékařem nebo nutriční terapeutem a v čase by pak měla být znovu kontrolována tzv. re-expozicí.
Velmi důležitou součástí terapie je předcházení vzniku deficitů. Ty mohou nastat v případech, kdy ze stravy vyloučíme velkou a důležitou skupinu, která je podstatným zdrojem mnohých stěžejních živin (jako např. mléčné výrobky).
Co dělat, když zjistíme, že má kojenec alergii na bílkovinu kravského mléka?
Jedinou možností je naprosté vyřazení všech zdrojů, které obsahují alergeny, ze stravy. Pokud je maminka schopna kojit, ideálním řešením je, aby sama dodržovala striktní bezmléčnou dietu.
Na trhu je velká řada rostlinných nápojů a výrobků často označovaných jako „náhrada mléka“. Nejčastěji se jedná o výrobky ze sóji, kokosu, mandlí a jiných skořápkových plodů, ale i nápoje rýžové, ovesné a z jiných obilovin.
Nápoje se prodávají jak ve formě tekuté, tak i sušené (nejméně vhodné), ochucené i neochucené.
Dále je možné koupit nejrůznější rostlinné jogurty, sýry, pudinky aj. Vždy je ale třeba zhodnotit obsah jednotlivých makroživin (bílkoviny, sacharidy a tuky) a mikronutrientů (vitaminy, minerální látky
a stopové prvky), a také případnou fortifikaci – tedy to, zda byl produkt o nějakou živinu dodatečně výrobcem obohacen (např. zda byl přidán vápník aj.).
Důležité je mít na paměti, že složení produktů od jednotlivých výrobců bývá velmi odlišné. Proto by tyto produkty neměly být označovány jako rovnocenné mléku.
U sójových výrobků (zejména sušených nápojů) bylo opakovaně zjištěno vysoké množství zdraví škodlivých transmastných kyselin, které vznikají při výrobě ztužených tuků. Pokud nejsou navíc tyto výrobky obohaceny, obsahují oproti mléku jen velmi málo vápníku a neobsahují ani vitamíny D a B12. Z alergologického hlediska se nedoporučuje podávat nápoje ze sóji, které mohou taktéž být příčinou alergické reakce.
Náhražky mléka z rostlinných zdrojů si můžeme vyrobit doma…
Ostatní rostlinné nápoje jsou z alergologického hlediska bezpečnější, nejlépe je na tom rýžový nápoj. Můžeme si je zkusit vyrobit i doma a získat tak levnější variantu, díky domácí výrobě s nám známým složením.
Domácí rostlinný nápoj lze připravit téměř z jakýchkoliv obilovin, ořechů, semen či luštěnin. Pro přípravu je třeba pouze dobrý mixér a sítko nebo tkanina na scezení, pokud by někomu vadily pevné kousky v nápoji.
Aby byl využit obsah všech živin, je dobré použít scezené části nebo nápoj vůbec nescezovat a nechat v něm i všechny nedokonale rozmixované části, i tak se obsahem vápníku a bílkovin nemohou rovnat mléku.
Důležité je u takto vyrobených nápojů dodržovat zásady správného skladování – tedy v chladném prostředí, ideálně v lednici.
Jejich trvanlivost je krátká a nelze doporučit přípravu na více dní dopředu.
U dospělých ani u malých dětí by rostlinné nápoje neměly být každodenní náhražkou jiných zdrojů bílkovin, vápníku, vitaminu D atd.
Řešíme jimi spíše pestrost jídelníčku a pomyslnou chuťovou „náhradu“ mléčných produktů, nejsou však zcela adekvátním zdrojem pro nároky organismu na vápník, plnohodnotné bílkoviny, vitamin D aj., jak již bylo uvedeno.
Čím nahradit mléko u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, pokud nemůžeme kojit?
Pokud kojit nelze, využívá se u dětí trpících ABKM speciálně upravená umělá výživa. První volbou jsou aminokyselinové formule pouze na lékařský předpis.
Běžně dostupná hypoalergenní mléka (HA mléka) dítě s ABKM netoleruje.
Problémem často bývají i zkřížené reakce na více alergenů. Velmi často se vyskytuje zkřížená reaktivita na mléka různých živočišných druhů, a proto rozhodně nelze doporučit záměnu za kravské mléko mlékem jiného zvířete.
Jak již bylo uvedeno, u dětí s ABKM dochází poměrně často po fázi eliminace alergenu k vymizení příznaků a následnému navozování tolerance.
Proto se doporučuje pomocí provokačních testů (za odborného dohledu!) vyzkoušet, zda alergie přetrvává nebo nikoliv.
V mnohých případech se tomu tak bohužel, často ze strachu rodičů, jaká by byla reakce, neděje. Strava dětí pak zůstává ochuzena, často zbytečně déle, než je nutné, o jednu celou významnou potravinou skupinu.
TIP na závěr
Chystáte se zavádět příkrmy? Jak na to poradíme v článku „Postupné zavádění příkrmů – jak na to?“
Autorem článku je tým výživových poradců Nutrifit