Oslava svátku Svatého Martina – 11. listopadu má u nás velmi dlouhou tradici, traduje se již od sedmého století, patříval k jednomu z nejoblíbenějších svátků roku, konaly se posvícení a pouti.
Martin byl voják, který žil ve čtvrtém století, s jeho osobou je spojována řada legend – byl známý svou laskavostí a smyslem pro spravedlnost, po odchodu z armády se nechal pokřtít, poustevničil, zakládal kláštery a pomáhal potřebným po celé Evropě. Martin je patronem vojáků, jezdců, koní, vinařů i hus. Na svatého Martina končila v hospodářství službu čeleď, dostávala celoroční odměnu, jde o datum ukončení hospodářského roku. Proto s ním byly spojeny nejrůznější tradice a oslavy.
Hospod
ář uspořádal pro všechny hostinu, na které nechyběla husa, hospodyně připravila výslužku, na které nechyběly buchty a martinské rohlíky. Martinskými rohlíky obdarovávala někdy děvčata své milé. Říkalo se, že zahnutý tvar rohlíky získaly na památku Martinova koně. Připomínají totiž podkovu.
S touto dobou jsou také spojeny výlovy rybníků. Na Svatého Martina se také poprvé ochutnávalo mladé víno. Jídla byla tučná, hodně se peklo, martinská husa byla poslední pečení před adventním šestitýdenním postem.
Z německého prostředí k nám přišel zvyk vyrábět na den svatého Martina svítilny a lampiony a rozzářit podzimní tmu průvodem. Martinská slavnost je také spojena s pečením rohlíčků, z řepy a dýní se dlabou a zdobí lucerny, z průsvitného papíru se lepí různě zdobené lampiony. Jakmile se setmí, průvod světýlek se zpívaje vydává hledat do nadcházející zimy a temnoty Martinovo poselství.
Svatomartinské pranostiky
- Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
- Na sv. Martina bývá bílá peřina.
- Na svatého Martina je nám dobrá peřina.
- Sv. Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.
- Martinův led bude vodou hned.
- Na sv. Martina, má být ryba slovena.