Různé druhy pokrmů se liší svou chutí. Tyto rozdílné chutě, kromě našich pocitů, ovlivňují také náš organismus.
Tyto čtyři základní chutě dělíme na: kyselou, sladkou, slanou a hořkou. K nim si přidejme ještě chuť pikantní – ostrou a chuť umami (oo-MAH-mee – v překladu delikátní).
Východní pohled
Jistě známe pocit potřeby zajíst něco slaného nebo mastného, něčím sladkým, nebo obráceně.
Pokud jsme ve stresu, často saháme po čokoládě. Pokud jsme to přehnali s alkoholem, máme chuť na kyselou okurku nebo víme, že nám udělá dobře sklenice vody s citrónem.
Podle východního vhledu a znalostí, souvisí tyto tendence s určitým rovnovážným stavem organismu, ve kterém se cítíme dobře a ve kterém náš organismus funguje správně. Každý extrém nás vychyluje z této rovnováhy. Chutě nám pak mohou pomoci vrátit se zpět do rovnováhy, případně posílit určitý orgán, který je oslabený.
Každá činnost, každý stav nebo potravina má totiž určitou tendenci nás uvolnit nebo sevřít. Alkohol nás uvolňuje a následně přichází potřeba navrátit organismus do rovnováhy kyselou okurkou nebo citronádou, která nás stahuje. Je to jednoduchý příklad, jenž dobře ilustruje východní pohled na rovnováhu v organismu.
Stejně pochopitelně jednáme v případě stresu v zaměstnání nebo při zkouškách. Mnoho stresu nás stahuje a svírá. Uvolnit naše emoce může něco sladkého nebo například činnost – hra nebo procházka.
Extrémním způsobem uvolnění jsou dnes tzv. adrenalinové sporty, které jsou dle mého názoru výsledkem přemíry stresu a napětí ve společnosti.
Jak tělo využívá chutě pro vyvážení nerovnováhy?
Kyselá chuť a játra
Téměř všechny potraviny s kyselou chutí mají tendenci náš organismus osvěžovat. To je jistě každému z nás jasné.
Kyselá chuť, jak již výše zaznělo, však souvisí také se stažením organismu, a co se týká orgánů, kyselá chuť úzce souvisí s játry.
Čínská medicína považuje játra za důležitý orgán dominující emocím. Na základě častého emočního vypětí se mohou játra dostat do nerovnováhy. Následně i jednoduché situace člověk zvládá jen obtížně. Cítí se podrážděně, často se dostavují návaly rozhněvání a agrese. Dle čínské medicíny můžeme tímto odůvodnit i další zdravotní komplikace.
Kupříkladu bolesti hlavy, migrény, v některých případech i deprese nebo závratě, vysoký krevní tlak, zarudlé tváře, nadýmání aj. souvisí právě s nerovnováhou jater.
V těchto případech se doporučuje zařazovat do stravy častěji potraviny s kyselou chutí, protože ta játra stabilizuje a může tělo „uklidnit“.
Během navracení těla do normálu můžeme jíst některé kyselé potraviny, jako jsou rajčata, kysané zelí, grepy, pomeranče, citróny, limety, kiwi a mnohé další, samozřejmě s ohledem na roční období, jelikož tropické ovoce může náš organismus z hlediska obsahuju minerálů ochlazovat.
Ráno se nabízí začít vodou s citrónem. Rozhodně je vhodné po každém jídle zařadit pickles nebo kysané zelí. Více v článku „Fermentace aneb bakterie pracují pro nás“.
Rovněž se hodí používat jablečný nebo vinný ocet (zálivky do salátů). Vynikající je také Ume ocet, který seženeme v prodejnách se zdravou výživou, jímž lze s mírou dochucovat prakticky všechna jídla, protože je slanokyselé chuti.
Sladká chuť a slinivka
Slinivka je důležitým orgánem, který ovládá naše trávení, včetně transformace, transportu a vstřebávání živin z potravy.
Pokud je slinivka slabá nebo v nerovnováze, tělo nám tento fakt může signalizovat nedostatkem energie, bolestí žaludku nebo břicha, zejména po jídle, nepravidelným vyměšováním, přírůstkem na hmotnosti, těžkými a oteklými končetinami, nebo také nespavostí. Některé případy jsou doprovázeny nedostatečným účinkem štítné žlázy či chronickým únavovým syndromem. Všechny tyto příznaky jsou spojeny s nedostatečností nebo poruchou slinivky.
Lidé trpící nedostatečností slinivky mohou velmi často vyhledávat sladké pokrmy, jelikož sladká chuť může slinivku tonizovat a vracet do rovnováhy. Nechápejme však tuto potřebu sladkého tak, že musíme každý den sníst dva zákusky a půlku dortu. To je opět extrém!
Hledejme vyváženou sladkost v ideálních potravinách, jakými je například zelenina. Zkuste si oblanšírovat mrkev, brokolici, květák nebo kedlubnu. Zjistil jsem, že zelenina je druhým nejvyváženějším zdrojem sacharidů hned po celém obilném zrně.
Slaná chuť a ledviny
Podle čínské medicíny všechny slané chutě putují v první řadě do ledvin. Přirozeně je pro nás sůl životně důležitá. Ale v jakém stavu by měla být, aby naše zdraví a ledviny podpořila? Pokusme se zde řídit jednoduchým pravidlem.
Čím déle je sůl vařená v pokrmu, tím jsou krystalky soli menší a představují menší riziko. Podobně je tomu například v kysaném zelí, které týdny fermentuje, a sůl má dostatek času na svůj rozklad.
Pokud jsou ledviny oslabené, mohou se dostavit následující příznaky: únava, bolest kotníků, kolen nebo pat. Rovněž můžeme často zapomínat. Dostavuje se časté močení, zejména v noci. Na obtíže s ledvinami může poukázat časné zešedivění vlasů, nebo také vývojové poruchy u dětí, jakými mohou být opožděná chůze nebo řeč.
Tyto obtíže může zvláště v dnešní době zapříčinit nikoli nedostatek soli ve stravě, ale množství a kvalita vody, kterou pijeme. Slazené minerálky, laciné sodovky a limonády, příliš kávy, černých a ovocných čajů, nebo energetické nápoje, které mohou způsobovat zvýšený krevní tlak nebo křehkost cévního řečiště. Všechny tyto nápoje naše ledviny zatěžují, zvláště pokud je pijeme ve větším množství a pravidelně.
Hořká chuť a srdce
Hořká chuť úzce souvisí se srdcem. Možná mnohem víc, než si myslíme! Na stránkách textů univerzity v australském Quinslendu můžeme narazit na zajímavou studii, která zmiňuje 12 různých chuťových receptorů na hořké sloučeniny, jež se nacházejí v srdci. Dominantní emocí srdce je radost a štěstí. Pokud člověk tyto emoce postrádá, pak srdce strádá…
Jak můžeme své srdce podpořit a posílit?
- V prvé řadě bychom měli pravidelně zažívat radost a potěšení. I malé věci v nás mohou vzbuzovat potěchu, jen je možná přehlížíme.
- Co se pokrmů týče, srdce posílíme např. hořkými červenými grepy, rebarborovým kompotem, granátovým jablkem, ředkvičkami, červenými fazolemi, hořkými bylinami a skopovým masem, červenou cibulí nebo červeným vínem.
Na hořkou chuť bychom neměli zapomínat zvláště v létě, kdy je srdce často zatíženo vysokými teplotami.
Pikantní chuť a plíce
Plíce jsou první branou do našeho těla. Bojují s vnějšími patogenními faktory a chrání nás před jejich negativními vlivy. V případě nerovnováhy či zatížení plic se mohou dostavit pochopitelné příznaky: kašel, zahlenění, akné, kýchání, alergie, bolesti hlavy aj.
Pikantní ostrá chuť může pomoci plícím vyloučit z těla to, co do něho nepatří. Například zázvor, česnek, pepř, cibule, špetka kajenského pepře nebo pikantní curry je ideálním řešením při nachlazení nebo podráždění dýchacích cest špatným vzduchem, zvláště pak v zimním období.
Obecně můžeme organismu dopřát více pikantních a zemitých pokrmů právě v zimě.
Umami
Tuto chuť vnímá receptor mGluR4, který byl objeven v roce 2000. Tento receptor detekuje v jídle aminokyselinu glutamin a rovněž její soli (glutaminy, glutamáty).
Tato aminokyselina je obsažena v naprosté většině bílkovin. S chutí umami je tedy povětšinou v pokrmech spojována chuť slaná. Velmi intenzivně ji můžeme vnímat v sójové omáčce.
- Sójové omáčky jsou dnes však převážně připravované velmi rychle, bez procesu fermentace, a setkáváme se s nimi nejčastěji v bistrech východní kuchyně.
- Glutamát, který je v laciných omáčkách volně rozptýlen, může mít neblahý účinek na naše srdce. Přemíra soli nabourává rovnováhu hned několika orgánů současně, např. výše zmíněné ledviny.
Více o negativním vlivu soli na srdce v článku „Příliš mnoho soli může zdvojnásobit riziko srdečního selhání“.
Vybírejte si kvalitní sójové omáčky, například Tamari, Soyu nebo Sanjirushi, které jsou vyráběny tradičně s ohledem na principy zdraví.
Závěrem
Z výše uvedeného vyplývá, že každá z našich chutí je pro naše orgány a naše tělo dobrá.
Dominantní zastoupení jedné z chutí však může v našem organismu způsobit nerovnováhu a spustit řetězec akcí a reakcí. V případě dlouhodobé nerovnováhy se mohou dostavit zdravotní problémy.
Jedna každá chuť může jednotlivé organy podpořit, ale ve velkém množství mohou škodit. Proto svému tělu naslouchejme a dejme mu to, co doopravdy potřebuje.
Autorem článku je Jakub Pawlas – výživový poradce