Valašský frgál

Valašský frgál

Frgál patří ke sladkému pečivu, které se tradičně peče na Valašsku, ale oblibu si získal po celé zemi. Pekly se obvykle při slavnostních příležitostech, na svatby nebo lidové slavnosti. Frgál mívá průměr kolem 30 cm a je z kynutého těsta se sladkou náplní. K nejpopulárnějším náplním patří maková, tvarohová, povidlová a hrušková. Pro frgál je také typické, že na jeden koláč se zpravidla používá jen jeden druh náplně a různé náplně se nekombinují. Nakonec je koláč posypán sladkou drobenkou a zakápnutý rozehřátým máslem. Frgále si kromě příležitostného nákupu můžeme také upéct doma podle receptu Jakvkuchyni.cz.
Nadýchaný velikonoční beránek bez cukru

Nadýchaný velikonoční beránek bez cukru

Jednou z tradic, kterou máme spojenou s Velikonocemi, je pečení velikonočního beránka. Variant a možností existuje snad nepočítaně. Velikonočního beránka můžeme upéci z piškotového, třeného či tvarohového těsta; někteří jej polévají čokoládou, zdobí sněhem nebo jen pocukrují. Vybrat ten správný recept, na kterém by si pochutnala celá rodina není úplně jednoduché. Tento recept na velikonočního beránka je voňavý, nadýchaný a bez cukru. Jak na to?
Těstovinová bábovka

Těstovinová bábovka

Těstovinový nákyp je oblíbenou sladkou variantou oběda nebo večeře, kterou ocení především děti. Těstoviny v kombinaci s tvarohem a rozinkami chutnají zatepla i zastudena. Spojení těstovin a bábovky se na první pohled může zdát zcela nemožné, ale upéct nákyp ve formě na bábovku je skvělý nápad. Jak na to?
Štědrák – vánoční sladkost ze Slovenska

Štědrák – vánoční sladkost ze Slovenska

Slyšeli jste už o dezertu nesoucí název Štědrák? Co si pod tímto názvem představit? Nebudeme vás dlouho napínat a prozradíme, že se jedná o koláč z kynutého těsta se čtyřmi druhy náplní. Štědrák dříve patříval na vánoční stůl a už jeho název napovídá, že to byl opravdu štědrý koláč, protože jej charakterizovala bohatá škála náplní ze všeho, co lidé doma mívali. Ořechy, mák, povidla i tvaroh, které se celoročně používaly, se v tomto koláči spojily do lahodného celku. I když se na první pohled může zdát, že příprava koláče je složitá, nenechte se mýlit. Po upečení nechte koláč odpočinou do druhého dne, aby se všechny chutě řádně prolnuly.
Zelné knedlíky

Zelné knedlíky

I ti, kdo holdují zdravějším pokrmům, si čas od času dopřejí svíčkovou s poctivým knedlíkem. Dobrý knedlík je základem české kuchyně. Díky tomu jich máme spoustu druhů, tak proč nevyzkoušet třeba ty se zelím. Načerpejte u Jak v kuchyni inspiraci, jejich příprava není vůbec náročná. Hodí se nejen jako příloha k pečenému masu, ale i jako samostatný chod.
Lahodný kefírový dort s čokoládou a malinami

Lahodný kefírový dort s čokoládou a malinami

Vynikající a vláčnou kefírovou buchtu známe zřejmě všichni. Recept jsme upravili a upekli jsme znamenitý dort. Je plný lahodného čokoládového krému a o ozdobený malinami - chutná prostě báječně!. A že výsledek stojí skutečně za to, tak to si pojďte podle receptu Jakvkuchyni.cz vyzkoušet, nebudete litovat! Jak na to?  
Poctivá česká koprovka

Poctivá česká koprovka

Tradiční kombinace hovězího masa, smetanové koprové omáčky a knedlíků je sice náročná na přípravu, ale odmění se vám úžasnou chutí. Jedinečnou chutí – protože českou koprovku v žádné jiné zemi nevaří, resp. pokud připravují koprové omáčky, jsou vždy studené. Když si budete chtít ušetřit čas a námahu, můžete použít už hotový vývar a namísto masa ji můžete podávat s vařeným vejcem.
Škubánky s mákem

Škubánky s mákem

Škubánky – sladké jídlo milované i zatracované. Záleží na tom, kdo nám jej připravoval. Někteří je známe ze školních jídelen a nemáme k nim úplně důvěru, někteří je naopak známe od našich babiček, které používaly v kuchyni poctivé suroviny. Dnes si je připravíme právě podle jejich receptu.
Karlovarský knedlík

Karlovarský knedlík

Nekynutý knedlík je specialitou karlovarského kraje. Skvěle chutná a je potěšením i pro zrak, díky svému typickému mozaikovému vzhledu. Často bývá viděn ve společnosti svíčkové a pečené drůbeže, ale i po boku špenátu nebo zelí.
Zelné šlíšky

Zelné šlíšky

Zelí patřilo odjakživa na jižní Moravě k těm druhům zeleniny, které se objevovaly na kuchyňských stolech i několikrát do týdne. Nejlepší pověst mělo to z Komárova, Modřic nebo Líšně. Hlávky zelí nosily, spolu s ostatní zeleninou, ženy v nůších na zádech na tržiště, kde pak hlasitě upozorňovaly na kvality právě toho svého – nejlepšího.