Čtrnáct druhů salátů, které stojí za to vyzkoušet

Tytam jsou doby, kdy jsme jedli jen ledový nebo hlávkový salát, zalitý pouze zálivkou z octa, soli a cukru. Dnes si už můžeme vybrat ze široké nabídky salátů. Při přípravě salátů tak můžeme být kreativnější, to stejné platí i u zálivek. Jaké druhy salátů můžeme koupit a jaké zálivky se k nim hodi?

Výhodou salátů je jejich univerzální využití. Dají se jíst jako hlavní jídlo i jako příloha, krásně nám ozdobí talíř s jídlem, toasty nebo tác s jiným druhem zeleniny, případně i ovocem. Některé druhy můžeme tepelně upravit, ze salátů si také v odšťavňovači můžeme udělat šťávu a drť, kterou, když nám zbyde, můžeme zase využít (buď do polévek, omáček, nebo přidat do salátu, smíchat s bylinkami nebo nechat zamrazit). Využití je opravdu velmi všestranné a kreativitě se meze nekladou!

Jelikož salát patří mezi listovou zeleninu, která má přes 200 různých odrůd, tak by se nám všechny druhy salátů do jednoho článku nevešly.

Vybrali jsme pro vás ty saláty, se kterými se můžete nejčastěji setkat. Tak jaký vám nejvíce chutná?

Druhy salátů

• Ledový salát – na rozdíl od většiny salátů je ledový salát nenáročný na skladování. V lednici nebo v chladnějším prostředí vydrží až dva týdny. Čerstvost poznáme podle zabarvení košťálu. Pokud má salát hnědé zabarvení, není čerstvý. Tento salát také není vhodný na tepelnou úpravu.
• Rukola – má míně nahořklou chuť, proto ji někteří raději míchají s jinými saláty, a ne každému chutná. Velmi často se používá k ozdobení mís nebo toastů, v některých restauracích nám rukolou ozdobí například talíř carpaccia. Můžeme ji také orestovat nebo různě ochutit a podávat jako přílohu k masům. Nejznámější druhy jsou Roketa a Rughetta. Na rozdíl od ledového salátu se dá tepelně upravovat. Dá se také snadno vypěstovat v truhlíkách, použít v kuchyni ji můžeme už po měsíci od vysetí.
• Římský salát – vzhledem se podobá čínskému zelí. Dá se koupit v malé velikosti baby. Římský salát můžeme jíst čerstvý i tepelně upravený.  
• Dubáček (trháček) – velmi lahodný a křehký salát s jemnou chutí vlašských ořechů, díky které se dobře kombinuje s ostatními ingrediencemi. Na zahrádce ho oceníte, protože listy neustále dorůstají a dá se opakovaně sklízet. Tento druh salátu nejrychleji uvadá. Nejlepší je ho spotřebovat ještě v den nákupu. Pokud jej chcete použít až druhý den,  zabalte jej do vlhké utěrky a uložte do spodního šuplíku v lednici.
• Hlávkový salát – setkat se můžeme s mnoha druhy tohoto velmi oblíbeného salátu. Chutný je střed (srdíčko). Dá se pěstovat celoročně. Nejvíce vitamínů má v listech. Jí se hlavně čerstvý. Často se používají octové zálivky, někdo si do hlávkového salátu dává opečené kousky slaniny. Sehnat můžete také hlávkový salát, mírně zbarvený do červena, který obsahuje více karotenu. 
• Čekanka –  čekanka má hořkou chuť, přičemž nejvíc hořká část je v košťálu.  Proto je dobré čekanku košťálu zbavit. Hořkosti ji zbavíme také tepelnou úpravou, nebo pokud listy na chvíli namočíme do teplé vody. Je dobré ji skladovat v temných prostorech, čím více světla čekanka má, tím více je hořká. Čekanka je buď bílá, nebo červená. Čím světlejší barvu má, tím je méně hořká. I tady platí, abyste hořký košťál před konzumací odstranili.
• Lollorosso, Lollo biondo – kadeřavý salát. Druh příbuzný čekance, ale nemá nahořklou chuť. Nejčastěji se podává jako klasický hlávkový salát se zálivkou. Chcete-li chuť jemnější, sáhněte po bílé variantě. Lollo rosso je lehce nahořklé. Čerstvost salátu poznáte podle toho, když list při nalomení křupne.
• Štěrbák (endivie)– je příbuzný čekance, tudíž se dá upravit jako čekanka (podusí se na olivovém oleji a dochutí se). Výhodou je, že se sklízí do zimy, takže i během zimních dnů můžete konzumovat čerstvý salát. Nevýhodou může být, stejně jako u čekanky, jeho hořká chuť. Zimní druh endivie má tmavě zelené listy (tzv. Eskariol), letní endivie má jemné protáhlé listy.
• Polníček – Polníček, který vypadá jako špenát, je příbuzný kozlíku lékařskému. Můžete si na něm pochutnat především od října do března, kdy se v tomto období pěstuje. Jeho jemná a mírně oříšková chuť vás snadno dostane. Polníček má na rozdíl od hlávkového salátu vyšší nutriční hodnotu. Má vysoký obsah látek, které zklidňují nervovou soustavu. Polníček se může pyšnit krásně zelenou a „živou“ barvou, výborný je, když se smíchá s malými kostičkami z hrušek a ředkvičkami, pokape se olivovým olejem a šťávou z pomerančů.
• Řeřicha  – má nahořklou chuť a přidává se do salátů nebo jako ozdoba na občerstvení (chleby, toasty), případně se přidává také do pomazánek, ozdobí vám polévku, těstoviny, rizota, pečené brambory nebo některé druhy mas. Doma ji můžeme pěstovat v průběhu celého roku.
• Batavia – tento druh hlávkového salátu je populární především ve Francii. Na rozdíl od ledového salátu není tak křupavý.
• Mangold – je podobný řepě cukrovce. V kuchyni se připravuje jako špenát. Díky menšímu obsahu kyseliny šťavelové je zdravější.
• Escarolle – je nahořklou chutí příbuzný čekance.
• Sugarloaf – je to takový kříženec bílého zelí a římského salátu. Dá se použít do salátů nebo připravit jako zelí.

Jak poznáme čerstvost u salátu?

U hlávkových salátů podle zabarvení košťálu. V případě, že je řez na košťálu hnědý, není salát nejčerstvější. Čerstvost u většiny salátů poznáme už na první pohled (povadlé listy, změna barvy).

Jak saláty správně skladovat, aby nám co nejdéle vydržely?

Saláty se před uložením neomývají, opereme je až těsně před zpracováním, konzumací. Vhodné je uložit salát do plastové nádoby přikryté vlhčenou utěrkou, která zajišťuje salátu vlhkost a přitom zajistí salátu možnost „dýchat“. Saláty bychom měli skladovat v dolní části lednice při teplotě do +8 st. C a co nejdříve spotřebovat. Například ledový salát nebo saláty typu Lollo nejsou náročné na skladování a v lednici déle vydrží na rozdíl od Dubáčku, který bychom měli spotřebovat nejlépe v den zakoupení. Pokud saláty kupujeme, vždy je dobré zkontrolovat čerstvost a datum na obalu.

Jaký salát máte nejraději? Napište nám na Facebook!