Potravinové alergie a intolerance u dětí: 2. část Laktózová intolerance

Laktóza, neboli mléčný cukr, se přirozeně vyskytuje v každém mléce. Pokud u dítěte pozorujeme příznaky alergií, které jsou vázány na příjem mléka nebo mléčných výrobků, měli bychom zpozornět.
Nejčastější příčinou problémů s trávením mléka je alergie na mléčnou bílkovinu, o které jsme psali v předchozím článku „Alergie na bílkovinu kravského mléka“.
Může se však jednat také o tzv. intoleranci laktózy.

Za normálních okolností je ve střevě přítomen enzym laktáza, jež během trávení rozkládá mléčný cukr (laktózu) na jednoduché, lépe vstřebatelné cukry – glukózu a galaktózu.

Pokud enzym laktáza ve střevě zcela chybí (tzv. alaktázie), nebo je jeho produkce či aktivita snížená, a štěpení tak proběhne jen částečně nebo vůbec, pak je laktóza fermentovaná střevními bakteriemi. To vede ke vzniku plynů a kyseliny mléčné, což může způsobit nafouknutí bříška, bolest, křeče, nechutenství, nevolnost i průjem a zvracení.
Tyto příznaky se mohou objevit od patnácti minut do několika hodin po požití potraviny s obsahem laktózy.

Intoleranci rozdělujeme na primární (vrozenou) a sekundární (získanou), která vzniká následkem jiného onemocnění (např. po zánětu střeva), ale může vzniknout přechodně i po léčbě antibiotiky, kdy dojde k narušení střevní rovnováhy – tento stav je vratný.

Projevy příznaků laktózové intolerance

Závažnost příznaků je velmi individuální. Někdy je potřeba vynechat z jídelníčku laktózu úplně – taková silná nesnášenlivost je vzácná a může se objevit už v prvních dnech života, kdy dítě přijímá laktózu v mateřském nebo umělém mléce. V takových ojedinělých případech je potřeba přejít na upravenou náhradu mateřského mléka – tedy kojenecké mléko bez laktózy (na doporučení lékaře).

Ve většině případů však dítě malé množství laktózy toleruje, a dokonce bez potíží přijímá i některé mléčné výrobky.
Proto je často laktózová intolerance diagnostikovaná až v pokročilejším věku. Dítě navíc nedokáže své potíže přesně popsat a průjem nemusí být vždy přítomen, nebo se větší potíže objeví až po konzumaci významnějšího množství laktózy.

I snížené množství enzymu laktázy může často stačit ke strávení laktózy obsažené v mléčných výrobcích – dobře snášené jsou zejména fermentované mléčné výrobky (jogurt, kefír), nebo tvrdé sýry, ve kterých je nízké množství laktózy.

Laktózová intolerance versus alergie na mléčnou bílkovinu

V tomto ohledu se dieta při laktózové intoleranci velice odlišuje od diety při alergii na mléčnou bílkovinu, kde je opravdu nutné vyloučit všechny potraviny, které by mohly obsahovat byť stopy mléčné bílkoviny.
Imunitní systém organizmu totiž bojuje proti bílkovině kravského mléka (kaseinu nebo syrovátkovým bílkovinám) a hrozí alergická reakce nebo dokonce anafylaktický šok, což je život ohrožující stav.
Je proto velice důležité vědět, jaký je důvod špatné tolerance mléka a mléčných výrobků, protože dle stanovené diagnózy se pak výživová doporučení liší.

Pokud se na základě vyšetření prokáže laktózová intolerance, je potřeba se vyhýbat velkému množství laktózy zkonzumovanému nárazově.
Vzhledem k tomu, že je to opravdu velice individuální záležitost, je dobré postupně zjistit tzv. míru tolerance laktózy (tedy množství, které ještě nedělá potíže).

Kravské mléko je, jako samostatný nápoj, většinou tolerováno nejhůře. Některé děti ale mohou tolerovat malé množství kozího mléka, které má oproti kravskému asi o třetinu méně laktózy.

Je na zvážení, zda nahrazovat mléčné výrobky rostlinnými produkty, ale i ty mohou obsahovat přidanou laktózu (např. rostlinná šlehačka aj.) a navíc mají ve srovnání s mléčnými výrobky nižší množství vápníku, vitaminu A nebo D. Nedostatek těchto klíčových složek stravy může mít závažnější následky než malé množství laktózy v jídelníčku.

Jak nahradit laktózu?

S výhodou můžeme využít mléčné výrobky bez laktózy, nebo se sníženým obsahem laktózy, kdy je speciálním postupem výroby laktóza již rozštěpena na glukózu a galaktózu, a pak tedy nezpůsobuje žádné potíže.
V prodeji bývají např. pod názvy „lactose free, low lactose nebo (-) lactose“. V závažných případech, kdy je opravdu nutné vyloučit veškeré mléčné výrobky a jedinec netoleruje žádné množství laktózy, je nezbytné celkově upravit jídelníček a navýšit příjem vápníku z jiných přirozených zdrojů, stejně, jako vitaminu D a plnohodnotných bílkovin. Chybějící živiny lze z části doplňovat i formou doplňků stravy.

Intolerance laktózy – na co si dát pozor?

Stěžejní je také bedlivě číst obaly a věnovat pozornost složení potravin, které mají ve složení mléko, sušené mléko, podmáslí, sladkou nebo kysanou smetanu, margarín, laktózu nebo syrovátku.

Pozor!

Laktózu mohou obsahovat i potraviny, ve kterých bychom ji dost možná nečekali: pečivo sladké i slané, suché směsi na přípravu palačinek, koláčů, sladkosti, instantní polévky, omáčky, ale i cereálie, mražená pizza nebo lasagne, vafle apod.

I některé léky obsahují laktózu, a proto je nutné se vždy u lékaře informovat o vhodnosti jejich užívání. U volně dostupných léčiv, doplňků nebo vitaminů je pak potřeba prostudovat příbalový leták.

Tipy a zajímavosti

• Vědci se domnívají, že častější podávání malého množství potravin obsahujících laktózu může pozvolna zvýšit toleranci organismu k laktóze.
• Je také vhodné nejíst potraviny s obsahem laktózy izolovaně, ale v kombinaci s dalšími bezlaktózovými potravinami (např. jogurt s vločkami a ovocem, sýr s pečivem a zeleninou…). Uvolnění laktózy z přijaté stravy do střeva pak není tak rychlé a její strávení je snazší – laktóza se v podstatě “naředí”.
• Konzumací pestré stravy s adekvátním obsahem vlákniny a také probiotiky můžeme podporovat správné složení střevní mikrobioty, a tím usnadnit trávení laktózy ve střevě.
• V některých případech, po konzultaci s lékařem, je možné suplementovat chybějící enzym laktázu, který je dostupný v kapkách nebo tabletách.

Autorem článku je Nutrifit – komplexní řešení ve výživě.