Špenát lze bez nadsázky nazvat superpotravinou pro jeho vysoký obsah vitamínů, minerálních látek, vlákniny a minimální množství kalorií. Je zdravý, chutný a rychlý na přípravu. A pokud chceme, můžeme si tuhle nenáročnou zelenou rostlinu vypěstovat na zahradě či v truhlíku. Proč špenát jíst a nač si dát pozor? Jak špenát pěstovat, uchovávat a recept na špenátové palačinky s tvarohovou pomazánkou a lososem a noky se špenátem a smetanovou omáčkou přináší Jakvkuchyni.cz v článku!
Špenát je původem z jihozápadní Asie, do evropských kuchyní se začal rozšiřovat ve 14. století. Dnes špenát patří mezi běžně dostupnou zeleninu, kterou koupíme mraženou, čerstvou, nebo si ho můžeme vypěstovat doma na zahrádce či v truhlíku.
Druhy špenátu, pěstování a sklizeň špenátu
Špenát je druh listové zeleniny, která patří do čeledi laskavcovitých. Má sytě zelenou barvu, v létě má zeleno-žluté květy. Rostliny špenátu jsou přízemní, skládají se z listových růžic s trojúhelníkovými či vejčitými listy.
Druhy a odrůdy špenátu
Špenát setý (Spinacia oleracea): je jednoletá rostlina. Dle doby setby se dělí na jarní, letní, podzimní a zimní.
Dále jej dělíme na různé odrůdy, které se liší právě dobou výsadby, ale také odolností či výnosem (například špenát setý Emilia F1, Previa F1, Monores a další).
Mezi další známé druhy špenátu patří:
- Baby špenát: má menší, chuťově jemné a křehké lístky.
- Špenát anglický: tuto vytrvalou rostlinu je možné sklízet dva i více let, podobá se šťovíku.
- “Novozélandský špenát” (čtyřboč rozložitá): tato rostlina má dlouhé šlahouny, z nichž je možné v průběhu celého léta do prvních větších mrazů sklízet listy.
Pěstování špenátu – jak na to?
Špenát je listová rostlina, která nevyžaduje žádné speciální podmínky pro pěstování a je tak ideální i pro začátečníky.
Z hlediska doby výsadby jej vysazujeme brzy zjara, nebo ve druhé půli léta a to ideálně do výživné, mírně zásadité půdy s přiměřenou zálivkou. Nejlépe se bude špenátu dařit v půdě s rozmezím pH 6 – 7,5, ideálně by měla být hlinito-písčitá.
Špenátu se nebude prospívat v kyselé půdě s nedostatkem vláhy, nevyhovují mu ani větrné podmínky. Nesmíme jej hnojit dusíkatými hnojivy, ani chlévským hnojem.
Při pěstování špenátu si dávejte pozor, aby mladé rostlinky neponičil mráz. Ve vlhku může špenát postihnout plíseň špenátová, hniloby či mykózy, nebo skvrnitost listů špenátu.
Vzdušnost, nikoli větrnost, jsou zárukou kvalitní úrody špenátu. Kromě červené řepy mu v sousedství nevadí žádná jiná zelenina.
Sklizeň špenátu
Vegetační období na jaře je 52 dní. Na konci léta můžeme vysévat odrůdy pro podzimní sklizeň, které mají vegetační dobu 65 dní.
Na podzim sázíme odrůdy pro jarní sklizeň s vegetační dobou 240 dní.
A kdy trhat špenát?
U špenátu můžeme odtrhávat jen lístky, můžeme začít, když jich má vyvinutých alespoň šest, nebo můžeme seříznout celou růžici. Pokud necháme kořeny v zemi, může se stát, že nám rostlina znovu obrazí.
Pozor na kvetení, které znehodnotí listy, urychlovačem je teplo a nedostatek vláhy.
Co špenát obsahuje a jaké má účinky na zdraví?
Špenát je pro naše zdraví velmi přínosný, neboť obsahuje cenné vitamíny, minerální látky a další nutričně hodnotné živiny.
Vitamíny ve špenátu
Z vitaminů obsahuje skupinu B, velmi ceněná je z této skupiny tzv. kyselina listová. Její příjem by měl být zvýšen hlavně v době před otěhotněním a v době těhotenství, protože je prevencí vývojových vad a ochraňuje i naše cévy.
Kyselina listová společně se železem je důležitá pro tvorbu červených krvinek.
Špenát dále obsahuje vitamin C, E a karoteny – jedná se o zásadní kombinaci tzv. antioxidantů a látek podporujících imunitní děje v organismu.
Mnoho lidí se možná stále domnívá, že obsahuje velké množství železa, ale tento mýtus byl již dávno vyvrácen. Už v roce 1937 přišli vědci na to, že špenát obsahuje desetinu množství železa, než se u něj předpokládalo. Ale známá postavička Pepka námořníka z něj udělala pokrm siláků, sice trochu neprávem, ale i tak je pořád jeho hodnota vysoká.
Minerální látky a další výživové benefity špenátu
Co se mu však nedá upřít je vysoký podíl vlákniny a s tím spojené benefity v podobě podpory střevní peristaltiky, správného střevního mikrobiomu a tím pádem i imunitních procesů, které se z 80 % odehrávají právě v našem střevě.
Nepříznivě ovšem působí ve špenátu obsažená kyselina šťavelová. Kvůli jejímu vysokému množství nedokáže naše tělo ze špenátu využít prakticky žádný obsažený vápník a železo. Vstřebávání těchto minerálních látek je bohužel vlivem kyseliny šťavelové blokováno.
Obsažený draslík reguluje krevní tlak. Jak již bylo zmíněno, špenát obsahuje potřebné karotenoidy, a to ve vysokých koncentracích včetně beta-karotenu, který se v těle přetváří dle potřeby na vitamin A.
Vzhledem k tomu, že obsahuje velké množství vitaminu K, musíme být při jeho konzumaci opatrní, pokud se léčíme s poruchou krevní srážlivosti.
Špenát je také bohatým zdrojem luteinu, který má antioxidační účinky, jež zabraňují působení škodlivých volných radikálů, pomáhají udržovat dobrý stav kardiovaskulárního systému a i snižovat riziko infarktu.
Neméně významný je obsah chlorofylů, tzv. zelená barviva, která mají řadu zdravotních benefitů od podpory tvorby hemoglobinu (důležitý pro přenos kyslíku v krvi), přes imunitní děje až po hojení ran.
Dále špenát obsahuje látky cholin a inositol, které jsou důležité pro prevenci aterosklerózy.
Jaké jsou nutriční hodnoty špenátu - co kalorie a hubnutí? Špenát můžeme do našich jídelníčků zařadit bez obav i několikrát týdně - má nízkou energetickou hodnotu s minimální kalorickou náloží. Na 100 gramů obsahuje pouhých 29 kalorií, z toho obsahuje 2 gramy vlákniny, 2 gramy bílkovin, 3 gramy sacharidů a 0,36 gramů tuků.
TIP Jakvkuchyni.cz: jak špenát uskladnit a jíst, abychom nepřišli o cenné látky?
Listy špenátu obsahují mnoho hodnotných látek několik prvních dní po utržení – obsažené hodnoty vitamínů a minerálů se snižují ihned. Po několika dnech v zelenině nemusí být po živinách ani památky. Pokud nevíme, jak dlouho a odkud špenát je, vhodnější je koupě kvalitního zamraženého špenátu, kde alespoň nějaké hodnotné látky zůstaly.
Obecně u ovoce a zeleniny platí, že je důležitá vhodná doba sklizně, podmínky skladování a doba, kdy se jídlo dostane k nám na talíř. Podrobněji v článku Jak zabránit ztrátě vitaminů a živin z potravin?
Příprava špenátu a využití v kuchyni
Rychlou a snadnou přípravu špenátu oceníme zejména tehdy, když v kuchyni neradi trávíme příliš mnoho času.
Špenát můžeme využít čerstvý, chlazený, hluboce zmražený a to buď nasekaný, jako drť nebo celé listy.
Můžeme jej upravit různými způsoby, jako je vaření, zapékání, dobrý je ale také čerstvý např. na přípravu smoothie koktejlů, které jsou velmi oblíbené při redukčních dietách nebo očistných kůrách.
Špenát se hodí na přípravu salátů, protože je lahodný i za syrova. Výborný je v těstovinách, nebo s noky doplněný sýrovou nebo smetanovou omáčkou. Hodí se k přípravě mas, ryb, vajec.
Pro děti jsou skvělé špenátové palačinky, nebo krémovou špenátovou polévku.
A jak si špenát připravit? Pokud však chceme, aby špenát zůstal pevný i po tepelné úpravě a nestala se z něj nevábná mdlá kaše, nesmíme to přehnat to s tepelnou úpravou. Při zahřívání mu stačí jen rozumná dávka tepla, jde řádově o jednotky minut - čím kratší čas, tím lepší (zůstane v něm více vitamínů).
Špenátové palačinky s tvarohovým krémem, semínky a rajčaty
Palačinky mají rádi malí i velcí. Klasikou jsou palačinky s marmeládou, čokoládou, ovocem či zmrzlinou. Čím dál populárnější jsou ale...
Recept - suroviny a postup
Noky se špenátem a smetanou
Těstoviny se špenátem chutnají báječně! Připravte si je podle receptu Jakvkuchyni.cz zjemněné smetanou a parmezánem s příchutí...
Recept - suroviny a postupŠpenát je často označován za superpotravinu a po přečtení tohoto článku již víme proč. Jeho konzumace nabízí mnohé benefity, které se mu rozhodně upřít nedají. A proto by měl mít své místo mezi našimi oblíbenými pokrmy.
Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit